tištěná kniha e-kniha
Urbánní situace

Urbánní situace

Mongin, Olivier

témata: filozofie
edice: Myšlení současnosti

brožovaná, 296 str., 1. vydání
překlad: Wolf, Edita
vydáno: květen 2017
ISBN: 978-80-246-3442-5
doporučená cena: 340 Kč

E-shop

Anotace

Francouzský filosof a esejista Olivier Mongin nabízí strukturované pojednání toho, co dnes, v době globalizace, znamená město nebo urbánní prostor. Nejde ovšem o mezioborovou tematickou encyklopedii, ale spíše o rámec konfrontace různých oborů, jimž je téma různým způsobem vlastní – literatury, historie, architektury, sociálních věd – rámec mající umožnit, aby se město opět mohlo stát obecným pojmem: polis, předmětem politiky v nejzásadnějším smyslu, tedy toho, co je občanům společné, a nebylo pouze termínem či slovem, nabývajícím vzájemně nesouvisejících významů v různých polích odborné způsobilosti.
„Urbánní situace“ neoznačuje jen vztah mezi principy a skutečnostmi urbánního prostoru, ale současně také urbánní zkušenost, spočívající v jeho užívání.
Přeložila Edita Wolf

Obsah

Úvod
Mezi dvěma světy, mezi dvěma urbánními situacemi

PRVNÍ ČÁST. URBÁNNÍ SITUACE I
MĚSTO, "PROSTŘEDÍ POD NAPĚTÍM"
Úvod

I. Ideální typ města neboli podmínky urbánní zkušenosti
Města spisovatelů a urbanistů
Město, divadlo vita activa

II. Tělesná zkušenost neboli "tvarování" města
Mnohočetná těla (Claudel)
Antagonismy Paříže a Londýna
New York neboli umění intervalu
Město, prostředí pod napětím (Nantes Juliena Gracqa)
Urbánní paradox: konečný prostor, který umožňuje nekonečné trajektorie
Duševní prostor, cosa mentale
Město jako osvobození
Narativní tkáně
Prostor, který obsahuje čas
Město palimpsest (Tokio Clauda Lévi-Strausse)

III. Veřejná zkušenost neboli "inscenované" město
Vystavit se na veřejnosti
Kolemjdoucí, žena a cizinec
Splín flanéra: mezi samotou a množstvím (Baudelaire a Edgar Poe)
Jaká exteriorizace?
Pasáže, císařství, Haussmann: pomíjivá féerie
Město schopné solidarity (Jules Romains)
Člověk na vážkách v Chicagu: exteriorita, jíž chybí interiorita (Theodor Dreiser a Saul Bellow)
Cirkulace jako hodnota

IV. Politická zkušenost neboli res publica
Polis, divadlo slova a slavného činu
Vzestup evropského města a komunální emancipace
Renesanční občanská republika: požadavek rovnosti a kultura střetu
Dvojí polarizace: stát a síť
Uvést do vztahu vnitřek a vnějšek, neboli město-útočiště

V. Urbanismus, cirkulace a převaha toků
Dynamika privatizace a separace
Genealogie urbanismu (Françoise Choayová)
Alberti, Haussmann, Cerdà
Urbanismus a utopie: od Thomase Moorea k CIAM
Architekt a svobodné stroje neboli umělecká iluze
Cirkulace a zóny
Trhliny v tkáni města a převracení vztahu
soukromé-veřejné
Od pasáže k ulici "ve smyčce"
Místa a toky: převrácení vztahu

DRUHÁ ČÁST. URBÁNNÍ SITUACE II
PO MĚSTĚ NEBOLI PROMĚNY URBÁNNOSTI
Úvod

I. Rekonfigurace teritorií
Dvojznačnost urbánnosti
Třetí globalizace
Rozvoj s mnoha tvářemi
Úhory průmyslové společnosti
Dvojí neomezenost

II. Zobecněná urbánnost bez hranic. Variace na chaos
Paradox zobecněné urbánnosti
Neomezený prostor, který umožňuje omezené a rozdělené praxe
Generické město a obrana chaosu (Rem Koolhaas)
Věk obřích měst
Nárůst počtu megaměst
Evropa na okraji
Chaotická a beztvará města
Zobecněná lhostejnost (Karáčí a Kalkata)
Sebezničení a výměty (Los Angeles a slum)
Urbicida: vnější a vnitřní tlaky

III. Světové souostroví megalopolí a tříštění metropolí
Globalita a její města
Ekonomika souostroví
Globální město
Urban sprawl a avataři metropole
Metropolitní vývoj ve Spojených státech a jinde
IV. Urbánní konvergence a divergence. Změna měřítka a změna rychlosti
Teritoriální nerovnost
Požadavek na bezpečnost, požadavek státního zásahu?
Od exkluze k třírychlostnímu městu
Buenos Aires a Káhira, konvergence měst?
Káhira, metropole bez střední třídy?
Buenos Aires, opuštěné střední třídy

TŘETÍ ČÁST. URBÁNNÍ SITUACE III
DEMOKRATICKÝ IMPERATIV
Úvod

I. Návrat míst
Od globálního k lokálnímu
Místa, ne-místa a virtuální obec

II. Za urbánní kulturu hranic
Hledání urbánní zkušenosti
"Být na místě" neboli schopnost rezistence těla
Kulturní dědictví a nová urbánní kultura
Architektonická vybočení a projektový urbanismus
Urbánní rytmika aneb jak naložit s hmotou (Christian de Portzamparc a Henri Gaudin)
Urbanista, architekt a veřejný život
Politické požadavky
Znovunastolit město, znovuvytvořit hranice
Spojené státy: vytváření nových obcí a metropolitics
Požadavky konurbace
Znovuzaložení megapole
Stálost evropských měst

III. Znovuvytvořit politické komunity Od třídního boje k boji míst
Poučení ze srovnání Francie a Ameriky
Požadavek na přístupnost a mobilitu
Urbánní utopie jako kolektivní projekt (Alberto Magnaghi)
"Periferní" pohyby. Renovatio urbis Bernarda Secchiho

Závěr
Ve středu města a mezi dvěma světy

Poděkování
Výběrová bibliografie
Doslov k českému vydání (Jakub Wolf)
Rejstřík jmenný
Rejstřík citovaných měst a čtvrtí

Recenze

Proměnlivý svět města
Kniha francouzského filozofa Oliviera Mongina se zabývá městem v kulturně-společenské situaci současnosti: podle podtitulu kniha pojednává o městě v čase globalizace. Autor proměnu města sleduje na úvahách urbanistů, ale současně rád sahá po beletrii, protože měkká a chvějivá perspektiva jedince je pro město neodmyslitelná stejně jako pevný pohled kvantifikovaných pohybů a událostí vědeckého plánování.
Jasně vymezené město zapojené do kulturní krajiny je dnes pouze nostalgickou vzpomínkou. A možná spíše nostalgickou ideou, protože město nikdy není statickou jednotkou, ale neustále se měnícím organismem. Prakticky jsou dnes města, především velkoměsta, propojena v sítích, které příliš nedbají na hranice národních států a svého nejbližšího okolí. Turismus a fotbal Ligy mistrů v Evropě jsou toho nejvýraznějším dokladem. Cesta v rámci sítě znamená rychlé přesuny na velké vzdálenosti s letišti jako vstupními branami. Jak si přesně všiml Hans lbelings, jde o místa, kde se hranice spíše rozpíjejí: většinou jsou si velmi podobná. Neutralitu letištních budov ukotvuje na daném místě jen část nabízeného zboží. Cestující se sice nachází na jednom konkrétním místě na světě, ovšem současně pluje v abstraktní síti, která nabývá jen drobných lokálních rozdílů.
Olivier Mongin si uvědomuje šíři současné urbánní zkušenosti, která město nahrazuje pojmy megaměsto, postměsto apod. V krátkých kapitolách sestavených do tří hlavních částí (Město, "prostředí pod napětím"; Po městě neboli proměny urbánnosti; Demokratický imperativ) rozebírá současnost a její kořeny především v Evropě. V případě potřeby je možné konkrétní téma snadno nalistovat, ovšem kniha nemá encyklopedický charakter. Když se například autor zaměří na Rema Koolhaase a jeho poznámky ke generickému městu, cílem je zasazení Koolhaasových úvah do rámce hlavních pojmů Monginova pohledu.
Ty pozná čtenář, jak se patří, hned na začátku knihy a jsou to pojmy "místa" a "toky". "Zatímco dříve bylo město spojováno s vymezeným prostorem, tedy s kulturou hraníc, nyní je připojeno k neomezenému prostoru, který nekontroluje, k prostoru sítí a toků", píše autor v úvodu (s. 14). Oprávněnost těchto pojmů potvrzuje i tuzemská zkušenost rozmělněných hraníc urbánní struktury, kdy neurčitě houstnoucí zástavba krajiny není městem, ale k městu patří. Faktický vstup - minutí hraniční cedule - nic neznamená, protože je jen nepatrným prvkem v kontinuitě nesourodé zástavby. Důsledek je zřejmý: "Když vládne kontinuita, přecházíme z jednoho místa na druhé, aniž bychom si toho všimli, zatímco když vládne diskontinuita, přechod z jednoho místa na druhé se stává předmětem zkušenosti." (s. 17)
Města se stávají v důsledku globalizace vícerychlostními a to přináší rozdělování obyvatel města na menší komunity. V tento moment není důležité, nakolik je představa sdíleného soužití ve městě idealistická, utopická, protože v praktické rovině uzavírání se do hlídaných komunit v rámci města představuje jednu z podob jeho zániku. Soužití nakonec může mít podobu zdvořilé ignorance, ale podstatou je uzavírání se za ploty a příkopy. Když se tak stane, to, co z města zbývá, dostává charakter boje míst.
Řešením je podle autora přijmout fakt, že současná města určují nejen místa, ale i toky. Především toky. Místo, má-li získat novou platnost ve sdíleném prostoru města, musí být spojeno s toky. Tím se definice místa ve městě razantně mění, protože už není spojeno s uzavřením, ale s otevřeností k tokům. "Duch města dnes není mrtev, ale jeho oživení nespočívá v zachraňování, jistě legitimním, všech Florencií a Benátek světa. (...) Protože je urbánní zkušenost mnohorozměrná, je třeba ji chápat na různých úrovních: na úrovni těla, bydlení, veřejné scény, politického života, ale také přináležitosti k planetě v globalizovaném světě." Město s jedním centrem je třeba nahradit polycentrickou aglomerací, myslí si Mongin. V takovém prostředí se znovu může probouzet "vita activa"
a lze budovat společnost. Závěrem si dovolím poznámku, zda tu autor není až příliš optimistický. Vyhýbá se povaze města: je součtem aktivních obyvatel, anebo zahrnuje vždy i ty, kteří stojí jen o jeho anonymitu? Mongin sází na aktivní scénu a vznešený úkol obnovy společnosti, avšak město / polycentrická aglomerace plodí řadu těch, kteří zůstávají schovaní za scénou a jednají paraziticky, či přímo proti městu.
Kniha je hutná a pevné myšlenkově sevřená, zůstává přitom otevřena širokému publiku díky esejistickému přístupu. Podle mého soudu může přispět k orientaci v současnosti, která je kvůli své rychlosti proměny a neustálého mediálního překrývání nesnadno pochopitelná.

Filip Šenk, ERA21, č. 01/2018, str. 11

Nejnovější tituly v edici