Podmaněná planeta

Kniha profesora Bedřicha Moldana je druhým, rozšířeným a aktualizovaným vydáním úspěšné publikace, která za rok 2009 získala Cenu rektora Univerzity Karlovy za nejlepší monografii v oboru přírodních a lékařských věd. Základním konceptem knihy zůstává i nadále pojem antropocénu. Oproti prvnímu vydání však došlo k výrazné změně jejího uspořádání. Ve čtyřech oddílech podává přehled o dnešním světě v historické perspektivě z hlediska vztahu člověka a přírody, přičemž se zaměřuje na základní hnací síly současného vývoje; pojednává o současném stavu zemského systému, jehož jsme součástí, a o vyhlídkách do budoucnosti; a představuje rozbor reakcí lidské společnosti na environmentální situaci, jakým způsobem se tyto reakce utvářely a jak se uplatňují v různých oborech lidské aktivity.

Předmluva

I. ŽIJEME V ANTROPOCÉNU

I.1 Antropocén
Historie vztahů mezi lidmi a přírodou
Novodobá "revoluce": antropocén
Formule "IPAT"

I.2 Demografický rozvoj
Rostoucí globální populace
Zdraví
Města
Světové regiony

I.3 Společenský rozvoj
Lidský rozvoj, svoboda a demokracie
Chudoba a nerovnost
Vliv globalizace

I.4 Ekonomický rozvoj a technologie
Ekonomický růst
Vzorce spotřeby
Využití energie
Široká škála nových technologií
Nebezpečí nových technologií

I.5 Základna přírodních zdrojů a odpady
Závislost na přírodních statcích a službách není dnes menší než v minulosti
Nerostné suroviny
Důsledky těžby
Energie a její zdroje
Energetická bezpečnost a zdroje energie v budoucnosti
Zemědělství
Environmentální souvislosti zemědělství
Moře jako zdroj potravin
Odpady

I.6 Globální změna

II. ZEMSKÝ SYSTÉM
Metabolismus planety Země a litosféra
Planeta Země
Biosféra – oživená část planety
Vznik a vývoj života
Dynamika vývoje a velké biosférické cykly
Litosféra
Tektonický a sedimentární cyklus
Půda
Energetický metabolismus planety a sluneční záření
Epizodické události a přírodní katastrofy

II.2 Podoby života
Životní formy
Ekosystémy a procesy v nich
Biologická rozmanitost
Význam biodiverzity a její ubývání
Ochrana přírody a biodiverzity

II.3 Zemský pokryv
Oceány a pevniny
Zemský pokryv
Využití území
Lesy
Ochrana lesů

II.4 Planeta vody
Hydrologický cyklus
Voda na pevninách
Oceány
Kryosféra: led a sníh na Zemi
Vodní zdroje

II.5 Atmosféra a klima
Struktura a složení atmosféry
Výměna látek mezi atmosférou a ostatními sférami
Znečišťující látky
Lokální a globální znečištění ovzduší
Klima
Současná změna klimatu a její projevy
Reakce na změnu klimatu
Ozonová vrstva

II.6 Biogeochemické procesy a chemická kontaminace
Dvě kategorie látek: živiny a škodliviny
Uhlík
Dusík
Síra
Fosfor
Nebezpečné chemické sloučeniny

III. V NAŠICH RUKOU
Nové uvědomění
Počátek: Mlčící jaro a Stockholmská konference
Udržitelný rozvoj
Environmentální udržitelnost
Rio+20
Půl století vývoje

III.2 Vědecké poznání
Environmentální věda a věda o udržitelnosti
Koncepce ekosystémových služeb
Koncepce planetárních mezí
Data a monitoring
Indikátory

III.3 Postoje a chování
Hodnoty a postoje
Kvalita lidského života – lidský blahobyt
Vzdělávání

III.4 Správa věcí veřejných
Environmentální politika
Právo životního prostředí
Instituce veřejné správy
Veřejnost

III.5 Mezinárodní a globální instituce
Globální veřejné statky
Organizace spojených národů
Instituce mimo OSN
Mnohostranné environmentální úmluvy
Evropská unie

III.6 Životní prostředí a ekonomie
Environmentální a ekologická ekonomie
Kapitál, silná a slabá udržitelnost
Způsoby ekonomického oceňování
Diskontování
Fungování trhu a externality
Hospodářský růst a zelená ekonomika
Zelená ekonomika a podniky

IV. ZÁVĚREM
Ochrana životního prostředí a udržitelný rozvoj
Vládnutí - správa věcí veřejných (governance)
Vyhlídky do budoucnosti

Důležité publikace
Použitá literatura
Rejstřík

Má-li ekologie fungovat, je třeba, aby se vizemi reálné a snesitelné budoucnosti bylo schopno zabývat co nejvíc lidí. To zřejmě nedokážou zařídit alarmistické zprávy, jakkoli pravdivě informují o tom, že temné předpovědi se naplňují a čas na nápravu se zkracuje. Aby lidé vzali ekologické myšlení za své, potřebují spíš než děs, jakkoli odůvodněný, aby tomu, co se děje s biosférou Země, doopravdy rozuměli.
Ani v tom směru Moldan své polistopadové roky nepromarnil. Hodně psal a obracel se ke všem vrstvám společnosti, mezinárodní odbornou elitou počínaje a českými farmáři konče.

„Potřebné technologické změny lze úspěšně zavést jen v souladu s tržními mechanismy,“ psal v roce 2003. „Nelze je plánovat, nařizovat z ‚osvíceného‘ centra. Jejich zavádění se prostě musí vyplatit, podnikatelé je sami musejí chtít – ne z altruismu nebo idealismu, ale proto, že jim přinášejí naději na solidní zisk. Pro průmyslové a jiné podniky musí být ekonomicky výhodnější znečišťovat méně a spotřebovávat méně zdrojů.“

Svět vstupuje do postindustriální fáze, pro kterou musí vynalézt nové a dosud neznámé způsoby udržitelného rozvoje. Nová éra nabídne prostor kontextovým lidem. Co se nesmí stát a před čím Moldan varoval, je, aby se společnost rozdělila na dva tábory: zastánce pokračujícího industriálního věku a odpůrce, odmítající soudobou civilizaci jako celek. Nestane se to, dokud jedni druhým budou schopni věřit, že to se světem myslí fér. „Lidé si musí být jisti, že se s nimi zachází upřímně, že nejsou podváděni ani manipulováni.“

Nemanipulovat a nenechat se manipulovat: to je Rhodos, přes který se ve společnosti 21. století skáče a bude skákat každý den. Bedřichu Moldanovi slouží ke cti, že se proti tomuto požadavku neprohřešil ani jako politik, ani jako občan.
Pavel Kosatík (DeníkN, 21. 7. 2023)