Nástin sociálního vývoje českých zemí 1781–1914

Monografie je moderním zpracováním sociálních dějin v jejich širším pojetí. Naznačuje místo vývoje společnosti českých zemí 19. století v kontextu Evropy a sleduje souvislosti industrializace a dalších jevů pod jejím vlivem. Zabývá se vývojem populace, sociální stratifikací, velikostí a významem funkčních a profesních skupin, tvořících základ vztahové sítě horních, středních a dolních vrstev společnosti. Práce zachycuje dlouhodobé změny vzorů chování a charakterizuje probíhající procesy modernizace.

1. VÝCHODISKA A PŘEDPOKLADY VÝZKUMU
1.1 Cíl práce
1.2 Stav výzkumu
1.3 Teorie
1.4 Systematika výzkumu a výkladu
1.5 K periodizaci
1.6 Metodika

2. MOŽNOSTI A JEJICH TVORBA
2.1 Okolí
2.1.1 Přírodní okolí
2.1.2 Sociální okolí
2.2 Zdroje. Vytváření pozic skupin
2.2.1 Některé důležité rysy a souvislosti hospodářského a sociálního vývoje
2.2.2 Majetky, důchody a investiční možnosti
2.2.3 Funkční a územní diferenciace
(Retardované regiony. Migrace. Malá města, jejich funkce a sociální význam. Urbanizace. Průmyslové oblasti)
2.2.4 Přehlížené „detaily“
(Skutečný význam takzvané průmyslové velkovýroby v první polovině 19. století. Manufaktury. Protoindustrializace. Profesionalizace. Kvalifikace. Kvalita vykonávání funkcí. Antropologické konstanty)
2.2.5 Úroveň technologie
2.2.6 Cíle a vzory v ekonomické sféře tvorby zdrojů
2.2.7 Populační vývoj a jeho souvislosti
2.2.8 Socializace
2.2.9 Informační pole

3. FUNKCE A FUNKČNÍ SKUPINY
3.1 Základní rozdělení společnosti českých zemí a jeho vývoj – stratifikace a mobilita
3.1.1 Identifikace skupin
3.1.2 Početnost skupin
3.1.3 Status – prestiž
3.2 Vrstvy
3.2.1 Dolní vrstvy
(Skladba a početnost. Mobilita. Sociální pozice skupin. Prestiž. Vzory chování: podruzi z retardovaných regionů, nádeníci s proměnlivým zaměstnáním, obyvatelstvo horských oblastí, domáčtí textilní výrobci, některé další skupiny chudých venkovských vrstev, horníci uhlí, emancipační hnutí horníků, hnutí náboženských /sociálních/ blouznivců, tovární dělnictvo, tovaryši /zvlášť ve sklářství/, chudí řemeslníci. Souvislosti, explikace, vývojové tendence)
3.2.2 Střední vrstvy
(Základní skladba a změny. Měšťanstvo. Řemeslníci na venkově. Faktoři. Úředníci, honorace a inteligence. Důstojníci. Kněží. Učitelé. Lékaři. Advokáti. Technici. Sedláci. Vývojové tendence, charakteristika změn)
3.2.3 Horní vrstvy
(Funkce, skladba a početnost. Mobilita. Prestiž. Šlechta. Patriciát. Generalita. Vysoká byrokracie, politici, intelektuálové. Vysoké duchovenstvo, katolická církev. Podnikatelé)

4. INTERAKCE, PROCESY, SOCIÁLNÍ ZMĚNA Období 1781–1848
Vyvrcholení osvícenského absolutismu (1781–1792)
Čtvrtstoletí válek a návrat k uzavřené společnosti (1792–1815)
Život kolem roku 1800, reproduktivní procesy
Konzervativní absolutismus (1815–1848) Období 1849–1914
Změny makrostruktur za neoabsolutismu (1849–1860), výsledky revoluce a dalších interakcí
Život v polovině století
Zformování buržoazie (1860–1875)
Masová industrializace (1875–1900)
Labilní stabilizace před rozpadem (1900–1914)
Reproduktivní procesy, život a jeho kvalita, obecná kultura na začátku nového století
ZUSAMMENFASSUNG
SEZNAM LITERATURY A PRAMENŮ