Za hranice digitální propasti

Kniha představuje současný stav výzkumu digitální propasti, tj. výzkumu vedeného otázkou, zda jsou neuživatelé Internetu nebo ti, kdo neumí Internet dobře používat, v  současné společnosti znevýhodněni, či zda jim hrozí v  blízké době riziko sociálního vyloučení. Text začíná představením základních argumentů, vývoje a nejvlivnější verze teorie informační společnosti, která je základním opěrným bodem pro stanovení relevance digitální propasti. Je ale vysvětleno, že vztah je symbiotický: zpochybnění digitální propasti by zpětně zproblematizovalo teorii informační společnosti a z  ní odvození informační politiky. Proto je poté představen současný stav výzkumu digitální propasti včetně argumentů pro její společenskou závažnost. V  této části čtenář nalezne jednak aktuální data o českém i globálním rozšíření a užívání Internetu a jednak stručné představení hlavních hypotéz, dílčích teorií a vědeckých konceptů, s  nimiž je výzkum digitální propasti provázán. Na základě zjištěných nedostatků v  empirickém zakotvení dominujícího teoretického modelu pak autor navrhuje model alternativní, který dokáže lépe odpovědět na základní otázky výzkumu digitální propasti. Kniha je uzavřena promýšlením důsledků tohoto modelu nejen pro teorii i politiku informační společnosti, ale i pro případné budoucí syntetické zkoumání role teorie informační společnosti v procesu informatizace.
Kniha je určena odborníkům, jejichž práce se dotýká Internetu, studentům oborů, jejichž předmět byl Internetem ovlivněn, a těm, kteří přicházejí do styku se státní informační politikou.

Kdo a jak používá Internet? Je neužívání iracionální?
Je dnes člověk bez Internetu vyloučen ze společnosti?
Kdo vytváří naši závislost na Internetu a proč?
Proč je představa digitální generace zavádějící?
Konstruují sociální vědy realitu informační společnosti?
Zvětšuje se digitální propast? A jak by k  ní měl přistoupit stát?