tištěná kniha
Valenční slovník českých sloves VALLEX

Valenční slovník českých sloves VALLEX

Lopatková, Markéta

témata: bohemistika, lingvistika

brožovaná, 2. vydání
vydáno: leden 2017
ISBN: 978-80-246-3542-2
doporučená cena: 490 Kč

E-shop

Anotace

Valenční slovník českých sloves vhodným způsobem zaplňuje sérii potřebných bohemistických publikací s dosahem teoretickým i aplikačním. Předkládají se v něm konsistentním způsobem zpracovaná valenční hesla 4586 českých sloves. Autoři vycházejí ze stejných teoretických základů zpracování valence jako v předchozím vydání, slovník však obohacují zásadním způsobem přidáním gramatického komponentu. Kromě základních valenčních informací o počtu a druhu valenčních doplnění, jejich obligatornosti a fakultativnosti a morfematické formě valenčních doplnění obsažených ve slovníkovém komponentu umožňuje nově připojený gramatický komponent odvodit ze základní podoby valenčního hesla jeho modifikace v gramatikalizovaných diatezích (pasivní, reciproční, reflexivní) a také podoby valenčních členů ve vybraných lexikalizovaných alternacích umožňujících propojit sémanticky blízké lexikální jednotky lišící se uspořádáním zasažených sémantických participantů. Slovník přináší uživatelům cenné podklady pro empirické bádání i pro metodologii popisu valence spočívajícího na vymezených kritériích.

Recenze

Publikace je aktualizovaná a rozšířená verze valenčního slovníku VALLEX vydaného v roce 2008 v nakladatelství Karolinum v Praze. Stejně jako jeho předchůdce slovník zachycuje valenční rámce českých sloves (materiální základ tvoří nyní 4 598 lexémů oproti 2 730 lexémům v předchozím vydání), přičemž vychází z teoretického rámce Funkčního generativního popisu (FGP), tj. lingvistické teorie rozpracovávané od 50. let minulého století na Matematicko-fyzikální fakultě Karlovy univerzity v Praze (MFF). Jazykový materiál pochází jednak ze stávajících prací jako je např. Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ), do velké míry ale také z Českého národního korpusu, resp. z Pražského závislostního korpusu anotovaného podle popisného aparátu FGP. Četné příklady, zejména příklady ilustrující příznakové diateze, jsou doplněny ze zdrojů volně přístupných z internetu. Kromě slovníkové části v užším smyslu ("Datová komponenta", kap. II) publikace obsahuje stručné shrnutí používané valenční teorie ("Valenční charakteristika sloves", kap. 1.1), popis struktury hesel ("Podoba slovníkového hesla", kap. 1.2) a sekci, ve které jsou uvedena gramatická pravidla relevantní pro realizaci valenčních doplnění v konkrétních syntaktických kontextech ("Gramatická komponenta", kap. III). Právě tuto poslední část považuji za největší inovaci oproti předchozí verzi slovníku (k tomu podrobněji viz níže). Slovník má být zveřejněn i v elektronické verzi, která umožňuje vyhledání lexémů podle různých kritérií (podle abecedy, sémantické třídy, aktantů/funktorů, typu alternace atd.).
Zásadním kladem posuzované publikace je skutečnost, že se opírá o koherentní lingvistickou teorii, která poskytuje pojmový aparát pro popis jednotlivých slovesných lexémů. Stejný aparát je používán i v dalších publikacích členů MFF, např. v druhém, syntaktickém díle Mluvnice současné češtiny (Panevová et al., 2014), což zaručuje kompatibilitu slovníku s aktuálním popisem české syntaxe (na dílčí odchylky od popisného aparátu, jak je používán pro účely gramatiky, autoři explicitně poukazují v úvodní části ke slovníku). Jednotný teoretický základ zabezpečuje koherentní analýzu všech lexémů popsaných ve slovníku a zároveň umožňuje používat slovník jako "lexikální modul" doplňující syntaktický popis češtiny z materiálové strany.
Výrazným pokrokem oproti předchozí verzi se mi zdá začlenění gramatického popisu diatezí (v terminologii autorů "gramatikalizovaných alternací") do slovníku. Ve zmíněné gramatické komponentě slovníku jsou uvedena explicitní pravidla, která umožňují odvodit z valenčních rámců definovaných v jednotlivých heslech morfosyntaktické formy, které získávají valenční doplnění v různých syntaktických kontextech, zejména při nekanonické realizaci valenčního potenciálu (např. v pasivních nebo rezultativních konstrukcích; autoři zde mluví o "příznakových strukturách"). Na první pohled se může integrace gramatiky do slovníku zdát neobvyklá; v případě valenčního slovníku se však jedná o důsledný a podle mého názoru dokonce nezbytný krok, protože přední úkol valenčního slovníku je právě podávat vyčerpávající informace i o konkrétní formě, ve které jsou valenční doplnění realizována v jistých syntaktických kontextech. Pro ilustraci výhod nového postupu srovnávám záznam lexému hodnotit v předchozí verzi slovníku (VALLEX, 2008, s. 74) a záznam stejného lexému v předložené nové verzi slovníku (ms., s. 102). Ve starší verzi VALLEXu (2008) je lexém hodnotit vybavený valenčním rámcem obsahujícím aktant "efekt". Tento aktant je opatřený realizačním příznakem "ja/co+akusativ", což odpovídá jeho realizaci v kanonických ("nepříznakových") konstrukcích jako např. hodnotili její práci jako nedostatečnou (př. z VALLEXu, 2008). Pokud je zmíněný rámec používán přesně podle údajů ve slovníku, vzniká při realizaci lexému v pasivních konstrukcích negramatická struktura (např. *její práce je hodnocena jako nedostatečnou). Potřebná změna ve formálních příznacích aktantu "efekt" je ve slovníku z roku 2008 jak v popisné části, tak i v příkladové části hesla opomíjena. Uživatel, který nemá (jako např. nerodilý mluvčí češtiny) příslušné jazykové cítění, ji nemůže dedukovat ani z jiných informací uvedených ve slovníku. Tento stav je v aktuální verzi slovníku opraven. Pravidlo 2, s. 511, které je prostřednictvím příznaku "diat: pass" explicitně propojeno se záznamem lexému hodnotit, převádí realizační příznak "ja/co+akuzativ" do potřebné podoby "jako+nominativ" a garantuje takto správnou realizaci valenčního potenciálu např. ve struktuře její práce je hodnocena jako nedostatečná. Heslo nyní také obsahuje příklad příslušného lexému v pasivních konstrukcích, aniž by došlo k rozporu s valenčními údaji uvedenými v hlavní části hesla. Jen na okraji dodám, že rozšíření valenční teorie mimo oblast úzce pojaté lexikologie není žádoucí jen kvůli větší empirické adekvátnosti lexikálního popisu;
odpovídá i světovému trendu. Jako člen katedry německého jazyka PdF MU můžu v této souvislosti poukázat např. na valenční gramatiku (!) K. Welkeho (2011).
Další inovace v nové verzi VALLEXu, která se rovněž dotýká oblasti gramatiky, je zohlednění různých možností mapování situačních participantů na syntaktické aktanty. Různé varianty lexému (ve slovníku se mluví o "lexikálních jednotkách" v rámci jednoho lexému), které se liší jen odlišným mapováním situačních participantů na aktanty, jsou vzájemně propojeny číselnými odkazy, přičemž schéma přiřazení participantů k aktantům je popsáno příslušných pravidel v oddílu "Lexikalizované alternace". Z teoretického hlediska jde o přibližování se Fillmorovu přístupu, které lze pozorovat i v syntaxi Panevové et al (2014, s. 116-133). Podle mého názoru zvyšuje tato praxe výrazně průhlednost slovníku, protože čtenář je nyní explicitně upozorněn na vztahy uvnitř slovní zásoby.
Celkově se mi zdá posuzovaný manuskript být závažným dílem, z kterého je patrná dlouholetá, intenzivní teoretická a empirická práce a dá se očekávat, že v plném rozsahu splní svůj účel, jak pro zájemce z širší veřejnosti tak i pro lingvisty pracující v oblasti valence.

Z recenzního posudku: Roland Wagner, Ph. D.