tištěná kniha
Alternativní medicína jako problém

Alternativní medicína jako problém

Křížová, Eva a kol.

témata: lékařské vědy

brožovaná, 132 str., 1. vydání
vydáno: říjen 2004
ISBN: 80-246-0754-9
doporučená cena: 170 Kč

E-shop

Anotace

Publikace obsahuje devět samostatných studií, jejichž obsahem je nekonvenční medicína. Čeští lékaři a sociologové se m.j. vyslovují k problematice homeopatie, čínské medicíny, neurální terapie, aromaterapie, chiropraxe či osteopatie.

Obsah

Úvod
Alternativní, nekonvenční, komplementární, přírodní, jemná, heterodoxní či jaká ještě medicína?
EVA KŘÍŽOVÁ
Nekonvenční medicína z pohledu českých lékařů
EVA KŘÍŽOVÁ
Nekonvenční medicína z pohledu psychosomaticky orientovaného lékaře
JIŘÍ ŠIMEK
Nekonvenční (alternativní) medicína z pohledu klinického onkologa
JANA PRAUSOVÁ
Metody nekonvenční medicíny v ordinaci praktického lékaře
MARIE RAISIGLOVÁ
Zkušenosti s homeopatií v imunologické praxi
ZINA KAUCKÁ
Tradiční čínská medicína v české praxi
LUDMILA BENDOVÁ
Regulace nekonvenčni (alteinativní) medicíny ve vybraných zemích Evropské unie a USA
EVA KŘÍŽOVÁ, DAGMAR ŠVARCEROVÁ
Zamyšlení nad medicínou
MAGDALÉNA RAJČANOVÁ
Slovníček základních směrů nekonvenční (alternativní) medicíny

Recenze

Alternativní, chceme-li doplňková, nekonvenční (a další epiteta) medicína existovala, existuje a existovat bude vedle oficiálně uznávaných postupů, které se dnes nazývají EBM (kdo byl ten oficiál, který do otevřeného přístupu, kterým medicína bezesporu je, vnesl nepřekročitelné mantinely?). Lidé, kteří se cítí nemocní, nebo kteří opravdu jsou nemocní, budou vyhledávat pomoc všude, nikoli jen na příslušných a úředně stanovených místech. Od sousedky, přes své a další lékaře až po vyhlášené čaroděje. To je skutečnost prověřená tisíciletími a lze se jen divit, proč naše oficiální místa se k ní stavějí tak odmítavě. Zatímco v posledních několika dekádách vyspělá západní společnost se tomuto fenoménu intenzivně věnuje, naše situace se podobá situacím ve fundamentalistických komunitách s jediným neomylným náboženstvím (jakoby vědecká medicína zapomněla na své slepé uličky).
Autoři recenzované publikace se věnovali problematice nekonvenční medicíny bez předpojatosti vedeni snahou zmapovat situaci, v níž se naše společnost nalézá. právě ve vztahu k postupům, které se vymykají z EBM.
Hlavní autorka a pořadatelka publikace již část svých poznatků úspěšně publikovala časopisecky a její první dvě kapitoly obsahují již prověřené informace, včetně zpětné vazby. Je postavena na empirických zjištěních, která nelze opomíjet, ať jsme zastánci nebo odpůrci. Autentické výroky lékařů ilustrují velmi dobře nejistotu, která v naší obci panuje. Viz: "Zákazy nic neřeší, je třeba vymezit přesné hranice," (ale kdo a jakým způsobem ty hranice bude vymezovat?!?!) Autorčin názor a postoj k descartovskému dualismu je kritický a slušný, její kritika pojmu "vědecký" vychází z dobrých filosofických základů a rozhodně nenapadá ani metodologii, ani dosažené výsledky a nikterak nepřeceňuje úspěchy či neúspěchy tohoto postupu. Je to část velmi uměřená a mohla by sloužit za vzor diskusím, které v této aréně probíhají.
Totéž platí o další kapitole J.Šimka, který vychází více z filosofie, než z empirie (ačkoli i ta jeho je víc než bohatá). Psychosomatický přístup autora je především hermeneutický a tím se nutně dostává do dialogu až konfrontace s EBM. Především pacient, a nikoli výsledky, má být v centru péče lékaře a otázka, jak v praxi propojit tyto dva současně neoddělitelné požadavky je skutečně více otázkou filosofickou, než praktickou (resp. v praxi si lékař často neuvědomí svou filosofii).
Kapitola J. Prausové, přednostky onkologické kliniky v Motole, ukazuje výsledky jejího poctivého dotazování, včetně kritického vyhodnocení skutečnosti, proč pacienti s tak závažným onemocněním, jakým onkologické onemocnění bezesporu je, utíkají k alternativní medicíně a proč jí věří. Podstatné na ní je závěrečné sdělení, že rozumný lékař nebrání tomu, aby (v informovaném kontextu a vědomí, že alternativní léčba pacienta nepoškodí) nebránil těmto kontaktům.
Metody nekonvenční medicíny v ordinaci PL mapuje M. Raisiglová v kapitole páté. Je to kapitola velmi moudrá a ukazuje na dobrý (troufnu si říci i vřelý) vztah k pacientům a k jejich potřebám [kdybych mohl, otisknul bych ji v Prakt. Lék.].
Tradiční čínská medicína v české praxi v podání L.Bendové je srozumitelným přehledem jak filosofie, tak používaných praktik. Není naléhavá a nemůže urazit snad ani představitele spolku Sisyfos.
Osmý díl věnovaný přehledu společenské a právní regulace alternativních postupů z pera hlavní autorky a D.Švarcová ukazuje jak na již vytvořené právní mantinely, tak na obtížnost jejich stanovení a dodržování. V EU neexistuje jednotná úprava a organizace této péče v různých zemích je rozdílná. Autorky zmiňují několik modelů (monopolistický, tolerantní, smíšený, inkluzivní a integrovaný), poukazují i na rozdílné způsoby úhrady za alternativní péči a konstatují, že stoupá uznávání této péče. Podrobně je probrána situace a SRN, Velké Britanii a v USA. Kapitola je zpracována velmi pečlivě a současně přehledně a mohla by nabídnout i aplikovatelný model, pokud by naše oficiální místa o něčem podobném zauvažovala.
Závěrečná část M.Rajčanové ve filosofické rovině klade otázky týkající se vývoje, kompetence a náplně medicíny, zamýšlí se nad konstrukcí vědy a nad jejím postavením v obecném smyslu a porovnává je s medicínou alternativní.

Z recenzního posudku: MUDr. Radkin Honzák, CSc.