Rétorika a řečová kultura

Druhé vydání přehledného průvodce dějinami a současností rétoriky přináší užitečný přehled tematických okruhů, které se vztahují k stylistické stránce jednotlivých žánrů řečnických vystoupení. Autor se opírá o znalost jak tisíciletého vývoje oboru, tak moderních, na rétorice založených interpretativních metod. Prostřednictvím vybraných příkladů ze současného českého mediálního diskurzu kniha vhodně spojuje obě tendence rétoriky: teoretickou, úvahovou a praktickou, návodnou. Knihu ocení laičtí i odborní zájemci o český jazyk, kulturu vyjadřování a literární teorii.

I. Rétorika jako umění dobrého stylu a argumentace, která chce přesvědčit
Co je rétorika
Spory o rétoriku
Ars persuadendi – umění přesvědčovat
Rétorika a sémiotika
Rétorika a jazykověda
Rétorika a poetika
Neorétorika a teorie argumentace
Rétorika a estetika
Umění mluvit a umění psát
Rétorika a hermeneutika

II. Předmět rétoriky a jeho uspořádání
Řečnické žánry
Kánony (etapy) utváření řeči
1. Invence
Rétorické a rétorikou využívané definice
Přirovnání, odlišení, konfrontace
Části řečnického vystoupení
2. Dispozice
3. Elokuce
4. Memorování
5. Podání, přednes
6. „Šestý kánon“ – beletristická rétorika a učení o dobrém vkusu

III. Kapitoly z praktické rétoriky
Příklady interpretace řečnických textů
Praktický průvodce cestou od námětu k řečnickému vystoupení
Čemu učí jazykovědná stylistika?
Funkční styly a jejich klasifikace
Stylové postupy a stylové útvary
Slohové útvary řečnické
Řečnické slohové útvary informativní a naučné
Řečnické útvary argumentativní a přesvědčovací
Řečnické útvary příležitostné

IV. Rétorické kontexty moderní jazykové komunikace
Jazyková a řečová kultura
Dějiny a současnost jazykového purismu očima rétoriky
Institucionální lingvistika
Zdvořilost a takt v jazyce a v řeči

V. Namísto závěru
O rétorice, řečnickém umění, o stylu a o porozumění řeči řekli a napsali

Literatura
Věcný rejstřík

Práce J. Krause žánr učebního textu i titulem vymezené téma velmi podstatně přesahuje. Vyniká bohatstvím podávaných informací, přiměřenou, odstupňovanou náročností, kultivovaným jazykem a velmi jasným, srozumitelným, přístupným podáním. Nepochybně se stane žádanou příručkou, doporučovanou nejen v kurzech rétoriky, ale i v kurzech šíře zaměřených.
Karel Šebesta (Naše řeč č. 3/2005, str. 160–162)

Chtěla bych však na závěr zdůraznit, co snad vyplývá už z úvodu mé recenze, že kniha nechává čtenáře nahlédnout do hloubky autorových úvah o místě rétoriky v současném světě; přináší mnoho informací o rozvoji rétorických výzkumů v zahraničí, v českém prostředí málo známých, a tedy i velmi mnoho podnětů a inspirací pro analýzu současného českého diskurzu. V neposlední řadě je třeba zdůraznit, že ve všech svých výkladech se autor opírá o hlubokou znalost historie i současnosti české slovesné kultury, jíž se Jiří Kraus rozhodně řadí mezi významné osobnosti české bohemistiky.
Světla Čmejrková (Slovo a slovesnost, č. 66, 2005, str. 291–294)