tištěná kniha
Jazyk v proměnách komunikačních médií

Jazyk v proměnách komunikačních médií

Kraus, Jiří

témata: média a komunikace, lingvistika

brožovaná, 174 str., 1. vydání
vydáno: listopad 2008
ISBN: 978-80-246-1578-3
doporučená cena: 180 Kč

E-shop

Anotace

Publikace představuje ucelený a z hlediska obsahu velmi aktuální úvod do studia mediální komunikace a do analýzy textu. Tematické kapitoly uvádějí do široké problematiky komunikačních médií s důrazem na mezioborový kontext a na praktické používání jazyka a interpretování nejrůznějších strategií, s nimiž se setkáváme ve světě současné komunikace. Lingvistické pojmy jako význam, reprezentace, informace, recepce, řečové akty, styl, tropy a figury, diskurz ad. se zde objevují v popularizujících, ale výkladově hutných a pronikavých sondách do oblastí každodenní řečové praxe i soudobých teoretických a metodologických koncepcí, reprezentovaných významnými proudy a osobnostmi (poststrukturalismus, teorie diskurzu, hermeneutika, kritika ideologií, Jacques Derrida, Antonio Gramsci, Stuart Hall ad.). Kniha je určena nejen studentům mediálních studií, fi lologických a sociologických oborů, ale i širokému okruhu zájemců o téma.

Obsah

I. Jazyk a komunikace ve světě médií
1. Terminologický úvod do studia médií a komunikace
2. Média a médiologie
3. Komunikační kanály
4. O síle působení mluveného slova
5. Komunikační obrat ve vědeckém a filozofickém myšlení 20. století
6. Přenosové a konstitutivní modelyjazykové komunikace a jejich zdroje

II. Význam - reprezentace - sdělení
1. Média bojují o uživatele
2. Horká a chladná média
3. Mediální studia - obor interdisciplinární
4. Mediální studia - křižovatka vědeckých teorií a praktických dovedností
5. Masová komunikace
6. Sdělovaný význam jako konstrukce skutečnosti
7. Reprezentace sociální skutečnostijako výsledek gnozeologické skepse (systémová teorie a konstruktivismus)
8. Mezi sdělováním informací ajejich recepcí
9. Komunikacejako konflikt porozumění s neporozuměním
10. Kontingence a znovuobjevení antické rétoriky ve 20. století

III. Jazyk a média
1. Komunikacejako dialog
2. Řečové akty
3. Presupozice, implikace, deixe, modalizace
4. Komunikační maximyjako projev implicitnosti jazykové komunikace
5. Jazyk jako vzor a norma projevů řečové variantnosti
6. Jazyk a styl

IV. Od analýzy textu k analýze diskurzu
1. Poststrukturalismus
2. Jacques Derrida
3. Kniha - otevřené médium
4. Vyjádření přenesená a obrazná - tropy a figury
5. Konstitutivní metafory
6. Teorie diskurzu
7. "Dějiny idejí" a hermeneutika
8. Michel Foucault
9. Problematika moci, hegemonie a násilíjako předmět zkoumání ze strany kritických teorií
10. Pojem ideologie a "ideologických znaků" v raném sovětském období let dvacátých
11. Nemarxistické teorie diskurzu
12. Antonio Gramsci
13. Univerzální pragmatika a racionální komunikace Jürgena Habermase
14. Teun van Dijk
15. Výklad ideologické podstatyjazykových významů u Stuarta Halla

16. Konstruktivní strukturalismus Pierra Bourdieua
17. Postmarxistická teorie diskurzu Chantal Mouffové a Ernesta Laclaua
V. Metodologická východiska analýzy mediálního diskurzu
1. Jazyk a text ve výkladu sociálníchjevů
2. Argumentace a struktura argumentu
3. Argumentativní funkce otázek v polemickém diskurzu

Závěr
Literatura

Recenze

Rozhovor s prof. Jiřím Krausem, Český rozhlas Olomouc - Knižní kurýr č. 3 (22. 1.), ke stažení zde.

Předkládaný text Jiřího Krause představuje dosti ojedinělý pokus shrnout pojmy, koncepty a teorie, v nichž se schází problematika jazyka, sociální komunikace a současných masových médií. Autor - který v sobě nezapře a ani nechce zapírat lingvistu - v textu postihuje základní problémové okruhy, které se váží k výkladu role a chování současných (hlavně masových) médií jako komunikačních prostředků a subjektů, a snaží se přispět k pochopení této problematiky s přispěním poznatků a přístupů, jež pocházejí z oblasti řečové komunikace, lingvistiky a teorie diskurzu.
Rukopis má v předložené podobě charakter souboru samostatných, relativně uzavřených kapitol, volně řazených za sebe, v zásadě připomínajících výkladová hesla v obsáhlejším slovníku či encyklopedii. Při pozornějším čtení se text čtenáři uspořádá do dvou tematických okruhů rámovaných několika kapitolkami, které představují jakýsi "úvod do problematiky", vykládají základní pojmy a nabízejí diskusi o mezioborových vztazích, které je si pro pochopení tematiky třeba mít na paměti. V prvním tematickém okruhu se autor vyrovnává s popisem a výkladem sociálně komunikačních procesů, všímá si přístupů k chápání komunikace (přenosového a konstitutivního) a vykládá, jak je možné komunikační procesy chápat. Při výkladu klade důraz na aplikaci do prostředí mediální komunikace. Vzhledem k tomu, že v Krausově přístupu převládá pragmalingvistický akcent (je ostatně autorovi jako mezinárodně uznávanému představiteli teorie rétoriky nejbližší), dostává čtenář jedinečný a původní výklad procesů mediální komunikace. Ve druhém tematickém okruhu se autor soustřeďuje na interpretaci přístupů jednotlivých autorů reprezentujících neorétoriku, poststrukturalismus, hermeneutiku, kritickou teorii diskurzu ad. V této druhé oblasti je zvlášť cenné, že autor uvádí do českého kontextu studia komunikace a médií řadu autorů z frankofonní oblasti, kteří jsou v českých mediálních studiích (dnes již "tradičně" anglofonních) na okraji zájmu, byť jejich díla jsou k dispozici (např. Derrida). Právě v tomto rozšiřování kontextu českého myšlení o médiích a komunikaci spatřuji největší přednost předloženého textu. Zařazení jednotlivých autorů a směrů do kontextu myšlení o médiích a komunikaci je přitom provedeno s mimořádnou erudicí a nadhledem.

Z recenzního posudku: Prof. PhDr. Jan Jirák, Ph.D.

Text, který J. Kraus předkládá k vydání, pokrývá mimořádně rozsáhlý okruh témat. Bylo by možné označit ho za svého druhu encyklopedickou příručku o studiu komunikace (zvl. jazykové) pro zájemce o problematiku mediálního sdělování: encyklopedickou práci připomíná i volným řazením jednotlivých kapitol vedle sebe bez naznačení jejich hierarchie. Budiž řečeno už zde, že jde o příručku mimořádně fundovaně a čtivě napsanou, velmi potřebnou (nejen pro studenty oboru mediální studia - zájem o mediální komunikaci viděnou v širších souvislostech v posledním desetiletí obecně roste, mediální výchova se stala součástí rámcových vzdělávacích programů pro základní i středoškolské vzdělávání atd.) a u nás ojedinělou (na českém knižním trhu není, pokud vím, žádná práce podobného zaměření).
Tematicky bychom mohli celý text přibližně rozdělit do dvou velkých okruhů: první sdružuje kapitoly věnované převážně studiu médií (Média bojují o uživatele; Horká a chladná média; Mediální studia - křižovatka vědeckých teorií a praktických dovedností; Masová komunikace atd.), druhý, rozsáhlejší, je věnován širšímu kontextu, v němž je možné a užitečné mediální komunikaci studovat - podstatným tématům novodobé pragmatické lingvistiky (např. Řečové akty; Presupozice, deixe, modalizace; Komunikační maximy jako projev implicitnosti jazykové komunikace), neorétoriky (Kontingence a znovuobjevení antické rétoriky ve 20. století), poststrukturalismu (Poststrukturalismus; Jacques Derrida), hermeneutiky ("Dějiny idejí" a hermeneutika), teorie a kritické analýzy diskurzu (např. Teorie diskurzu; Michel Foucault; Problematika moci, hegemonie a násilí jako předmět zkoumání kritických teorií; Antonio Gramsci atd.).
Výběr témat jednotlivých kapitol je zřetelně motivován jejich užitečností pro zájemce o mediální komunikaci a mediální studia. Autor tato témata vybírá a zpracovává s mimořádnou erudicí, představuje čtenáři jak současný, aktuální stav uvažování o prisluŠném tématu, tak i jeho širší, často málo připomínané a nesamozřejmé souvislosti a starší tradici (např. tradice uvažování o tématech spojovaných dnes primárně s anglosaskou kritickou analýzou diskurzu) a usiluje vždy o zřetelnou vazbu na mediální komunikaci (např. uváděním příkladů). Vzniká tak text, který je navzdory své tematické šíři jednotný a soudržný a nabízí čtenáři zřetelný, spolehlivý a dostatečně široký rámec pro porozumění novodobému vývoji mediální komunikace i vývoji mediálních studií.

Z recenzního posudku: Doc. PhDr. Karel Šebesta, CSc.