tištěná kniha e-kniha
Už je zítra?

Už je zítra?

Krastev, Ivan

témata: politologie a mezinárodní vztahy
edice: Politeia

brožovaná, 58 str., 1. vydání
překlad: Nagy, Ladislav
vydáno: červen 2020
ISBN: 978-80-246-4647-3
doporučená cena: 150 Kč

E-shop

Anotace

Jak bude vypadat svět po koronavirové pandemii? A nežijeme v něm již nějakou dobu? Neučinila pandemie jen zřejmějšími dlouhodobé trendy? Jak by se měly na ekonomickou krizi v době deglobalizace připravit národní státy a jak Evropská unie?
Ivan Krastev vyvolal na vrcholu koronavirové krize celosvětový zájem svým článkem o vlivu pandemie na budoucí společenské změny. Nyní navazuje esejí, ve které zkoumá politické a kulturní důsledky Covidu-19 jako laboratorního sociálního experimentu. Brilantně a provokativně analyzuje sociální dopady karanténní dystopie, návrat vládních intervencí, uzavírání hranic národních států, roli odborníků a krizového řízení v demokratických a autoritářských státech (big data government), etické otázky zdravotnických a ekonomických opatření, mezigenerační a mezinárodní solidaritu. Politologické analýzy a data z výzkumů historických pandemií kombinuje s příklady literárních zpracování či filozofických pojednání a ukazuje paradoxy proměněného světa, pro jehož obyvatele je pandemie základní společnou zkušeností.

Recenze

Na Krastevových esejích je pozoruhodné, jak umně se vzpírají politologickému i sociologickému žargonu. Autor své teze ilustruje scénami z krásné literatury, takže se v esejích setkáváme s odkazy na Margaret Atwood, Danteho a samozřejmě na Camuse, ale také třeba na Itala Calvina. Snad i proto se Krastevovi daří zpochybnit nebo přinejmenším dát do kontextu některé teze, které se proměnily v nefalšovaná „covidovská klišé“.
- Tereza Matějčková (Respekt)

Podle Krasteva by bylo ironií dějin, kdyby byl Trump, jenž vyhlásil obchodní válku Číně a slíbil oddělit Ameriku zdí od Mexika, nakonec odvolen z Bílého domu v důsledku viru, který přišel z Číny a má stejné jméno jako mexické pivo. Prezident by byl smeten virovou nákazou, jejíž rychlé šíření jen posílilo antiglobalizační reakci, která ho před lety dostala k moci.
[…]
Krastevův esej je rozvinutím a v některých ohledech také korekcí jeho Sedmi lekcí z globální krize, které oblétly svět již v březnu. Své vymezení politického významu koronavirové krize opírá o její srovnání se třemi výzvami, s nimiž se musela Evropa vyrovnávat v předcházejících dvou desetiletích – s finanční a ekonomickou krizí roku 2008, přívalem uprchlíků v roce 2015 a islamistickým terorismem.
- Pavel Barša (Salon Právo)

Oproti svým předchozím tvrzením, že koronakrize odhaluje temnou stránku globalizace a posílí národní stát, [Krastev] argumentuje, že zároveň působí jako hybná síla globalizace. Synchronizovala svět a spojila nás způsobem, jakým se to žádné krizi předtím nemohlo podařit. Po nějakou dobu, ač izolováni za hranicemi národních států a ve svých domovech, jsme žili ve společném světě.
- Jiří Pehe (Deník N)

Krastevových sedm paradoxů Evropy po koronakrizi není politický program, ale mapa na cestu, na níž se nesmíme ztratit. Autorova analytická citlivost neutěšuje, nýbrž vyzývá k přemýšlení nad nejdůležitější otázkou dneška: Jak udržet pohromadě společný svět, který se ze strachu z viru znovu nacionálně trhá?
- Petr Fischer

S ohledem na komplexní svět se snažíme myslet i na ten nejhorší scénář. Rizik je příliš mnoho, a proto je sepisujeme, ne proto, abychom se na ně připravili. Myslíme si, že když si je uvědomíme, nestanou se.
- z rozhovoru Ivana Krasteva s Mirkem Tódem (Deník N)

[Krastev] se podivuje nad tím, jakou má lidstvo schopnost vytěsňovat pandemie ze své kolektivní paměti, ačkoliv v jejich důsledku mnohdy zemře více lidí než ve válkách. Ale ať už jsme ochotni si je pamatovat, nebo ne, mění pandemie náš svět tak razantně, že vrátit se zpět není možné. Covid-19 podle Krasteva ukončí proces globalizace, jak jsme ji dosud znali, což může znamenat, že budeme s nostalgií vzpomínat na dobu, kdy jsme létali, kam se nám zachtělo, kdy byly restaurace přeplněné a kdy smrt působila jako cosi nepřirozeného.
- Svatava Antošová (Tvar 14/2020)

O autorovi

Ivan Krastev (* 1965) je bulharský politolog a publicista, předseda Centra liberálních strategií v Sofii a stálý člen Institutu humanitních věd ve Vídni. Je zakládajícím členem předsednictva Evropské rady mezinárodních vztahů, členem rady Mezinárodní krizové skupiny a aktivním přispěvatelem New York Times. Jeho kniha o rozpadu liberálně-demokratického řádu Světlo, které pohaslo (Karolinum, 2020) získala Lionel Gelber Prize 2019 a byla přeložena do 18 jazyků, v roce 2020 za ni autor obdržel Jean Amery European Essay Prize. Jeho nejnovější kniha Už je zítra? Aneb jak pandemie mění Evropu je esejí, ve které zkoumá politické a kulturní důsledky Covidu-19 jako laboratorního sociálního experimentu (Karolinum, 2020).

Nejnovější tituly v edici

Ke stažení