tištěná kniha e-kniha
Už je zítra?

Už je zítra?

Krastev, Ivan

témata: politologie a mezinárodní vztahy
edice: Politeia

brožovaná, 58 str., 1. vydání
překlad: Nagy, Ladislav
vydáno: červen 2020
ISBN: 978-80-246-4647-3
doporučená cena: 150 Kč

E-shop

Anotace

Jak bude vypadat svět po koronavirové pandemii? A nežijeme v něm již nějakou dobu? Neučinila pandemie jen zřejmějšími dlouhodobé trendy? Jak by se měly na ekonomickou krizi v době deglobalizace připravit národní státy a jak Evropská unie?
Ivan Krastev vyvolal na vrcholu koronavirové krize celosvětový zájem svým článkem o vlivu pandemie na budoucí společenské změny. Nyní navazuje esejí, ve které zkoumá politické a kulturní důsledky Covidu-19 jako laboratorního sociálního experimentu. Brilantně a provokativně analyzuje sociální dopady karanténní dystopie, návrat vládních intervencí, uzavírání hranic národních států, roli odborníků a krizového řízení v demokratických a autoritářských státech (big data government), etické otázky zdravotnických a ekonomických opatření, mezigenerační a mezinárodní solidaritu. Politologické analýzy a data z výzkumů historických pandemií kombinuje s příklady literárních zpracování či filozofických pojednání a ukazuje paradoxy proměněného světa, pro jehož obyvatele je pandemie základní společnou zkušeností.

Recenze

Na Krastevových esejích je pozoruhodné, jak umně se vzpírají politologickému i sociologickému žargonu. Autor své teze ilustruje scénami z krásné literatury, takže se v esejích setkáváme s odkazy na Margaret Atwood, Danteho a samozřejmě na Camuse, ale také třeba na Itala Calvina. Snad i proto se Krastevovi daří zpochybnit nebo přinejmenším dát do kontextu některé teze, které se proměnily v nefalšovaná „covidovská klišé“.
- Tereza Matějčková (Respekt)

Podle Krasteva by bylo ironií dějin, kdyby byl Trump, jenž vyhlásil obchodní válku Číně a slíbil oddělit Ameriku zdí od Mexika, nakonec odvolen z Bílého domu v důsledku viru, který přišel z Číny a má stejné jméno jako mexické pivo. Prezident by byl smeten virovou nákazou, jejíž rychlé šíření jen posílilo antiglobalizační reakci, která ho před lety dostala k moci.
[…]
Krastevův esej je rozvinutím a v některých ohledech také korekcí jeho Sedmi lekcí z globální krize, které oblétly svět již v březnu. Své vymezení politického významu koronavirové krize opírá o její srovnání se třemi výzvami, s nimiž se musela Evropa vyrovnávat v předcházejících dvou desetiletích – s finanční a ekonomickou krizí roku 2008, přívalem uprchlíků v roce 2015 a islamistickým terorismem.
- Pavel Barša (Salon Právo)

Oproti svým předchozím tvrzením, že koronakrize odhaluje temnou stránku globalizace a posílí národní stát, [Krastev] argumentuje, že zároveň působí jako hybná síla globalizace. Synchronizovala svět a spojila nás způsobem, jakým se to žádné krizi předtím nemohlo podařit. Po nějakou dobu, ač izolováni za hranicemi národních států a ve svých domovech, jsme žili ve společném světě.
- Jiří Pehe (Deník N)

Krastevových sedm paradoxů Evropy po koronakrizi není politický program, ale mapa na cestu, na níž se nesmíme ztratit. Autorova analytická citlivost neutěšuje, nýbrž vyzývá k přemýšlení nad nejdůležitější otázkou dneška: Jak udržet pohromadě společný svět, který se ze strachu z viru znovu nacionálně trhá?
- Petr Fischer





Nejnovější tituly v edici