Grammatykáři

Druhé vydání knihy, která komplexně představuje práci nejstarších gramatiků českého jazyka v 16. a 17. století na pozadí tradic, jež formovaly jejich myšlení. První kapitola sleduje vznik gramatografie v rámci starověké filologie. Kapitola druhá se postupně zabývá autory jednotlivých mluvnic (jsou to autoři mluvnice náměšťské, Jan Blahoslav, Matouš Benešovský-Philonomus, Vavřinec Benedikt Nudožerský, Jan Drachovský, Matěj Václav Štajer, Jiří Konstanc a anonymní autor mluvničky Prima principia). Třetí kapitola
podrobuje jejich dílo analytickým sondám. Poslední kapitola vyzvedává jako syntézu předcházejících gramatik Čechořečnost Václava Jana Rosy. Exkurzy odbočují k postavám Jana Caramuela z Lobkovic a Matouše Benešovského.

Poděkování V

0. Ante limen
0.0 Ante limen

0.1 Bibliografie
0.1.A Prameny
0.1.A1 »Jazykové knížky« a jejich zkratky
0.1.A2 Další staré prameny a jejich zkrácené citování
0.1.A3 Edice a překlady pramenů
0.1.B Literatura (po r. 1780)

1. Kontexty a tradice
1.0 Přehled kapitoly
1.1 Evropská tradice: ars grammatica & artes spřízněné
1.1.0 Římská cesta
1.1.1 Platón a Aristotelés: reflexe jazyka, filozofie a původ slov (poznání věcí)
1.1.2 Dionysios Thrax a Varro Reatinus: reflexe jazyka, literatura a správnost slov (knihovny)
1.1.3 Donatus a Isidorus: reflexe jazyka, dlouhý konec antiky a kánony (základy budoucích renesancí)
1.1.4 Melanchthon a Alvarus: reflexe jazyka, rozklížení konfesní univerzality a správnost slov (opět škola)

Exkurz první
Jan Caramuel z Lobkovic: anagramata, kombinatorika znaků a Bůh i svět v zrcadle liter

1.2 Středoevropské kontexty
1.2.0 Raněnovověká emancipace vernakulárních gramatik
1.2.1 Výhled přes hraniční hory: Německo
1.2.2 Výhled přes hraniční hory: Polsko

1.3 Česká tradice jazykověobranná
1.3.0 Jazyk se bránil
1.3.1 Bořivoj, Přemysl, Dalimil a Karel
1.3.2 Hus, Cornelius, Philonomus a Sudetinus
1.3.3 Stránský, Balbín, Pešina a Rosa

1.4 Shrnutí kapitoly

2. Gramatiky češtiny 1
2.0 Přehled kapitoly

2.1 Předrosovské »gramatiky« češtiny: výměr

2.2 Předrosovské »gramatiky« češtiny: výčet
2.2.0 Membra corporis
2.2.1 Mluvnice náměšťská 1533
2.2.2 Mluvnice Jana Blahoslava (do roku 1571)
2.2.3 Mluvnice Matouše Benešovského 1577
2.2.4 Mluvnice náměšťská 1588
2.2.5 Mluvnice Vavřince Nudožerského 1603
2.2.6 Mluvnice náměšťská 1643
2.2.7 Mluvnice Jana Drachovia 1660
2.2.8 Brus Jiřího Konstance 1667
2.2.9 Žáček Matěje Štajera 1668
2.2.10 Anonymní a nedatovaná Prima principia
2.2.11 Čechořečnost Václava Jana Rosy 1672

2.3 Negramatiky

2.4 Shrnutí kapitoly

3. Gramatiky češtiny 2
3.0 Přehled kapitoly
3.1 Zkoumající a zkoumané
3.2 Příčné řezy
3.2.0 Příčné řezy: proč
3.2.1 Předmluvy a autorské intence
3.2.2 Hodnotová hierarchizace jazyků
3.2.3 Čeština vedle němčiny
3.2.4 Touha puristická
3.2.5 Racionalizace
3.2.6 Jazykové autority
3.2.7 Starší čeština
3.2.8 Sociální a geografická stratifikace jazyka

3.3 Intertextualita

Exkurz druhý
Matouš Benešovský: »pouhá paradigmata«, časoměrné básnictví a český a slovanský jazyk

3.4 Hnízdování

3.5 Motivika
3.5.0 Motiv jako pohnutka
3.5.1 Biblické překlady
3.5.2 Ideál »zlaté doby«
3.5.3 Metrická poezie
3.5.4 Další motivy

3.6 Nový život starých mluvnic
3.6.0 Poznání a edice textu
3.6.1 Edice mluvnic: proč
3.6.2 Edice mluvnic: jak

3.7 Shrnutí kapitoly

4. Čechořečnost jako syntéza tradic
4.0 Přehled kapitoly

4.1 Kolekce biografických údajů

4.2 Mrtví a živí

4.3 Rosa a jazyk
4.3.0 Obhled celku
4.3.1 Nomina
4.3.2 Verba
4.3.3 Elegantní syntax
4.3.4 Lexikon
4.3.5 Jazykové ideály

4.4 Rosova prozódie

4.5 Shrnutí kapitoly

5. Post finem

6. Zkratky, poznámka k transliteraci, resumé a rejstřík
6.0 Přehled

6.1 Zkratky

6.2 Poznámka k transliteraci a vyznačování v textu

6.3 Deutsches Resümee

6.4 English summary

6.5 Seznam vyobrazení

6.6 Rejstřík proprií a názvů literárních děl