tištěná kniha e-kniha
Kavky a kosatce

Kavky a kosatce

Konopíková, Michaela

témata: antropologie a etnografie

brožovaná, 162 str., 1. vydání
vydáno: únor 2018
ISBN 9788024636443
doporučená cena: 250 Kč

E-shop

Anotace

Publikace je výsledkem terénního výzkumu prováděného mezi etnickými Berbery, kteří obývají pohoří Vysoký Atlas ve vnitrozemí Maroka. Podrobuje analýze transformaci místního prostředí v návaznosti na objevující se diskursivní praktiky, jež jsou úzce spojené s postupným pronikáním prvků globální ekonomiky, environmentálních programů a programů rozvojové pomoci do života místní společnosti.

Recenze

Dějištěm příběhu, který publikace "vypráví", je Maroko, jedna z výsostných destinací západních kulturních antropologů. Téma práce je definováno jako "(...) analýza sociokultumí transformace berberské komunity v centrální oblasti Vysokého Atlasu" a cílem zkoumání je zjistit, "(...) jakým způsobem prezentovaný narativ turismu doplňuje nebo rozporuje dominantní oficiální vyklad turismu, ochrany přírody a rozvojové pomoci". Na jedné straně je tedy kladem důraz na procesuálnost (studium proměn) v lokalitě, na straně druhé autorka akcentuje fenomén diskurzu - jak, kdo a proč jej utváří a jaké má jeho převládající podoba dopady na místní komunitu ve sledovaných oblastech (turismus, životní prostředí, rozvojové projekty ve vzdělávání).
Dříve než se dostanu k obsahové stránce textu, vyjádřím se stručně i k jeho stránce formální. Práce uspokojivě reflektuje aktuální stav bádání v oboru kulturní antropologie, autenticky pracuje se zdroji, které patřičně cituje, stylisticky je kvalitní a z literárního hlediska velice čtivá. V úvodních kapitolách je srozumitelně osvětleno téma, zvolené paradigma a metoda, autorka specifikuje svůj postup při sběru dat i jejich analýze. Samotný text je směsicí ryze odborných pasáží, původních výpovědí a autorčiných deníkových záznamů z terénu, což z celku činí mozaiku, která je čtenářsky poutavá.
Práce se nese v ostře kritickém duchu - antropoložka vědomě odmítá (beztak iluzorní) postoj pozitivistického výzkumníka shromažďujícího "tvrdá data" a od začátku do konce interpretuje. Osobní angažovanost je ostatně v souladu s požadavky aktuálně kladenými na kulturní antropology, kteří už dávno nestudují "ty druhé", nýbrž prostřednictvím setkání s lidmi a místy přispívají k poznání o sobě samych i o lidství obecně.
Z výsledků výzkumu vyplývá, že maročtí Berbeři jsou pod tlakem hned několika aktérů, které lze na nižší úrovni identifikovat jako konkrétní osoby (např. podnikatel těžící z cestovního mchu a investující zároveň do výstavby internátních zařízení pro nezletilé berberské dívky), v obecné rovině se však jedná o nadosobní síly typu globálního neoliberálního kapitalismu. (Pojem "kapitalismus" se mimochodem v knize nikde nevyskytuje.) Ve všech studovaných oblastech kolidují zájmy místních lidí se zájmy těch, kteří mají při formování diskurzu větší slovo - turisté, marocká vláda, západní podnikatelé či Francie coby exkoloniální mocnost, kolonizující nyní Maroko subtilnějšími, ale i tak účinnými metodami. V důsledku nerovnosti sil dochází v lokalite k násilné manipulaci s prostředím i identitou místních obyvatel, komodifikaci autentického života Berberů, výkladu přírody jako obchodovatelného artiklu a instrumentalizaci příjemců rozvojové pomoci. Základní problém shledává autorka v tom, že místní lidé mají obecne malý podíl na rozhodovaní o nejrůznějších opatřeních, které se jich bytostně dotýkají, tedy a) jakým směrem se v oblasti turismu bude rozvíjet místo, kde žijí, b) jak nejlépe skloubit potřebu přežít a pokud možno také mít se lépe s potřebou zachovat důstojné životní prostředí pro stávající a budoucí generace, a c) jak v komunitě zvýšit gramotnost a podpořit participaci žen na veřejném životě. Závěrečná konstatování autorky jsou nelítostná: "(...) neoliberalni praktiky v lokalitě představují pokračování koloniálních schémat a vycházejí z ideologie západní hegemonie.
Autorka k tématu přistupuje s weberovskym zápalem pro věc, je schopná zprostředkovat výstupy terénního výzkumu odborně a přitom čtivě, a volbou tématu se jí daří neuzavírat se v příslovečné slonovinové věci, naopak, pojednává o palčivých problémech globalizovaného dneška.

Z recenzního posudku: Mgr. Zdenka Sokolíčková, Ph.D. M.A.

Autorka se ve své monografii věnuje relativně široké problematice turismu a kulturní identity na příkladu území v údolí Imlil v Maroku. Tato problematika, jež prostupuje hned několika obory (mj. antropologie či geografie), v sobě dnes více než dříve zahrnuje otázky globalizačních trendů, adaptabilní složku kulturních komunit, akulturační procesy, otázku lokality a sousedství, vztah globálního a lokálního, mikroregionální a makroregionální procesy atd. Z textu monografie je dostatečně patrné, že globalizace nevede k homogenizaci prostředí a života člověka, nýbrž ke vzniku vztahu mezi místní situací a globální realitou.
Jíž první část monografie ukazuje, že před sebou máme bezesporu mimořádně široce ukotvenou publikaci, v jejímž textu se autorka opírá o rozsáhlé množství cizojazyčných zdrojů informací a o myšlenky postmoderní antropologie. Právě na turismu a jeho vlivu na sociokulturní změny komunit, stejně tak na postupných změnách stratifikace společnosti a vlivu ochrany životního prostředí na život komunit autorka demonstruje změny paradigmatu antropologie, včetně percepce antropologie jako svého druhu narace. V této souvislosti je třeba velmi pozitivně ocenit především snahu autorky o poutavý, narativní styl textu, kdy autorka na příbězích několika osob vykresluje podstatu života v komunitě údolí Imlil - jsou to totiž právě osobní příběhy, které tvoří život lidstva. Společně s autorkou máme možnost sledovat příběh změny studovaných komunit na pozadí globalizace a komodifikace jejich kulturních prvků.
(...)
Není sporu o tom, že osobní svědectví antropologa a jeho terénní výzkum v lokalitě mimo běžný západní civilizační okruh v drtivé většině případů přinášejí svého druhu mimořádně cenné výsledky a jsou zdrojem inspirace. Příkladem toho je rovněž tato monografie, v níž autorka zužitkovala svou vlastní zkušenost s komunitami údolí Imlil a jejich prostředím (celkem 5 měsíců strávených ve zkoumané lokalitě), která jí nabídla nejen pohled, nýbrž i vhled do života lidí. Autenticita výzkumu je podtržena také deníkovými záznamy, které čtenáři přibližují nejen samotný rámec monografie, ale i proces jeho vzniku. Metodologie terénního šetření včetně výběru respondentů a klíčových aktérů byla zvolena uvážlivě, autorka otevřela prostor pro komparativní metodu a metodu ověřování u členů zkoumané skupiny (member check). Autorka snad jen mohla více rozpracovat výzkumné otázky včetně jejich roztřídění. Ocenit je třeba rovněž řadu cenných informací o komunitě, k nimž jistě nevedla snadná cesta.
(...)
Věřím, že si monografie Mgr. Michaely Konopíkové, Ph.D. najde své čtenáře nejen z oboru kulturní antropologie, ale rovněž z dalších více či méně příbuzných odborných disciplín. Nabízí totiž fundovaně podané, mimořádně aktuální téma v rámci mezioborového přístupu, který přes obecnou společenskou proklamaci není stále zcela běžný. Monografie zároveň představuje českému čtenáři vedle aktuálního antropologického diskursu realizovaný terénní výzkum autorky v mimoevropském prostředí. Tento výzkum je poutavě prezentován jako příběhy ze života komunit v údolí Imlil. Vše výše uvedené předurčuje text monografie k jejímu úspěchu na knižním trhu.

Z recenzního posudku: PhDr. RNDr. Jan D. Bláha, Ph.D.