tištěná kniha
Český tisk pod vládou Wolfganga Wolframa von Wolmara

Český tisk pod vládou Wolfganga Wolframa von Wolmara

Končelík, Jakub Köpplová, Barbara Kryšpínová Jitka

témata: historie

brožovaná, 504 str., 1. vydání
vydáno: červen 2003
ISBN: 80-246-0591-0
doporučená cena: 345 Kč

E-shop

Anotace

Publikace obsahuje pramennou edici stenografických zápisů novináře Antonína Fingera z tiskových konferencí konaných při Úřadu říšského protektora v letech 1939-1941. K jednotlivým Fingerovým zápisům editoři zároveň přiřadili oficiální zápisy Tiskového odboru protektorátní vlády. Kniha obsahuje i detailní poznámkový aparát s údaji o osobách, o nichž se v dokumentech hovoří. Edice je vhodným pramenným materiálem ke studiu nacistické propagandy uplatňované v českých zemích.

Obsah

EDIČNÍ POZNÁMKA
PŘEDMLUVY
EDICE KONFERENCÍ
PŘÍLOHY
Příloha a: Souborný přehled pokynů pro tiskovou přehlídku platných ode dne 17. září 1939
Příloha b: Přehled pravidelných tiskových konferencí konaných v letech 1939-1941
SEZNAM ZKRATEK
SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ A LITERATURY
JMENNÝ REJSTŘÍK

Recenze

Tématu nacistické propagandy v protektorátu nebyla dosud věnována pozornost v odpovídající míře. Edice dokumentů zpracovaných kolektivem editorů přináší unikátní prameny k poznání strategie německé okupační politiky v protektorátu, každodennosti žívota okupovaných říšských zemích a zejména umožňuje nahlédnout, jak sami nacisté vnímali vlastní politiku a svoje postavení v protektorátu a jaká byla jejich ideologická hlediska. Přínosem jsou i nacistickými funkcionáři formulované ohlasy na události mezinárodněpolitického rázu.
Čtenář žasne nad indiskretní otevřeností zejména Wolframa von Wolmara s jakou hovořil s českými novináři o praxi a strategii okupační moci. Podrobné instrukce k uveřejňování jednotlivých politických i hospodářských opatření ilustrují ohledy nacistů na české veřejné mínění, které jsou tak v příkrém rozporu s brutalitou jejich represívního aparátu.
V edici shromážděné dokumenty jsou skvělým východiskem ke komplexnímu studiu nacistické propagandy v první etapě okupace českých zemí, tj. od počátku okupace do podzimu 1941, kdy Neuratha nahradil Heydrich.

Z recenzního posudku Mgr. Vojtěch Šustek

Velice zajímavý materiál zpřístupňuje edice Český tisk pod vládou Wolfganga Wolframa von Wolmara. Stenografické zápisy Antonína Fingera z protektorátních tiskových porad 1939?1941 (edd. Jakub Končelík ? Barbara Köpplová ? Jitka Kryšpínová; Karolinum, Praha 2003). Zápisy předního českého novináře ze schůzí s představiteli tiskového odboru předsednictva ministerské rady i příslušnými funkcionáři z Úřadu říšského protektora doplněné o oficiální záznamy z jednání, uložené ve Stát­ním ústředním archivu v Praze, představují nejenom zdroj informací o nejrůznějších otázkách prvních třech let existence protektorátu, ale především odhalují způsob a metody manipulace s tiskem v to­talitním režimu. Zároveň zápisy ilustrují hlubokou propast, která pronacistické, aktivistické novináře dělila od zbytku národa. Metodologicky zajímavá se mi jeví i zveřejnění dvou zápisů ze stejného jednání, které dokumentuje pozoruhodné shody i odlišnosti v pojetí té samé události viděné dvěma úhly pohledu. Veřejnost tak dostává do rukou skutečně významný pramen, který by měl prostudovat každý zájemce o poměry v protektorátu v daném období. Editoři snad jen nemuseli svoje pravidlo uvádět základní životní data všech osob zmíněných v zápisech provádět s tak železnou důsledností ? domnívám se, že čtenářům, kteří se začtou do podobné práce, snad není nutné vykládat, kdo to byl Adolf Hitler nebo Charles de Gaulle. Kuděj 2004/2, Výběr literatury

Redaktor Večerního Českého slova Antonín Finger (18951956) zastupoval svou redakci na týdenních poradách vedoucího tiskového odboru na Úřadu říšského protektora. Tímto vedoucím byl nechvalně proslulý Wolgang von Wolmar. Finger si z jednání (často však spíše Wolmarových monologů) pořizoval stenografické záznamy, které po válce přepsal. V šedesátých letech se o jejich zveřejnění pokusil Ladislav Lagpaul; kniha měla vyjít, ale nevyšla, v roce 1969. Vydání se tak až letos dočkal jedinečný pramen poznání tiskových poměrů v protektorátu, pramen, který umožňuje nahlédnout do mechanismů, jakými neliberální moc ovlivňuje média a potažmo se snaží působit na veřejné mínění. Protektoři českého tisku v roce 1939 jasně stanovili své požadavky: "Uznáme jen noviny, které v článcích budou útočit na Beneše a Masaryka." Ve Fingerových zápisech najdeme dále výzvy, aby novináři podporovali politiku prezidenta Háchy a protektorátní vlády, aby "vedli národ". Samozřejmě jednání neopomínala také cenzurní zásahy a požadavky. Nechybí ani až kocourkovské plnění těchto nařízení. Wolmar třeba 12. září 1941 vítal způsob, jakým Polední list odsoudil, "že Anna Sedláčková hraje Čapkovu hru Loupežník. Většina listů přinesla o této hře velmi pěkné referáty, ale všechny se vyhnuly tomu jmenovat Čapka. To je kuriosum, ale tak to nejde." Tým editorů z Fakulty sociálních věd UK opatřil soubor záznamů podrobným a velmi praktickým poznámkovým aparátem. Přínosnou práci pak editoři odvedli na stenozáznamech samých Fingerovy soukromé zápisy z tiskových porad z let 19391941 jsou až na tři výjimky doplněny oficiálními záznamy Úřadu říšského protektora, takže se v případě potřeby vzájemně doplňují. Vznikla tak obdivuhodně kompletní edice pramenů.

Lidové noviny, 02. 08. 2003, Archiv LN