tištěná kniha e-kniha
Od střízlíka přes člověka k vorvaňovi

Od střízlíka přes člověka k vorvaňovi

Klíma, Milan

témata: přírodní vědy – biologie, lékařské vědy – anatomie, biografie a paměti

brožovaná, 424 str., 1. vydání
vydáno: září 2018
ISBN: 978-80-246-3968-0
doporučená cena: 460 Kč

E-shop

Anotace

Milan Klíma (* 1932) si přál být ornitologem, ale z brněnského ústavu pro výzkum obratlovců nakonec přesídlil do Frankfurtu, kde více než čtyřicet let přednášel na lékařské fakultě a uzrál v osobnost, o jaké se opírá každé akademické prostředí. Plodem jeho fascinace anatomií živých organismů se kromě publikovaných objevů z nejrůznějších oborů (mj. embryologie a cetologie) staly ilustrované knihy a volné výtvarné práce. Klímovo ohlédnutí za řadou setkání s kolegy, studenty a především konkrétními problémy a vědeckými úkoly ukazuje svět přírodních věd jako krásnou, dobrodružnou oblast lidského poznání, která nás přibližuje k těm nejpodstatnějším otázkám lidské existence.

Recenze

Kniha vzpomínek profesora Milana Klímy, jednoho z nestorů české a německé biologie, je napsána s naprostou literární jistotou. Paměti jsou srozumitelné i v partiích vysoce odborných, jsou poutavé a dokonce místy zábavné. Vystihují velmi objektivně podmínky pro studium a vědeckou práci v ČSR do roku 1968, jasně naznačují i kontury vědecké práce v západním zahraničí, kde se autorovi podařilo významně vyniknout. Jde o svědectví života a díla osobnosti vpravdě světového významu. Některá místa bych - subjektivně vzato - mohl oželet, to jsou vstupy humorných historek - ale i ty nějakým způsobem dokumentují situaci, lidi a poměry. Na druhé straně brilantní portrétní skici, s jakými autor podal profily několika významných vědců a v nichž se uplatnil i jeho kreslířský dar výtvarného vidění, mají přímo zásadní, pramenný charakter. Ať už se to týká vysokoškolských učitelů a učenců, především třeba profesora Borovanského, Waltera Černého, Otty Slabého, akademika Kratochvíla a profesora Starcka, nebo řady přátel a spolupracovníků. Za všechny bych jmenoval profesora Jaroslava Slípku, kterého jsem znal a který si takovou vřelou vzpomínku zaslouží víc než kdokoli druhý.

Z recenzního posudku: Doc. PhDr. Martin Kučera