tištěná kniha e-kniha
Lexikálně-sémantické konverze ve valenčním slovníku

Lexikálně-sémantické konverze ve valenčním slovníku

Kettnerová, Václava

témata: lingvistika

brožovaná, 282 str., 1. vydání
vydáno: leden 2015
ISBN: 978-80-246-2623-9
doporučená cena: 320 Kč

E-shop

Anotace

Větné konstrukce typu Naložit seno na vůz — Naložit vůz senem představují od fillmorovské sémantizace syntaxe ve 2. polovině 60. let stěžejní lingvistické téma. Tato kniha zasazuje danou problematiku do kontextu dalších změn ve valenční struktuře českých sloves, a je tak cenným příspěvkem k analýze těchto konstrukcí. Vztah mezi probíranými konstrukcemi, označený zde jako vztah lexikálně-sémantické konverze, je charakterizován jak po stránce syntaktické, tak sémantické a je bohatě exemplifikován korpusovým materiálem. Výsledky analýzy jsou promítnuty do slovníkových hesel sloves a do explicitních pravidel pro popis změn v jejich syntaktické realizaci. Na příkladu lexikálně-sémantických konverzí je tak ilustrována nutnost úzké spolupráce slovníku a gramatiky při popisu jazykových jevů na syntakticko-sémantickém rozhraní.

Recenze

Téma, které je obsahem monografie, reprezentované typickými příklady (v češtině) (1) (a) Naložit vůz cementem - (b) Naložit cement na vůz, patří k šlágrům lingvistiky, mezinárodní i české, od fillmorovské sémantizace syntaxe v 2. pol. 60. let a táhne se jí jako červená nit až dosud, mění se ale v souladu s teoretickým vývojem jazykovědy analýza: nejnovější vlivná cizí je M. Rappaport Hovav & E. Doron ad. (eds.): Lexical Semantics, Syntax, and Event Structure, OUP 2010, nejnovější domácí je právě lektorovaná V. Kettnerová. Kettnerová nabízí Karolinu právě toto téma ovšem nejen proto, že je v lingvistice stále "žhavým" tématem, ale i proto, že má naší i mezinárodní lingvistické komunitě k tématu co říct. Funkční generativní popis a v jeho rámci ukotvená analýza J. Panevové se totiž v několika momentech staly základem moderního přístupu ke dvojicím jako (1), a řadě dalších n-tic, v práci analyzovaných, předně v tom, že (1a) a (1b) nejsou struktury synonymní, majíce různé pravdivostní podmínky, a čím se liší, nejsou-li zaměnitelné salva veritates.
V úvodních kapitolách autorka podává chytrou analýzu literatury o konverzi, přičemž postihuje styl vlivných analýz lexikálně-sémantické konverze v závislosti na teorii, v níž jsou příslušná data analyzována. To není zas až tak překvapující, protože práce z prostředí FGP nikdy nejsou, na rozdíl od většiny českých prací odjinud, provinčně české, ale jsou vždy součástí mezinárodního kontextu. Tyto kapitoly splnily svou funkci být analytickým zmapováním toho, co se o konverzi obecně a o lexikálně-sémantické konverzi především ví, velmi dobře.
Další kapitoly postupně analyzují jednotlivé typy lexikálně-sémantických konverzí. Tyto kapitoly ukazují nová data, což souvisí s postulátem empirické exhaustivnosti, neboť ta je nutným předpokladem k ověřování adekvátnosti teorie, a konec konců hlavně k důvěryhodnosti poznatků. Taková vědecká metodologie umožňuje poznat dosud neznámé souvislosti a vztahy mezi slovníkem a gramatikou (lexikálně-sémantická konverze, dvojí strukturace realizace situačního participantu, strukturní rozpadu situačního participantu, gramatikalizované alternace). Kruciální výpověď celé knihy přitom je, že valenční chování sloves je velmi rozmanité, a tak je nelze odvodit obecnými pravidly, je však možné ho popsat pro každé sloveso zvlášť v podobě lexikálního hesla uloženého ve valenčním slovníku, kde je informace o valenční struktuře slovesa v jeho jednotlivých významech zachycena v podobě valenčního rámce. To je velmi silné tvrzení, řekl bych tvrzení radikálního lexikalismu.
Autorka ovšem analýzou dat ukazuje, že je to tvrzení empiricky adekvátní, a v rámci teorie, které je rámcem její analýzy, i adekvátní explanatorně.
Velmi podstatné je to, že kniha představuje jednak nové poznatky, které bude muset každý, kdo se napříště bude tímto nebo příbuzným tématem zabývat, vzít vážně, ale taky odkrývá nové otázky. (Co víc si od vědecké práce přát?) Asi tou nejzávažnější je: Jaká je dělba práce mezi slovníkem a syntaxí? Na tuto otázku bude asi jinak odpovídat teorie A (např. HPSG, LFG a celá korpusová lingvistika) a jinak teorie B (např. MP, OT, DM a celá derivatologická lingvistika). Kniha V. Kettnerové je z tohoto hlediska významným příspěvkem české lingvistiky k lingvistice světové. O to významnějším, že se opírá o jazyková data češtiny. Je tomu tak proto, že čeština je jazyk "s syntaxí uvnitř slova" a "skoro bez syntaxe uvnitř věty" (je-li syntax pořadí, jak se za sebou skládají části v celek), zatímco mezinárodně vlivné teorie (vyjma FGP) se empiricky opírají o jazyky s právě opačnou organizací: "skoro bez syntaxe uvnitř slova" a "se syntaxí uvnitř věty" (klasicky: jazyky flexivní X jazyky analytické).
Protože se řeší otázky rozhraní mezi gramatikou a slovníkem, kniha V. Kettnerové je užitečná i pro praktickou lexikografii a gramatografii.
Monografie Václavy Kettnerové je významným vědeckým činem.

Z recenzního posudku: Prof. PhDr. Petr Karlík, CSc.