Jan Hus známý i neznámý (Resumé knihy, která nebude napsána)

Jiří Kejř vypráví přístupnou formou příběh života mistra Jana Husa, systematicky vysvětluje pohnutky jednání tohoto významného myslitele i podstatu jeho individualistického založení. Shrnuje tak své početné práce, které se Husa dotkly nebo zcela zásadně analyzovaly okolnosti jeho procesu u kurie a na koncilu kostnickém. Podává zhuštěně vysvětlení nepřesných či zavádějících tvrzení spojených s jeho osobou, která se objevují ve velmi bohaté odborné i popularizující husovské literatuře. Právě shrnutí a vyvrácení dosavadních omylů kolem Husa, jeho přátel i protivníků jsou hlavním cílem Kejřovy knihy. Přestože autor pokládá osobně svoji novou knihu za pouhý zlomek díla, jež by mělo o osobnosti Husova formátu vzniknout, lze ji právem považovat nikoli za fragment, ale za koncentrovaný, hodnotný extrakt zamýšlené, ale nerealizované obsáhlé monografie.

Z celé monografie vysvítá zřetelně tragika Husova osudu, z velké části ovšem zapříčiněná jím samým. Jak však Kejř přesvědčivě formuluje, nic to nemění na dějinném významu Husově, který zásadně ovlivnil svou dobu a v mnohém může být vzorem i časům dnešním. Je však dobré nehledět na něj jako na neživotný symbol na piedestalu, ale jako na člověka své doby, se svými klady i zápory, odvrhnout jakékoliv dnešní dobou podmíněné aktualizace osobnosti a díla Mistra Jana. Kejřova na první pohled útlounká knížka je mnohdy velmi provokativním esejem a je jen dobře, že spatřila světlo světa, byť jako resumé knihy, která nebude napsána.
Josef Šrámek (Dějiny a současnost, ročník XXXI, číslo 7/2009, str. 46–47)

Po nedávno vydaných důležitých pracích, dotýkajících se otázky procesu s Janem Husem a jeho rehabilitace (zejména Husův proces, Praha 2000 a Znovu o Husově rehabilitaci, in: Z počátků české reformace, Brno 2006) a příkladně vydaných Husových kvestiích v belgickém nakladatelství Brepols (Magistri Iohannis Hus Quaestiones, Turnhout 2004) ukazuje Kejř i lidský rozměr českého reformátora; na pozadí církevního procesu jej s kritickým odstupem a bez příkras vystihuje jako člověka s širším spektrem vlastností a jeho osud stejně jako osudy jeho současníků nevidí černobíle. Vzhledem k tomu, že je text zároveň doplněn podrobným chronologickým přehledem Husova života, výběrem nejdůležitějších pramenů a bibliografií autora, jistě dobře poslouží budoucímu husovskému bádání.
Ota Pavlíček (Studia Mediaevalia Bohemica, 1/2009, č. 2, str. 336–337)