Národní parlamenty a kontrola evropských záležitostí: komparativní analýza

Kniha přináší v českém i mezinárodním kontextu první soustavné srovnání systémů národní parlamentní kontroly záležitostí EU, jež zahrnuje všech 27 současných členských států. Ukazuje, že silné kontrolní mechanismy záležitostí EU nejsou typické pouze pro severské země (Dánsko, Finsko, Švédsko), ale i pro většinu "nových" středoevropských a východoevropských členských států. Studie současně předkládá zatím první rozsáhlejší teoreticky informované a metodologicky propracované vysvětlení rozdílů v síle kontrolních mechanismů v rozšířené EU. Dospívá k závěru, že za přítomností silné kontroly v uvedených zemích zpravidla stojí jejich relativně pozdní vstup do EU a hlubší institucionální vzory v domácích politických systémech. Dvě kapitoly studie obsahují i podrobný výklad kontrolních mechanismů dvanácti členských států, které můžeme považovat za případy silné kontroly.

Úvod

Kapitola I. - Národní parlamenty a kontrola evropských záležitostí: úvod do problematiky
Úvod
1. Národní parlamenty a exekutivně-legislativní vztahy
1.1 Funkce, modely interakcí a moc
1.2 Kontrolní funkce - sankční mechanismy
1.3 Legislativní funkce
1.4 Kontrolní funkce - nesankční mechanismy
2. Vývoj kontroly
2.1 První období
2.2 Druhé období
2.3 Třetí období
3. Individuální kontrola
3.1 Národní a unijní regulace
3.2 Funkce kontroly
3.3 Způsob kontroly
4. Kolektivní kontrola
4.1 Unijní regulace
4.2 Assizes
4.3 COSAC
4.4 Konference předsedů evropských parlamentů
4.5 Kolektivní kontrola subsidiarity
4.6 Konvent
4.7 Návrhy na zřízení druhé parlamentní komory
Závěr

Kapitola II. - Výzkumný rámec
Úvod
1. Přehled výzkumu
2. Konceptualizace
3. Výběr případů
4. Výzkumné cíle
5. Vysvětlující faktory
6. Kauzální hypotézy
7. Metody
7.1 Kvalitativní komparativní analýza (metoda mlhavých množin)
7.2 Korelační analýza
8. Operacionalizace
Závěr

Kapitola III. - Síla kontroly v 27 členských státech
Úvod
1. Data a operacionalizace
1.1 Data
1.2 Dimenze
1.3 Konkrétní indikátory
1.4 Případy kontroly - otázka dvoukomorových parlamentů
2. Přístup
3. Rozsah
4. Decentralizace
5. Vliv
6. Závaznost
7. Celková kontrola
7.1 Výsledky
7.2 Diskuze
Závěr

Kapitola IV. - Vybrané případy (exkurz) I.
Úvod
1. Dánsko a Německo
1.1 Základní charakteristika
1.1.1 Právní vymezení
1.1.2 Vývoj
1.1.3 VEZ
1.1.4 "Stranicky založená" kontrola a způsob kontroly
1.2 Přístup
1.3 Rozsah
1.4 Decentralizace
1.5 Vliv
1.6 Závaznost
2. Finsko, Nizozemsko a Švédsko
2.1 Základní charakteristika
2.1.1 Právní vymezení
2.1.2 Vývoj
2.1.3 VEZ
2.1.4 "Stranicky založená" kontrola, způsob kontroly
2.2 Přístup
2.3 Rozsah
2.4 Decentralizace
2.5 Vliv
2.6 Závaznost
Závěr

Kapitola V. - Vybrané případy (exkurz) II.
Úvod
1. Lotyšsko, Slovensko a Slovinsko
1.1 Základní charakteristika
1.1.1 Právní vymezení
1.1.2 VEZ
1.2 Přístup
1.3 Rozsah
1.4 Decentralizace
1.5 Vliv
1.6 Závaznost
2. Estonsko, Litva, Maďarsko a Polsko
2.1 Základní charakteristika
2.1.1 Právní vymezení
2.1.2 VEZ
2.2 Přístup
2.3 Rozsah
2.4 Decentralizace
2.5 Vliv
2.6 Závaznost
Závěr

Kapitola VI. - Vysvětlení rozdílů v síle kontroly
Úvod
1. Vysvětlující faktory
1.1 Vnější faktory - načasování vstupu
1.2 Systémový faktor - konsenzuálnost demokracie
1.3 Postojové faktory
1.3.1 Euroskepticismus veřejnosti
1.3.2 Euroskepticismus stran
1.4 Mocenské faktory
1.4.1 Menšinové vlády
1.4.2 Koaliční vlády
1.5 Institucionální faktory
1.5.1 Politická kultura
1.5.2 Moc parlamentu
2. Výsledky
2.1 Nutné a dostatečné podmínky silné kontroly
2.1.1 Aplikace metody mlhavých množin
2.1.2 Diskuze
2.2 Kolísání v síle kontroly
2.2.1 Hypotézy
2.2.2 Výběr testu
2.2.3 Výsledky a interpretace testu
2.2.4 Diskuze
Závěr

Závěr

Seznam zkratek

Seznam použitých zdrojů

Summary