tištěná kniha
Národní parlamenty a kontrola evropských záležitostí: komparativní analýza

Národní parlamenty a kontrola evropských záležitostí: komparativní analýza

Karlas, Jan

témata: politologie a mezinárodní vztahy

brožovaná, 220 str., 1. vydání
vydáno: duben 2011
ISBN: 978-80-246-1886-9
doporučená cena: 240 Kč

E-shop

Anotace

Kniha přináší v českém i mezinárodním kontextu první soustavné srovnání systémů národní parlamentní kontroly záležitostí EU, jež zahrnuje všech 27 současných členských států. Ukazuje, že silné kontrolní mechanismy záležitostí EU nejsou typické pouze pro severské země (Dánsko, Finsko, Švédsko), ale i pro většinu "nových" středoevropských a východoevropských členských států. Studie současně předkládá zatím první rozsáhlejší teoreticky informované a metodologicky propracované vysvětlení rozdílů v síle kontrolních mechanismů v rozšířené EU. Dospívá k závěru, že za přítomností silné kontroly v uvedených zemích zpravidla stojí jejich relativně pozdní vstup do EU a hlubší institucionální vzory v domácích politických systémech. Dvě kapitoly studie obsahují i podrobný výklad kontrolních mechanismů dvanácti členských států, které můžeme považovat za případy silné kontroly.

Obsah

Úvod

Kapitola I. - Národní parlamenty a kontrola evropských záležitostí: úvod do problematiky
Úvod
1. Národní parlamenty a exekutivně-legislativní vztahy
1.1 Funkce, modely interakcí a moc
1.2 Kontrolní funkce - sankční mechanismy
1.3 Legislativní funkce
1.4 Kontrolní funkce - nesankční mechanismy
2. Vývoj kontroly
2.1 První období
2.2 Druhé období
2.3 Třetí období
3. Individuální kontrola
3.1 Národní a unijní regulace
3.2 Funkce kontroly
3.3 Způsob kontroly
4. Kolektivní kontrola
4.1 Unijní regulace
4.2 Assizes
4.3 COSAC
4.4 Konference předsedů evropských parlamentů
4.5 Kolektivní kontrola subsidiarity
4.6 Konvent
4.7 Návrhy na zřízení druhé parlamentní komory
Závěr

Kapitola II. - Výzkumný rámec
Úvod
1. Přehled výzkumu
2. Konceptualizace
3. Výběr případů
4. Výzkumné cíle
5. Vysvětlující faktory
6. Kauzální hypotézy
7. Metody
7.1 Kvalitativní komparativní analýza (metoda mlhavých množin)
7.2 Korelační analýza
8. Operacionalizace
Závěr

Kapitola III. - Síla kontroly v 27 členských státech
Úvod
1. Data a operacionalizace
1.1 Data
1.2 Dimenze
1.3 Konkrétní indikátory
1.4 Případy kontroly - otázka dvoukomorových parlamentů
2. Přístup
3. Rozsah
4. Decentralizace
5. Vliv
6. Závaznost
7. Celková kontrola
7.1 Výsledky
7.2 Diskuze
Závěr

Kapitola IV. - Vybrané případy (exkurz) I.
Úvod
1. Dánsko a Německo
1.1 Základní charakteristika
1.1.1 Právní vymezení
1.1.2 Vývoj
1.1.3 VEZ
1.1.4 "Stranicky založená" kontrola a způsob kontroly
1.2 Přístup
1.3 Rozsah
1.4 Decentralizace
1.5 Vliv
1.6 Závaznost
2. Finsko, Nizozemsko a Švédsko
2.1 Základní charakteristika
2.1.1 Právní vymezení
2.1.2 Vývoj
2.1.3 VEZ
2.1.4 "Stranicky založená" kontrola, způsob kontroly
2.2 Přístup
2.3 Rozsah
2.4 Decentralizace
2.5 Vliv
2.6 Závaznost
Závěr

Kapitola V. - Vybrané případy (exkurz) II.
Úvod
1. Lotyšsko, Slovensko a Slovinsko
1.1 Základní charakteristika
1.1.1 Právní vymezení
1.1.2 VEZ
1.2 Přístup
1.3 Rozsah
1.4 Decentralizace
1.5 Vliv
1.6 Závaznost
2. Estonsko, Litva, Maďarsko a Polsko
2.1 Základní charakteristika
2.1.1 Právní vymezení
2.1.2 VEZ
2.2 Přístup
2.3 Rozsah
2.4 Decentralizace
2.5 Vliv
2.6 Závaznost
Závěr

Kapitola VI. - Vysvětlení rozdílů v síle kontroly
Úvod
1. Vysvětlující faktory
1.1 Vnější faktory - načasování vstupu
1.2 Systémový faktor - konsenzuálnost demokracie
1.3 Postojové faktory
1.3.1 Euroskepticismus veřejnosti
1.3.2 Euroskepticismus stran
1.4 Mocenské faktory
1.4.1 Menšinové vlády
1.4.2 Koaliční vlády
1.5 Institucionální faktory
1.5.1 Politická kultura
1.5.2 Moc parlamentu
2. Výsledky
2.1 Nutné a dostatečné podmínky silné kontroly
2.1.1 Aplikace metody mlhavých množin
2.1.2 Diskuze
2.2 Kolísání v síle kontroly
2.2.1 Hypotézy
2.2.2 Výběr testu
2.2.3 Výsledky a interpretace testu
2.2.4 Diskuze
Závěr

Závěr

Seznam zkratek

Seznam použitých zdrojů

Summary

Recenze

Autor se ve své monografii zaměřil na velmi aktuální problematiku, která je ve středu zájmů nejen odborníků v politických a mezinárodních vědách, ale i v rozhodujících politických kruzích. Otázky spojené s úlohou národních parlamentů členských zemí EU v procesu rozhodování je velmi citlivou politickou záležitostí, protože úzce souvisí s obranou národních zájmů a postavením členských zemí ve strukturách a institucích EU. Národní parlamenty by měly plnit jednu z posledních kontrolních funkcí působení národních vlád vůči bruselským institucím a z těchto důvodů komparativní výzkum jej ich nastavení a fungování je proto tak významný pro pochopení rozhodování politických elit.
Téma je vymezené jak časově, tak geograficky a obsahově. Co se týká časového vymezení, autor používá diachronní metodu výzkumu, když zkoumá národní parlamenty členských států po jejich vstupu do ES/EU, takže zejména u posledně přijatých zemí SVE jde až o období po roce 2004, zatímco u jiných zemí vychází z období jejich vstupu, 50. léta, 70.-90. léta. Geograficky se studie opírá o detailní výzkum víceméně jen 16 členských zemí, jejichž výběr však není příliš jasný, zde by recenzent uvítal, kdyby se autor pokusil v úvodu více osvětlit tento výběr a více zdůvodnit, proč se zaměřil jen na případy se silnou kontrolou. Obsahem studie je samozřejmě kvalita (stupeň síly) kontroly evropských záležitostí národními parlamenty.
Ve velmi přehledné a detailní analýze současného stavu výzkumu autor poukazuje na skutečnost, že v posledních desetiletích byly především zpracovávány případové studie, které se soustředily na zkoumání parlamentní kontroly národní exekutivy v evropských záležitostech víceméně v jednotlivých zemích. Pouze velmi sporadicky vznikaly pak práce, ve kterých by se jejich autoři zaměřovali na kolektivní spolupráci, tzn. kontrolu vycházející ze spolupráce národních parlamentů. Řada doposud nezpracovaných problémů se v několika případech okrajově řeší v odborné literatuře věnované demokratickému deficitu EU.
Autor podává poměrně přesný přehled obecných prací o fungování parlamentů, které se zabývají i otázkami jejich kontrolních funkcí a správně poukazuje na některé metodologické nedostatky (problémy s konceptualizací, operacionalizací, nepřihlédnutí ke kontrolním mechanismům nově přijatých členských zemí atd.). Řada těchto prací jsou svým charakterem navíc výrazně deskriptivní, přičemž dominují analýzy většinou starších nebo větších členských zemí EU. Díky hluboké analýze současného stavu výzkumu byl autor schopen identifikovat některé problémy ve výzkumu kontrolních funkcí národních parlamentů, na které se pak zaměřil ve své práci.
Česká odborná veřejnost se danému tématu věnuje jen velmi okrajově (Pitrová, Karlas, Kolář, Syllová, Beneš). V závěru zkoumání současného stavu výzkumu autor velmi přesně identifikuje slabé a silné stránky dosavadního výzkumu a poukazuje na způsob, jak řešit tuto problematiku mnohem důsledněji a metodologicky správněji.
Hlavním cílem této vědecké monografie je zpracovat zevrubnou komparativní analýzu zkoumající individuální kontrolu a rozdíly v její síle v rozšířené EU, přičemž stranou ponechal ostatní funkce parlamentu související s integračním procesem (např. ratifikace smluv, implementace evropského práva, efektivita, kolektivní kontrola, europeizace či legitimita zapojení národních parlamentů do rozhodovacího procesu EU.
Recenzovanou publikaci považuji za velmi důležitý příspěvek k poznám procesů rozhodování v EU a na národní úrovni členských států a velmi silně ho doporučuji k publikování, aby se k němu mohla dostat odborná politologická veřejnost a studenti oborů politologie a evropská studia.

Z recenzního posudku: Doc. PhDr. Vlastimil Fiala, CSc.