e-kniha
Z kapitalismu do socialismu a zpět

Z kapitalismu do socialismu a zpět

Kabele, Jiří

témata: historie – 20. století

e-kniha, 1. vydání
vydáno: říjen 2013
ISBN: 978-80-246-2386-3
formáty e-knihy PDF
doporučená cena: 160 Kč

E-shop

Anotace

Kniha předního českého sociologa vzájemně porovnává socialistický a kapitalistický přerod, jimiž prošla česká společnost v průběhu dvacátého století. Na základě studovaných společenských změn si pak autor klade sociologickou otázku "jak se proměnlivý řád společnosti dostává do mimořádna a z něho se znovu obnovuje". Publikace tak volně navazuje na autorovu publikaci Přerody - principy sociálního konstruování (Karolinum 1998).

Recenze

Jiří Kabele předkládá rozsáhlou studii, v níž analyzuje proces modernizace české společnosti v jeho socialistické a postsocialistické fázi. Je to první mně známý pokus, zvládnout poválečný vývoj republiky ze sociologického pohledu nejen jako přehled empirických dat, nýbrž i v náročném teoretickém rámci.
Kabeleho text je rozčleněn do tří tematických částí. Zprvu formuluje svou teoretickou koncepci, posléze následuje empirický rozbor vývoje republiky a konečně se snaží vyvodit všeobecné teoretické důsledky ze svého šetření.
1) Svůj teoretický přístup označuje Kabele ( s výpůjčkou od Giddense ) jako teorii duální sociální konstrukce reality. Jeho koncept se však od Giddensova podstatně liší. Vychází z toho, že jednání aktérů je orientováno a) smyslem, který aktéři situaci připisují a ?líčením" těchto situací tvoří, b) racionální volbou možností jednání v takto definované realitě, založenou na porovnání ?transakčních nákladů" akce, c) institučními rámci, vznikajícími z prvků a) a b) a definujícími ?pravidla hry". Tato teoretická disposice autorovi umožňuje analyticky zachycovat diskurzy, v nichž aktéři definují svou situaci, dále strategie jednání z toho vyplývající a rovněž i různé typy institučních zřízení a režimů, regulujících přístup aktérů k moci a vlastnictví. Pro účely svého zkoumání rozvíjí Kabele zvláště v posledním bodě různé modely ústavních ( kapitalistických ) a budovatelských ( socialistických) zřízení, které mu slouží v empirické části jako analytické vodítko. Předností tohoto teoretického přistupuje, že umožňuje pochopit poválečný vývoj republiky v kontinuitě jeho sémantické jednoty i v různosti jeho systémových struktur, a to vždy jako realitu konstruovanou konkrétními aktéry. Pohled na poválečnou českou společnost tak opouští perspektivu ?boje dvou světů" a koncentruje se na podstatnou otázku mechanismu ?přerodů" společenských forem, tak častých v dějinách středoevropských společností.
2) V empirické části vypracovává autor, veden svým teoretickým modelem, hlavní rysy ?ústavních" a ?budovatelských" rámců rozdělování vlastnictví a moci na základě historického rozboru právních řádů a mocenských struktur. Zároveň analyzuje in binární kódy sémantik, jimiž jsou přechody od jednoho typu zřízení k druhému legitimovány. Zde ukazuje, že jak přechod od kapitalismu k socialismu, tak přechod postsocialistický byl legitimován v rámci stejné sémantiky, vždy ovšem na základě "převracení" jejích hodnot ( kupř.: trh-plán-trh atd. ). Důležitou analytickou rovinou je Kabelemu ovšem i praxe každodenního jednání a rozhodování subjektů, která vytváří realitu režimů vždy odlišnou od té, kterou evokují sémantické sebepopisy a systémy právních norem. Zde také Kabele lokalizuje vlastní proces realizace přechodů, přerodů a sociálních změn. Empirická část studie tak poskytuje detailní informaci o změnách právních a mocenských struktur, soudních systémů, struktur sociálních vztahů a legitimačních "ideologií" v průběhu poválečných režimových převratů v ČS(S)R a ČR.
3) V třetí části se autor pokouší odpovědět na základní otázku, kterou si vytyčil již na počátku své studie: Jak je možné, že tatáž populace se jednou své svobody zbavuje a podruhé si ji osvojuje? Zde se snaží ukázat na sebe navazující koridory jednání determinující systémové změny a jejich závislost na historických a geopolitických konfiguracích. Zároveň však zdůrazňuje otevřenost takových procesů a možnost sociálního učení se.
Jak ze shora řečeného plyne, je Kabeleho text pozoruhodný z několika důvodů:
1) Je jedním z vzácných případů, kdy předkládaná teorie je zároveň aplikována v empirické studii tudíž kontrolovatelná.
2) Teorie, kterou rozvíjí je innovativním spojením teoretických směrů, které často bývají považovány za neslučitelné.
3) Empirický rozbor se vztahuje jak na změny mocenského a ekonomického rámce tak i na změny ve společenských sémantikách a splňuje tak nároky, sice teoreticky na optimální společenskou analýzu kladené, avšak ve výzkumné praxi skoro vždy jednostranně zanedbávané.
4) Last not least se Kabeleho studie snaží řešit základní problémy konstituce sociálního řádu a odpovědět tak na základní otázku všech sociálních věd "jak je společnost vůbec možná".
Tak komplexní text jako tento jistě vzbudí zaslouženou pozornost a tím i řadu námitek. Je kupř. možno diskutovat o tom, zdali Kabeleho pojetí sémantiky a zvláště jejích mytických struktur je jediným možným. Nazývá-li autor jednotlivé charakteristiky svých systémových modelů "institucionální abecedou", je třeba se tázat, zdali tím myslí ?abecedu" tvoření vědeckých typů různých režimů nebo skutečné ?stavební kostky" mocenských systémů. Dále by bylo možno podívat se na české přechody ze širšího hlediska vývoje světového systému moderních společností, atd. atd. Diskuzi vzbudí nejspíš i autorova teze o společné sémantice socialistického a postsocialisíického přerodu. To jsou ovšem rizika detailu, která musí autor i jeho nakladatel unést.
Jako celek je Kabeleho studie významným pokusem předvést fungování konstrukce sociální reality jak v teoretickém modelu tak i v rámci empirické analýzy. Jde bezpochyby o jednu z nejnáročnějších, innovativních koncepcí chápání transformačních procesů moderních společností. Jsem si jist, že by byla předmětem mezinárodního diskurzu, kdyby byla přeložena do některého z jazyků, v nichž mezinárodní vědecká komunita komunikuje. Kabele i tímto textem dokazuje, že patří k předním teoretikům české sociologie.

Z recenzního posudku: Prof. Dr. Ilja Šrubař