Faust jako stav zadlužení

Příběh o Faustovi představuje jeden z nejstarších a nejpodstatnějších evropských mýtů, jehož aktuálnost v současné době každým dnem narůstá (což je dobrá zpráva pro mýtus, ale – s přihlédnutím k pointě faustovských příběhů – varovná pro nás). Vladimír Just, který o faustovském mýtu a jeho proměnách už dvě desetiletí přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, proto shromáždil a pro knihu upravil studie z let 1994–2013, jimiž se pokusil z rozmanitých stran nahlédnout do jeho podstaty. Soubor studií nás tak provází samotnými útrobami mýtu, vyprávěného z nejrůznějších aspektů, ale s jedním společným jmenovatelem: tím je scéna kontaktu a posléze kontraktu člověka se zlem. Právě tato scéna okamžitého zisku a do nedohledna odložené splatnosti, scéna, bez níž by žádný faustovský příběh nebyl faustovským příběhem, dala celému souboru souhrnný název, kterým autor zřetelně míří k dnešnímu čtení pradávného příběhu: Faust jako stav zadlužení.

Místo úvodu
1. Kabaret jako mefistofelské pokušení
Mefistofelská role kabaretu v českém divadle: inferiorita nebo infernalita?

2. Faust po česku
Od Josefa Berga a Josefa Šafaříka k Janu Švankmajerovi

3. Faust a souvislosti
Ke Krejčové a Krausově pokusu o Goethovu tragédii

4. Slabost pro Markétky: ty sopránové oči a ten altový hlas!
Jan Neruda a Goethův Faust

5. Faustovské obsese Josefa Váchala

6. Květiny blbé smrdíce... "vysoké" a "nízké" u Josefa Váchala
Goethe, Bachtin a ďábelské aspekty váchalovského karnevalu

7. Konfrontace poustevníka s inženýrem
Role faustovského mýtu v myšlení Josefa Šafaříka

8. Faust a gnóze

9. Faust a postgnóze
Rudolf Steiner, Carl Gustav Jung a Johann Wolfgang Goethe

10. Faustování v Čechách l. p. 2000-2013
Letem světem Faustem po českých scénách

Shrnutí
Summary
Ediční poznámka
Bibliografie
Jmenný rejstřík