tištěná kniha
Když  Krupp byl „dělovým králem“?

Když Krupp byl „dělovým králem“?

Jindra, Zdeněk

témata: historie – 19. století

brožovaná, 642 str., 1. vydání
vydáno: květen 2009
ISBN: 978-80-246-1591-2
doporučená cena: 375 Kč

E-shop

Anotace

Kniha líčí dějiny největšího německého podniku 19. století, který dlouhá léta udával krok nejen vývoji celého železářství a železniční techniky, tj. vůdčím sektorům německé industrializace, nýbrž sehrál význačnou úlohu též v soudobém "převratu ve vojenství" jako výrobce a konstruktér těžkých palných zbraní. Autorovi však nejde o pouhý popis vývoje Kruppova podniku. Daleko zajímavější a poučnější je sledovat na jeho příkladu vážné badatelské otázky, jako jsou např. původ, typologie a měnící se funkce podnikatele, vývojové fáze německé industrializace, start a průběh průmyslové revoluce, utváření velkopodniku a koncernu, jeho vztah k bankám a kartelům, převzetí obchodní funkce a zvláštnosti obchodu se zbraněmi doma i v zahraničí, postoje "pána ve vlastním domě" k jeho dělnictvu a v neposlední řadě organizační vývoj podniku a počátky tzv. manažerské revoluce. Prostřednictvím dějin jednoho závodu tak můžeme současně nahlédnout do jednoho z nejdramatičtějších údobí německé historie.

Obsah

ÚVOD

1. OD ZALOŽENÍ OCELÁRNY K JEJÍMU SVĚTOVÉMU VĚHLASU 1811-1851
1.1 Předkové
1.2 Založení ocelárny - "setba pro příští žně"
1.3 Stabilizace
1.4 Přechod k tovární velkovýrobě
1.5 Novéobzory
1.6 Podnikatel a dělníci
1.7 Obchodní vztahy s cizinou, zvláště s Rakouskem a s českými zeměmi
1.8 Bouřlivý přelom

2. KORUNOVÁNÍ NA OCELÁŘSKÉHO A DĚLOVÉHO KRÁLE 1851-1873
2.1 Ve službách železnic
2.2 S ocelí proti dělovému bronzu
2.3 Převrat v ocelářství
2.4 Snaha o dělový monopol
2.5 Jak a komu se prodávají zbraně
2.6 Rozvoj obchodů s cizinou, zvláště s Rakouskem
2.7 V dělnickém Essenu

3. "STÁT VE STÁTĚ" - CESTA KE KONCERNU A "NÁRODNÍMU ZÁVODU" 1873 - POČÁTEK 90. LET
3.1 Zárodky koncernu a moderního managementu
3.2 "Pán z Hüglu" v ohrožení hospodářskou a finanční krizí
3.3 Zbrojním byznysem proti krizi a v boji o domácí monopol
3.4 V boji o zahraniční trhy
3.4.1 Exportní politika firmy
3.4.2 Struktura vývozu fy Krupp
3.5 Pokus o dobytí zbrojního trhu v Rakousku-Uhersku
3.6 Pro blaho "kruppovců" a proti sociální demokracii

EPILOG

ZUSAMMENFASSUNG

STATISTICKÁ PŘÍLOHA

OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

SEZNAM ZKRATEK

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ V TEXTU

SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY

REJSTŘÍK OSOB

REJSTŘÍK FIREM A INSTITUCÍ

Recenze

Prof. Zdeněk Jindra (dále ZJ) je věhlasnou autoritou na dějiny vzniku a růstu Kruppových závodů v období rozmachu Pruska a vytvoření sjednoceného Německa. O tom svědčí jeho četné publikace. V předloženém rukopisu autoru se podařilo úspěšně skloubit různé roviny dějinného vývoje, tj. úloha osobnosti, dějiny rodiny, dějiny podniku, dějiny techniky a výroby, sociální, hospodářské a politické dějiny v rámci historického vývoje kapitalismu.
Kromě úvodu a epilogu dílo se skládá ze tří části, které přesvědčivě ukazují časové mezníky na cestě Kruppa k "dělovému království". První část - Od založení ocelárny k jejímu světovému věhlasu 1811-1851 (119 str.) - sleduje cestu rodinného obchodu zaměřeného na výměnu různého zboží i na půjčování peněz, což bylo, jak ZJ dokládá, v podstatě lichvářství. Současně v malé ocelárně neznámé firmy Krupp z Essenu se podařil vynález kelímkové oceli, s kterým dosáhla mezinárodního úspěchu na světové výstavě v Londýně v roce 1851. Tento výrobní proces po prvé na světě umožnil velkovýrobu tohoto speciálního druhu oceli. V souvislosti s tímto vývojem, v němž se obchodní kapitál postupně proměňuje v průmyslový kapitál, soustřeďuje ZJ pozornost na Alfréda Kruppa, jehož úloha ve vedení firmy od malo- k velkovýrobě až ke světovému koncernu je důkladně skloubena s historickým výkladem. Přitom koriguje fámu, tradovanou v literatuře o nízkém společenském původu Kruppové rodiny a prokazuje na základě studia pramenů, že Kruppovi v Essenu vždy patřili k patricijské vrstvě.
V druhé části - Korunování na ocelářského a dělového krále 1851-1873 (145 str.) - ZJ přesvědčivě umisťuje Kruppův vzestup na pozadí průmyslové revoluce a vojenského rozmachu Pruska - vedoucí síly v procesu sjednocování Německa. V této fázi výstavby železnic a urychleného zbrojení byly Kruppovy závody zavaleny zakázkami. S tím souviselo rozšíření domácího i zahraničního trhu pro železo, ocel a zbraně a - v rámci dobytí zahraničních trhů - především světového trhu těžkých děl (kanónů). Tuje třeba vyzdvihnout autorovu znalost zbrojařské techniky i vzájemného vztahu techniky, výroby a politiky. Sleduje podrobně rostoucí výkonnost nových procesů a dílen Kruppových závodů v 60.- 70. letech, jejichž produkce dokázala uspokojit stoupající požadavky domácího i světového trhu. Ani hospodářská krize 70. a 80. let, která způsobila úpadek četných podniků, nedokázala zastavit zbrojní konjunkturu a poptávku po zbraních, zvláště po dělech Kruppových závodů. V této souvislosti ZJ přesvědčivě dokládá úzké a výnosné spojení Alfréda Kruppa s pruským státem, jehož moc spočívala na skloubení císařské koruny, militarismu a byrokracie. Tyto politicko-finanční i osobní vazby se, zvláště od 70. let zpevňují a opíraje se o četné prameny je důkladně sleduje. V 70. letech je Krupp -jak ZJ ukazuje na konci druhé části - korunován na "ocelářského a dělového krále".
Tato tematika prolíná právem třetí a nejdelší částí: "Stát ve státě" - budování koncernu a vztahů se státem v 70. a 80. letech (243 stran). ZJ na základě podrobného, pramenného výzkumu a širokého studia všestranně líčí nejúspěšnější období Kruppových závodů v čele s vedoucí postavou Alfréda Kruppa - období, které připravilo první světovou válku. Ačkoliv Kruppovy závody dodávaly zbraně včetně těžkých děl do států celého světa, výroba čím dále tím více se soustředila na uspokojení objednávek vlastního státu v souvislosti s agresivní německou zahraniční politikou. Stejně jak ZJ pozorně hodnotí celkový chod podniku, tak na základě statistik sleduje výrobní, zaměstnanecké, majetkové a finanční výsledky stále mohutnějící kapacity Kruppova koncernu. Přitom ukazuje relaci mezi zahraničním a domácím obchodem s děly, která osvědčuje úzké spojení koncernu se státem. V 70. a 80. letech vývoz zhotovených kanónů pro cizinu (8.457) převyšoval dvakrát domácí dodávky (4.237). Ale v 90. letech při značně zvýšené výrobě poměr mezi prodejem domácím (10.342) a zahraničním (5.553) se zvrátil. ZJ též prokazuje v této části výkladu, že Kruppovo partnerství se státem umožnilo vedení koncernu odolávat tlak na akcionování v průběhu rozvoje organizovaného kapitalismu a vzniku multinacionálních společností.

Z recenzního posudku: Prof. PhDr. Alice Teichová, dr.h.c.

Ve své další práci Zdeněk Jindra Když Krupp byl "dělovým králem" s podtitulem Fa Fried. Krupp/Essen od založení ocelárny po rozšíření ve zbrojovku a koncern (1811 - počátek 90. let 19. století) (Praha, Karolinum 2009) dokázal do čtivé formy shromáždit řadu informací o podnikatelských aktivitách rodiny Kruppů a zúročil tak letité zkušenosti nejen s jejich rodinným archivem, ale i s četnou literaturou, která o tématu dosud vznikla. V knize autor líčí historii Kruppova závodu od skromných spíše prodělečných počátků pod vedením Friedricha Kruppa přes strmý vzestup firmy pod taktovkou jeho syna Alfreda Kruppa, který z ní učinil věhlasnou zbrojovku a byl za svého života nazýván "dělovým králem". Kniha je dovedena na počátek 90. let 19. století, kdy už silně klesal osobní podíl majitele firmy (tehdy už Friedricha Alfreda Kruppa) na rozhodování o jejích dalších osudech. Mnoho prostoru autor věnoval vývoji podniku z neznámé strojírny ve světoznámou výrobnu ocelových děl, ke kterému došlo za Alfreda Kruppa, a jeho následným snahám o potvrzení výsadního postavení ve zbrojním průmyslu v nově se utvářejícím Německu. Nechybí však ani kapitoly o mírové výrobě, kde je třeba zmínit např. výrobu bezešvých železničních nákolků Kruppovy firmy. Vedle přehledu o vývozu do zahraničí nabízí kniha i zvláštní kapitoly o vztahu firmy k Rakousku a posléze Rakousku-Uhersku. Na pozadí Kruppova boje proti závislosti na bankách, nátlaku na Pruský a později Německý stát a na jeho přístupu k tehdejším sociálním otázkám může čtenář sledovat postupné přesouvání moci z titulu a vlastnictví půdy na vlastnictví kapitálu, továren, výrobních zařízení a bankovních a obchodních společností. Zdeněk Jindra tak skloubil dějiny Kruppova závodu, jeho rodiny (včetně soukromých úspěchů a neúspěchů), výrobních postupů a industrializace Německa se všemi jeho příčinami a důsledky v hodnotnou monografii, která by si zasloužila pokračování v podobě publikace o dějinách firmy Friedrich Krupp po 1. světovou válku, jak si sám autor v závěru přeje.

Jiří Šoukal (jš), KUDĚJ, ČASOPIS PRO KULTURNÍ DĚJINY, 1/2009

Dějiny essenských Kruppů a jejich podniků poutají pozornost historiků již déle než jedno století. Práce o tomto tématu napsané by vydaly na dosti početnou knihovnu děl velmi rozdílné kvality a zaměření. Konkurovat by snad mohly pouze práce o bankéřském rodu Rothschildů. Od oslavných spisů, napsaných na objednávku Kruppů nebo pamfletů, napadajících jejich sociální politiku a pokleslé praktiky úplatkářství až po seriozní vědecká díla, analyzující jejich hospodářské aktivity, vliv na evropskou politiku, inovace forem řízení závodů, sociální politiku ad. To autorovi předkládané monografie sice práci do jisté míry usnadnilo, ale ve skutečnosti nesmírně ztížilo a zkomplikovalo. Slouží k jeho cti, že se mu podařilo tuto záplavu literárních informací s nadhledem zvládnout a vytvořit dílo, které je obohacující nejen tím, jaký materiál sneslo, ale především tím, že se mu podařilo podnikatelské aktivity Kruppů zasadit do dobového kontextu Německa a Evropy 19. století a syntetizovat v literatuře obvykle separovaně sledované vrstvy jejich aktivit.
Prof. Jindra sleduje historii oceláren a posléze dělovky Kruppů od stadia "family enterprise" přes úspěšný rozmach fáze "entrepreneurial entreprise" až na práh stadia "managerial enterprise", poznamenaného nedostatečností mladého Alfréda Kruppa, představitele třetí generace (buddenbrookovský efekt).
(...)
1. Autorovi se podařilo soustředit na jedné straně vše podstatné, co o podnikatelských aktivitách Kruppů bylo dosud napsáno, ale minuciózním prozkoumáním jejich rodinného archívu "vydolovat" řadu archivních dokumentů zásadní povahy, které mnohá z tradovaných tvrzení historiků uvádějí na pravou míru a vážně narušují četné z mýtů, které se kolem historie Kruppů v průběhu desítiletí navršily. Navíc se autorovi podařilo zvládnout dnes už téměř nepřehlednou literaturu k hospodářským a sociálním dějinám Německa v 19. století, díky které mohl historii podnikatelské rodiny začlenit do širšího kontextu vývoje.
2. Druhou přednost Jindrovy práce shledávám ve zdařilém pokusu propojit do kauzálních řetězců různé roviny aktivit Kruppů: investice, výrobu, obchodní aktivity, jejich sociální program, vazby na státní pruskou a mezinárodní politiku a v neposlední řadě hluboký ponor do osobního života jeho protagonistů a jejich mentalit. Po této stránce považuji Jindrovu práci za příkladné dílo business history ve výměru, jaký na práce tohoto typu klade soudobá historiografie podnikání (např. práce Pohlovy, Pierenkemperovy, Ambrosius-Petzina-Plumpe ad.). Je praktickým potvrzením mezioborovosti dějin podnikání, jež zahrnuje nejen doménu hospodářskou, ale i sociální, politickou, technickou, kulturně-civilizační. Autor prokázal vynikající znalosti nejen dobových teorií ekonomických, ale např. i technologie výroby oceli, technických pokroků "industrializovaného" vojenství apod.
V neposlední řadě je dílo Jindrovo významným příspěvkem k poznání dosud zcela opomíjené historie mentalit podnikatelstva. Analýzou mentality příslušníků Kruppovy rodiny bohatě přispěl k rekonstrukci kolektivní mentality této socio-profesní skupiny populace v éře industrializace.
3. Co příjemně překvapí čtenáře proto, že není u prací podobného typu obvyklé - totiž začlenění historie firmy do širokého kontextu hospodářského, politického a sociálního vývoje Německa a Evropy. Autor se při tom nespokojuje jen se sledováním toho, jak byl rozvoj firmy ovlivňován obecnými vývojovými trendy Německa, ale prezentuje podnikatelské aktivity Kruppu jako aktivní faktor při vytváření těchto trendů v Německu a v Evropě. Pravda, firem, které toho byly schopny, bylo v Evropě 19. stol. jen několik (Rothschildova banka, některé zbrojní a chemické koncerny ad.), ale o žádné z nich nebyl podán důkaz tak přesvědčivý, jak to učinil Jindra. Autor se ocitl ve výhodné situaci také proto, že tak precizně a vyčerpávajícím způsobem zpracované hospodářské a sociální dějiny dlouhého 19. stol. má v Evropě sotva jiný stát než Německo.

Z recenzního posudku: Prof. PhDr. Milan Ryška, DrSc.

Na pultech knihkupectví se před krátkou dobou objevila nová, velmi obsáhlá monografie předního znalce hospodářských dějin 19. století profesora Zdeňka Jindry. Autorovi se po dlouhé a systematické práci podařilo shromáždit snad veškeré dostupné archivní prameny a domácí a zahraniční literaturu k vývoji německého zbrojního koncernu Friedrich Krupp. Díky mravenčí práci v rodinném archivu Kruppů bylo možné korigovat řadu polopravd a nepřesností tradovaných v dřívějších historiografiích (např. původ Krup-povy rodiny či vztah k dělnictvu). Monografie navazuje na řadu studií a prací, které autor ke sledované problematice již v minulosti publikoval (jejich přehled je uveden v seznamu pramenů a literatury).
Firma Krupp je v povědomí hluboko zapsána jako jedna z největších zbrojařských firem světa. Mezi českou odbornou veřejností představuje asi nejznámější německou firmu, synonymum německého zbrojního průmyslu. Další v Kruppovi vidí velkého konkurenta zbrojní výroby plzeňské firmy Škoda, to ale platí až pro pozdější období. Českému čtenáři se tak po dlouhé době otevírá možnost srovnání počátečního vývoje obou podniků, který do velké míry determinoval jejich další podnikatelský rozvoj.
Jindrova monografie podává velmi fundovaný rozbor aktivit essenské firmy Friedrich Krupp v 19. století. Ocenění zasluhují různé pohledy na růst firmy a podnikatelské aktivity rodiny - otvírá se velmi plastický obraz jednotlivých fází vývoje. Obrovským přínosem celé práce je velká šíře autorova záběru. Povedlo se nejen postihnout celý složitý vývoj firmy v prvních dvou generacích průmyslové rodiny, ale zasadit ho i do širších souvislostí německých hospodářských a sociálních dějin. Čtenář má tak často pocit, že právě na analýze jednoho německého podniku (i když jednoho z nejvýznamnějších) je dokumentován hospodářský, technologický, sociální a též zprostředkovaně i politický vývoj v Německu v 19. století. Zajisté též ocení podrobný rozbor počátků (nástup tzv. gründerského období) a průběhu průmyslové revoluce v německých státech, kdy se z malých dílen rodily velkopodniky a později koncerny. Zajímavý je i pohled na způsob získávání kapitálu na provoz a investice a na úlohu rodícího se bankovního sektoru v této oblasti. Pozornost je věnována i sociální otázce Kruppových dělníků. Šíři autorova záběru dokládá i zasazení vývoje Kruppova podniku do dějin evropské zbrojní výroby. Stranou zájmu nezůstaly ani vztahy v samotné podnikatelově rodině. Právě na rodinném životě se dají osvětlit některé osobnostní charakteristiky, které jsou určující i pro jeho podnikatelské aktivity.
Zvolená koncepce, v níž čtenář sleduje životní osudy "konkrétních" osob a nepohybuje se v neadresném prostředí "dějin", je velmi podnětná, pro čtenáře zajisté atraktivní a hodná následování.
Monografie je logicky strukturována na tři hlavní části, které vycházejí z významných mezníků Kruppova podnikatelského vzestupu. Celý výklad je doplněn množstvím tabulek, které přehledně dokumentují autorovy závěry a hospodářský a technologický rozvoj firmy. Autor prokázal nejenom podrobnou znalost historických souvislostí vývoje 19. století, dobových ekonomických teorií, či dobové podnikatelské mentality, ale i technických a vědeckých postupů, které ovlivňovaly průmyslovou revoluci v Německu. V práci jsou tak organicky propojeny různé roviny pohledů na dějinný vývoj. Z technologického hlediska v textu čtenář nalezne velmi přehledně zpracovanou technologii výroby oceli včetně dokumentovaných postupů, které zvyšovaly její kvalitu, odolnost a tuhost (kelímková ocel - podle vlastního postupu 1816, besemerace - 1861, martinská ocel - 1871), a vlivů těchto technologických změn na postavení podniku a hospodářský vývoj. Monografie je velmi přínosná pro čtenáře zajímajícího se o technický a technologický vývoj zbrojařství, podrobně rozpracovává technologický vývoj těžkých palných zbraní v průběhu 19. století. Právě Kruppovy inovace děl totiž otevřely jejich efektivnější způsoby využití při vedení války. Výroba děl se od doby třicetileté války příliš nezměnila a revoluci znamenalo až využití oceli prosazované právě Kruppem. Celým textem se jako "červená nit" vine Kruppova touha prosadit se ve zbrojním promyslu. K dosažení tohoto svého snu neváhal s investicemi. Podnik však nezačínal se zbrojní výrobou hned. Původně byl založen jako ocelárna, která hledala své uplatnění. Nejprve se prosadil ve výrobě různých ocelových nástrojů. Později se zaměřil na rozvíjející se železniční dopravu, kde svými výrobky udával krok rozvoji železniční techniky. Jeho hlavní zájem však ležel v oblasti zbrojní výroby. Podrobně jsou popsány nejen peripetie, se kterými se musel potýkat při svém prosazování na zbrojním trhu Německa a dalších států, ale i dlouhý technologický postup směřující k výrobě nových moderních dělostřeleckých zbraní. Krupp prokázal velkou předvídavost, když odhadl možnosti kvalitní ocele ve zbrojním průmyslu, která postupně nahradila dříve používaný a méně odolný bronz.
Právě zbrojní výroba těžkých palných zbraní představovala pro firmu nejvýnosnější aktivitu. Postupně rostl i její podíl na celkové výrobě a tržbách (v letech 1885-1895 dosahovaly tržby za vojenský materiál 57 %). Kruppovi přinesla věhlas nejen na domácím, ale i zahraničním trhu. Odbyt válečného materiálu nepoznamenala ani hospodářská krize 70. let 19. století. Naopak vojenská výroba tu předčila výrobu mírovou. Vzestup napětí v Evropě i ve světě tak byl do jisté míry zdrojem dalších objednávek. Autor poukazuje i na politické roviny podnikání, kde sehrávaly významnou úlohu vazby Alfréda Kruppa na pruský (německý) stát. Kruppovi se tak podařilo podnikatelsky profitovat na pruském militarismu. Ačkoliv podnik dodával zbrojní výrobky do celého světa, přece jen celkově největším odběratelem bylo Prusko (v letech 1847-1895 odebralo 9 260 děl). Mezi zahraničními odběrateli stály v popředí Rusko a Turecko, ty však neodebraly ani třetinu objemu pruských dodávek. Úzké vazby na stát také podniku umožňovaly odolávat akcionování.
Monografie profesora Jindry jistě nalezne mnoho čtenářů, jak mezi zájemci o dějiny vojenství a zbrojního průmyslu, tak i u těch, kteří se zajímají o hospodářský vývoj střední Evropy v 19. století, o rozmach průmyslové revoluce a rozvoj industrializace. Uspokojí i zájemce o aktuální témata podnikatelských elit či sociální otázky dělnictva.

Jan Štemberk , Dějiny věd a techniky, č. 3, roč. XLIII, 2010