tištěná kniha e-kniha
Školní vzdělávání ve Švédsku

Školní vzdělávání ve Švédsku

Ježková, Věra Dvořák, Dominik Greger, David Daun, Holger

témata: pedagogika – vzdělávací systémy

brožovaná, 192 str., 1. vydání
vydáno: březen 2012
ISBN 9788024620213
doporučená cena: 190 Kč

E-shop

Anotace

Analyticko-srovnávací studie je třetí publikací řady Školní vzdělávání v… První dvě publikace jsou Školní vzdělávání v Německu a Školní vzdělávání ve Velké Británii.
Část studie, vypracovaná českými autory, zprostředkuje na školní vzdělávání „pohled zvenku“, který lze považovat za „objektivní“, „neutrální“, neovlivněný vlastními přímými zkušenostmi autorů. „Pohled zevnitř“ přináší závěrečná kapitola švédského spoluautora.
Těžiště studie tvoří problémy, které se jeví jako zásadní ve švédském školním vzdělávání a jsou aktuální také pro rozvoj českého školního vzdělávání.
Studie se skládá z devíti kapitol. Nejprve je charakterizován kontext, v němž školní vzdělávání probíhá. Dále je představena švédská vzdělávací politika a charakterizován vzdělávací systém Švédska. Kapitoly 4–9 přinášejí podrobnější pohled na aktuální témata švédské vzdělávací politiky v oblasti školního vzdělávání – soukromých škol, evaluace škol a hodnocení žáků, kurikula, spravedlivosti ve školním vzdělávání, národnostních a etnických menšin ve švédském školním vzdělávání a jazyků a jazykového vzdělávání ve Švédsku. Poslední kapitola přináší popis vzdělávacích politik od zavedení povinné základní školy v roce 1962 přes restrukturalizační opatření zavedená na počátku 90. let až po změny schválené v roce 2010.
Studie je určena výzkumníkům a odborníkům v oblasti vzdělávání, vyučujícím i studentům pedagogických fakult a dalších fakult připravujících učitele, představitelům Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky i dalším pracovníkům působícím ve státní správě zabývajícím se vzděláváním.

Obsah

Předmluva

1. Švédsko - několik pohledů na zemi
1.1 Správní členění
1.2 Politický systém, legislativa, exekutiva
1.3 Historický přehled
1.3.1 Zrod moderního Švédska
1.3.2 Od velmocenské role k neutralitě
1.3.3 Švédská cesta k sociálnímu státu

1.4 Ekonomika a zemědělství
1.5 Zeměpisná charakteristika
1.6 Obyvatelstvo, rodina, mládež
1.7 Věda a kultura

2. Vzdělávací politika
2.1 Instituce vzdělávací politiky
2.2 Zákony a další dokumenty týkající se vzdělávací politiky
2.3 Principy a cíle vzdělávací politiky
2.4 Aktuální témata švédské vzdělávací politiky v období reformy vzdělávání
2.5 Švédské vzdělávání v pohledu OECD

3. Vzdělávací systém
3.1 Krátký pohled do historie
3.2 Základní charakteristika systému švédského školního vzdělávání
3.3 Řízení a financování školství
3.3.1 Řízení školství
3.3.2 Financování školství
3.4 Struktura vzdělávacího systému
3.4.1 Preprimární vzdělávání
3.4.1.1 Mateřská škola (förskola)
3.4.1.2 Další formy péče o děti předškolního věku
3.4.1.3 Předškolní třída (förskoleklass)
3.4.2 Povinné vzdělávání
3.4.3 Vzdělávání navazující na povinné
3.4.4 Speciální pedagogická podpora
3.4.5 Mezinárodní školy
3.4.6 Přechody mezi stupni škol
3.4.7 Vzdělávání učitelů

4. Soukromé školy
4.1 Stručný přehled historie soukromých škol
4.2 Základní charakteristika soukromých škol

5. Kurikulum: cíle, obsahy a výsledky švédského školství
5.1 Dosažené kurikulum - výsledky mezinárodních šetření
5.2 Reforma plánovaného kurikula
5.3 Kurikula jiných typů škol
5.4 Reforma vstupující v platnost v roce 2011
5.5 Současný stav a perspektivy

6. Evaluace vzdělávacích zařízení a hodnocení žáků
6.1 Evaluace vzdělávacích zařízení
6.2 Účast Švédska v mezinárodních srovnáváních školní úspěšnosti
6.3 Hodnocení žáků

7. Spravedlivost švédského vzdělávacího systému
7.1 PISA: Zhoršující se výsledky a zvyšující se nerovnosti v přístupu ke vzdělání
7.2 Vliv rodinného původu žáků na úspěšnost tranzice do vyšších stupňů vzdělávání

8. Národnostní a etnické menšiny ve školním vzdělávání
8.1 Autochtonní menšiny
8.1.1 Několik údajů o autochtonních menšinách
8.1.2 Vzdělávání Laponců
8.1.2.1 Historie a současnost
8.1.2.2 Cíle vzdělávání z pohledu Laponské rady pro vzdělávání
8.2 Imigranti
8.2.1 Několik údajů o přistěhovalectví
8.2.2 Vzdělávání imigrantů
8.2.2.1 Právo imigrantů na vzdělání
8.2.2.2 Modely integrace imigrantů do výuky

9. JAZYKYA JAZYKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ
9.1 Jazyky, jimiž se hovoří ve Švédsku
9.1.1 Švédština
9.1.2 Další jazyky
9.2 Severská jazyková spolupráce
9.2.1 Jazyková pluralita
9.2.2 Jazyková soudržnost
9.2.3 Výsledky jazykové spolupráce
9.2.4 Programy jazykové podpory
9.3 Výuka cizím jazykům ve školách
9.3.1 Organizace výuky cizímjazykům
9.3.2 Obsahově a jazykově integrované učení-CLIL
9.4 Jazyková podpora imigrantů

10. Aktuální situace vzdělávání ve švédsku: od centrálně řízených snah o zajištění kvality po decentralizované rozhodování a konkurenci
10.1 Vývoj vedoucí k zavedení jednotné základní školy
10.1.1 Obecné podmínky
10.1.2 Vývoj vzdělávání od padesátých let do konce osmdesátých let 20. století
10.2 Vývoj vzdělávání od devadesátých let do roku 2010
10.2.1 Další reformní opatření týkající se základního vzdělávání
10.2.2 Vyšší sekundární vzdělávání
10.2.3 Oblast vysokoškolského vzdělávání
10.3 Výsledky reforem devadesátých let
10.3.1 Decentralizace
10.3.2 Soukromé versus státní základní vzdělávání
10.3.3 Svobodná volba školy
10.3.4 Vyšší sekundární vzdělávání
10.4 Nedávné reformy
10.5 Diskuze a několik závěrečných poznámek

Summary

Literatura

Rejstřík

Informace o autorech