tištěná kniha
Sport a olympijské hnutí v zemích Visegrádu a jejich transformace v postkomunistické éře

Sport a olympijské hnutí v zemích Visegrádu a jejich transformace v postkomunistické éře

Jakubcová, Kristina

témata: sport a tělovýchova – historie sportu

brožovaná, 208 str., 1. vydání
vydáno: únor 2013
ISBN: 978-80-246-2146-3
doporučená cena: 230 Kč

E-shop

Anotace

Kniha je komparativní historickou studií zabývající se vývojem sportu a především olympijského hnutí v zemích dnešní visegrádské čtyřky. Mapuje vývoj olympijského hnutí od jeho počátků ve zmíněných státech s důrazem na období po druhé světové válce. Nejpodrobněji je zpracována doba po skončení komunistických režimů v těchto zemích. Výzkum se snaží postihnout, jak byl vývoj sportu a olympijského hnutí ovlivněn vývojem společenským a politickým.

Obsah

Úvod
1. Maďarsko
1.1 Od počátků maďarského olympijského hnutí do první světové války
1.2 Mezi dvěma světovými válkami
1.3 Od konce druhé světové války k nástupu komunismu
1.4 Období komunistického režimu
1.4.1 Přelom 40. a 50. let, konsolidace komunistického režimu, čistky ve straně a společnosti
1.4.2 Revoluce roku 1956 a její důsledky
1.4.3 Olympijské hry v Los Angeles 1984
1.4.4 Soumrak komunistického režimu
1.5 Ekonomické změny 1988, politické 1989
1.6 V nové éře
1.6.1 Organizace Maďarského olympijského výboru po roce 1989
1.6.2 Činnost Maďarské olympijské akademie
1.6.3 Zasedání Mezinárodního olympijského výboru v Budapešti, její kandidatura na pořádání olympijských her; olympijské hry mládeže v Debrecínu
1.6.4 Financování Maďarského olympijského výboru, jeho role v přerozdělování prostředků

2. Polsko
2.1 Od počátků polského olympijského hnutí do první světové války
2.3 Pod nacistickou a sovětskou nadvládou
2.4 Od konce druhé světové války k počátku komunistického režimu
2.5 Období komunistického režimu
2.5.1 Upevňování komunistického režimu, přelom 40. a 50. let
2.5.2 Povstání roku 1956 a jeho důsledky
2.5.3 60. a 70. léta a směřování k válečnému stavu
2.5.4 Olympijské hry v Los Angeles 1984
2.6 Změny 1988/89
2.7 Transformace Polského olympijského výboru
2.8 Pod demokratickým vedením
2.8.1 Financování přípravy na olympijské hry
2.8.2 Neúspěch na olympijských hrách a politické tlaky na Polský olympijský výbor
2.8.3 Organizace polského sportu po roce 1989
2.8.4 Financování Polského olympijského výboru
2.8.5 Kandidatura na pořádání olympijských her a olympijských her mládeže

3. České země a Slovensko
3.1 Počátky ČOV, Rakousko-Uherská éra
3.2 Éra meziválečného Československa, vznik ČSOV
3.3 Slovenský štát a Slovenský olympijský výbor poprvé
3.4 Olympijský výbor v Protektorátu Čechy a Morava
3.5 Po druhé světové válce
3.6 V komunistickém područí
3.6.1 Uvolňování režimu, směřování ke katastrofě
3.6.2 Normalizace poměrů v Československu
3.6.3 Olympijské hry Los Angeles 1984
3.6.4 Ke konci komunismu
3.7 Ve svobodném státě
3.7.1 Poslední společné olympijské hry

4. Slovensko
4.1 Slovenský olympijský výbor podruhé
4.2 Olympijská společnost Slovenska
4.3 Organizace Slovenského olympijského výboru
4.4 Financování Slovenského olympijského výboru
4.5 Struktura Slovenského olympijského výboru
4.6 Slovenská olympijská akademie
4.7 Kandidatury na pořádání olympijských her
4.8 Komunikace Slovenského olympijského výboru s veřejností
4.9 Slovenská olympijská současnost

5. Česká republika
5.1 Samostatný Český olympijský výbor
5.2 Financování Českého olympijského výboru
5.3 Sídlo
5.4 Struktura Českého olympijského výboru
5.5 Složky Českého olympijského výboru
5.5.1 Česká olympijská akademie
5.6 Kandidatury na pořádání olympijských her
5.7 Komunikace Českého olympijského výboru s veřejností

Závěr

Seznam zkratek
Bibliografie
Poznámka k bibliografii
Prameny
Nevydané prameny
Tištěné prameny
Právní dokumenty, normy
Nepsané prameny - rozhovory
Periodika
Literatura
Stati v časopisech a sbornících
Zpráva z výzkumu
Monografie
Elektronické zdroje

Summary

Rejstřík

Recenze

Recenzovaný text již svým široce rozkročeným titulem slibuje bohatě vrstvené ústřední téma, kterým jsou specifické cesty transformace sportu v tzv. postkomunistických zemích. Že jde o úkol nesnadný naznačuje již jeho výrazně historicko politická dimenze, nezbytnost pochopení specifik společenského vývoje vytypovaných čtyř zemí a v neposlední řadě i představitelné obtíže při získávání relevantních jazykově spíše odtažitých dokumentů. Navíc autorka nabízí čtenářům i poučený hlubší historický vhled do vývoje sportu v jednotlivých zemích Visegrádu. Sume sumarum tak čtenář získává nad rámec očekávání přehled i o kulturním pozadí vývoje sportu ve středoevropském regionu a je tak náležitě vyzbrojen na cestě pochopení změn na tomto poli v posledních dvou tramsformačních dekádách. A to je nesporně dobrý základ pro dosažení stěžejního cíle disertace: Analýza vývoje a současného stavu olympijského hnutí cestou komparace jednotlivých zemí V4. Tomuto cíli pak odpovídají i zvolené metody kritického rozboru relevantních odborných literárních zdrojů, pečlivé vyhodnocení archivních pramenů a dobových periodik. Autorka vhodně využila i informace z nepsaných pramenů cestou rozhovorů s významnými osobnostmi olympijského hnutí a vrcholového sportu.
Autorka se v případě všech zemí V4 zabývá jak úvodním historickým vhledem ilustrujícím vývoj sportovní scény, tak také upozorňuje na klíčové, zlomové či kritické okolnosti vývoje olympjského sportu (historický vývoj mezi válkami, od konce Druhé světové války к nástupu komunismu, revoluce 1956, organizace sportu, 60. a 70. léta, OH Moskva 1980, Olympijské hry v Los Angeles 1984, organizace jednotlivých OV, aspirace na pořádání OH, financování olympijského sportu, organizace OV atp.). Pozoruhodná je zejména část pojednávající o vývoji české sportovní scény v podmínkách Rakouska-Uherska, samostatné Československé republiky či České republiky. Právě zde je zřejmý nejen popis vývoje organizovaného olympijského sportu, nýbrž i hodnotové ukotvení sportu obecně, jeho politické, národnostní, kulturní a (žel bohu) ekonomické ukotvenosti. Zejména tato část jistě barvitě připomene čtenářům širší souvislosti emancipace české společnosti směrem к národnostní a státní suverenitě. Práce, vznikající na katedře kinantropologie, humanitních věd a managementu sportu, má tedy vedle klíčové tématické linie olympijského sportu, významnou hodnotu i v pochopení moderních dějin zemí V4. Platí to zejména pro ne běžně dostupné informace o Maďarsku a pak nepochybně bohaté fatografické informace týkající se českého prostředí. Čtenář si tak pozorným studiem textu uvědomuje složitost historické provázanosti sportu a společnosti a barvitě si dokresluje mnohabarevnou mozaiku nedávného dramatického vývoje našeho středoevropského regionu. Připomeneme si tak kupř. nekompromí postoje MOV к poraženým státům po I.světové válce, měnící se důrazy na význam masového a vrcholového sportu, krajní podoby vztahu politiky a sportu, postoje členů OV ke společensko-politickým změnám po roce 1989, kariérní vrchol předsedy Maďarského OV v podobě prezidentské funkce, morální význam sportu ve válečných časech, formování sportu jako nástroj propagandy a boje s "imperialistickými mocnostmi", symboliku hrdosti polských reprezentantů (dresy s nápisem Polska), problemaoický přechod z centrálního financování sportu do gesce místních samopráv a soukromých subjektů, odměňování olympijských medailistů, existence torza OH v Ga-Pa 1940, politicko motivované bojkoty OH v Moskvě a Los Angeles, propagace myšlenek fair-play, vývoj výdajů do sportu ze státního rozpočtu).

Z recenzního posudku: Prof. PhDr. Aleš Sekot, CSc.