Romantismus a romantismy

Rozsáhlá monografie romanisty Zdeňka Hrbaty a anglisty Martina Procházky o romantismu a romantismech zkoumá pomocí komparace ideovou pluralitu romantismu a hledá základní rysy vyskytující se v jeho odlišných fázích i v různých národních podobách. V tvorbě autorů anglických, francouzských, amerických, německých a českých představuje hlavní pojmy, proudy, koncepce, kontexty i diskursy a jejich proměny. Autoři si všímají zobrazování a smyslu určitých krajinných forem v díle K. H. Máchy či V. Huga, hledají ústřední pojmy romantických cest u F. R. Chateaubrianda, A. de Lamartine, J. V. Friče a lorda Byrona. Sledují proměny estetických koncepcí vznešena a imaginace v dílech E. Burkeho, I. Kanta a v básních Wordsworthových či v tvorbě Shelleyově a Blakeově. Dále se věnují estetice a ideologii gotična a přecházejí k anglickému a americkému gotickému románu a francouzské frenetické literatuře. Rozebírají historické romány W. Scotta či G. Flauberta a na základě děl májovců, ruchovců a lumírovců charakterizují problémy pozdního českého romantismu.

ÚVODEM
Pluralita romantismů a komparativní přístup
Vymezování romantismu
Romantické diskursy

PŘÍRODA A KRAJINA
Přírodní poezie
1. Umělecká tvorba a romantické koncepce přírody
2. Klasicistní a romantický ideál přírody – nápodoba a originalita
3. Proměny koncepcí přírodní poezie v 18. století: Nová věda Giambattisty Vica a představy přirozeného jazyka
Příroda jako problém
1. Paradoxy a utváření přírody v romantické filozofii: Pojetí zkušenosti a teorie organismu v raných úvahách F. W J. Schellinga
2. Zkušenost přírody ve vztahu k poezii a romantickým představám o vědě – Wordsworth, Coleridge, Byron a Emerson
Příroda a poezie u sentimentalistů a raných romantiků
Iluze přírody, zkušenost a věda ve vrcholné Byronově poezii – třetí zpěv Childe Haroldovy pouti a Manfréd
Emersonův pokus o sjednocení přírody a individuální zkušenosti
Krajiny přírody
1. Koncepce a reprezentace
2. Obrazy: Výtvarné pojetí krajiny a idyla
3. Úsvity a západy: Krajiny v Máchově díle
Dovětek

CESTY A CESTOPISY
Úvodem: Cestopis a pouť
Romantický cestopis – ideje, obrazy a cíle (Volney, Chateaubriand)
Cesta do Ameriky
Orient
1. Cesta bez předloh
2. „Magická geografie“ a ironie
Objevovat v Evropě
1. Musa pedestris
2. Poznávání a srovnávání
Namísto závěru: Od pouti k nomádství? Imaginace, moc a dějiny v Byronově poezii
1. Childe Haroldova pouť a historický diskurs
2. Vyprávěcí situace – „chronotop cesty“ a „událost“
3. Středověká pouť a hodnotová struktura Byronovy básně
4. Vyprávěcí perspektiva – cíle a bezcílnost pouti
5. „Nehistorický živel“ – negativita a romantická imaginace
6. Deteritorializace a nomádství v Byronově poezii

VZNEŠENO, GOTIČNO, GROTESKNO
Úvodem: Pojem vznešena
Proměny vznešena ve druhé polovině 18. století: Strach, transgrese a subverze
Kantovo pojetí vznešena a jeho důsledky: Jednota a rozpolcenost
Podoby vznešena v romantické literatuře
Gotično – estetika a ideologie
Anglický gotický román
Gotický román s politickou tematikou a jeho vliv na transformaci gotického žánru: Vznik „americké gotiky“
Gotično a groteskno v americké literatuře
Vznešeno, groteskno a frenetismus ve Francii
1. Dualismus vznešena a groteskna v romantické estetice Victora Huga
2. Groteskno a ideál v Hugově románu – funkce masky v Muži, který se směje
3. Francouzský frenetismus – od „estetiky šoku“ k autentičnosti psaní
Závěrem: Od grotesky k absurditě a dál – Melvillův Písař Bartleby

IMAGINACE A POEZIE
Úvodem: Inspirace a imaginace v antické filozofii
Romantický platonismus – jednota a diference: Inspirace a imaginace ve Wordsworthově Preludiu
Imaginace a simulakrum v Coleridgeově teorii
1. Od stroje k rostlině
2. Svoboda a zákonitost v Kantově pojetí imaginace
3. Coleridgeovo pojetí imaginace – romantická poetika mezi ideologií a mystifikací
Dimenze imaginace a poezie v německém a francouzském romantismu – pravda a snění, tvorba a vize
Shelleyho pojetí imaginace – poetika fantasmat
Epilog: Imaginace jako vize a moc v úvahách a umění Williama Blakea

ROMANTICKÝ HISTORISMUS A HISTORICKÝ ROMÁN
Úvodem: Romantický historismus a teorie historického románu
1. Minulost a „meze reprezentace“ – nostalgie, profétismus, ideologie, ironie
2. Proměny teorie historického románu
3. Historický román jako žánr: Dějiny a příběh, celek a detail, historie a fikce
„Neutrální území“ historie? Faktografie, fantazie a fikce ve Scottově románu Waverley
Tradice romantického historického románu a Sainte-Beuvova kritika Flaubertovy Salambo
1. Dějiny a ideologie v historickém románu 19. století
2. Funkce fantazie ve francouzském historickém románu období romantismu
3. Salambo jako experimentální a problémový román: Je možná rekonstrukce minulosti?
Závěrem: ,i>Tři mušketýři – dobrodružný román?
1. Dumasova Předmluva
2. Dary
3. Příběh jako historie
4. Bravura a elegance

EPOPEJ A IRONIE: K PROBLÉMU POZDNÍHO ROMANTISMU V ČESKÉ POEZII 2. POLOVINY 19. STOLETÍ
Romantická epopej
1. Vyvolenost a povinnost
2. Apokalypsa a finalismus
3. Čechův úkol
Rozpad velké epické formy a romantická ironie
1. Zlomkovitost, fragment, ironie
2. Romantická ironie a entuziasmus – problematizace vypravěčské perspektivy
3. Neruda jako ironický básník
4. Opožděný romantismus – Hálkův profétismus a pokusy o romantickou básnickou povídku

ZÁVĚREM
POZNÁMKY
EDIČNÍ POZNÁMKA
SOUPIS ILUSTRACÍ
RÉSUMÉ – SUMMARY
REJSTŘÍK JMENNÝ
REJSTŘÍK VĚCNÝ A TEMATICKÝ
Obrazová příloha, část I za s. 48
Obrazová příloha, část II za s. 208

Romantismus a romantismy nenabízejí žádné „shrnutí“ a už vůbec to není učebnice, neboť více problematizuje, než deklaruje. Je to kniha obtížná a po všech těch „úvodech“ a kompendiích či historických „přehledech“, případně sebraných esejích, jimiž je český čtenář v poslední době zahlcován, ji vřele vítám.
Ladislav Nagy (A2 kulturní týdeník 16/2006, str. 6)

Kniha je určena všem, kdo se zajímají o literaturu angloamerickou, českou, francouzskou či německou, ale i o komparatistiku, literární teorii, filosofii, estetiku, historii či dějiny umění. Ukazuje, jak přínosná a obohacující může být otevřenost vůči ostatním oborům a vzájemná spolupráce. Každá kapitola knihy je tak i nabídkou dialogu, který je určujícím rysem celé monografie a v němž spočívá i hlavní zdroj našeho zájmu o literaturu.
Kamila Vránková (Svět literatury 35/2007, str. 233–238)

[…] Hrbata i Procházka, naši přední komparatisté, překračují hranice národních literatur a s přehledem se pohybují především v oblasti anglofonní i románské. Toto překračování hranic nemá rysy pouze meziliterární, ale také mezidruhové – vedle literatury přichází ke slovu i výtvarné umění, o čemž svědčí i bohatá obrazová příloha textu. Na to, aby mohla sloužit za učebnici romantismu, není tato kniha dostatečně vyčerpávající a soustavná. Zato je však výmluvným a inspirativním příkladem možností současného komparativního myšlení o literatuře a kultuře.
Ondřej Kavalír (A2 kulturní týdeník, 12/2006)