tištěná kniha e-kniha
Global Competition or Convergence?

Global Competition or Convergence?

Ideological and Economic Interactions of a Rising China and the U.S.

Hornát, JanKindl, Lukáš

témata: politologie a mezinárodní vztahy, ekonomie a finance

brožovaná, 224 str., 1. vydání
vydáno: únor 2018
ISBN: 978-80-246-3715-0
doporučená cena: 300 Kč

E-shop

Anotace

Dynamika vnitřních změn v Číně – ať už tyto změny mají dopad na národní ekonomiku nebo na politický řád a rozdělení moci – mají bezprostřední vliv na vztahy země se zbytkem světa. Důležitou otázkou ve vztahu ke vzestupu Číny tedy je, jak a do jaké míry vnitřní změny v zemi ovlivňují její vnější chování, a tedy i vztahy se současným světovým hegemonem, Spojenými státy. Na základě dvou specifických případových studií tato publikace zkoumá, co bude střet dvou politicky, kulturně a ekonomicky odlišných systémů USA a Číny znamenat pro jejich budoucí interakce v 21. století. První studie je zaměřena na ideologický střet dvou odlišných politických kultur; druhá studie se zabývá ekonomickým a geopolitickým střetem mezi USA a Čínou na africkém kontinentě. Publikace ukáže, že ačkoliv se systémy obou zemí a jejich zahraniční politiky často jeví jako neslučitelné, tyto rozdíly nebudou nutně předurčovat konflikty ve vzájemných vztazích. Spojené státy budou spolupracovat s Čínou, i když ta nebude splňovat standardy „západní“ liberální demokracie, a stejně tak střet zájmů v Africe nebude pro oba aktéry znamenat hru s nulovým součtem.

Recenze

Publikace se věnuje odborně zajímavé a z pohledu praktické politiky mimořádně důležité problematice interakcí mezi USA a Čínou. Práce vychází z otázky, do jaké míry vnitřní změny v Číně ovlivňují její chování navenek, zejména pak její vztahy s USA. Jde samozřejmě o téma velmi obsáhlé a komplikované a sami autoři z tohoto důvodu v úvodu textu připouštějí, že jejich dvě studie, které tvoří obsah celé knihy, nemají sloužit jako empirický základ, který by umožnil poskytnout přesvědčivou odpověď na formulovanou výzkumnou otázku. Jejich cílem místo toho je demonstrovat konkrétní důsledky čínské modernizace na její zájmy a interakce s USA a zbytkem mezinárodního společenství. Uvedený postup je z pohledu recenzenta pochopitelný a odborně obhajitelný, zpočátku mne nicméně zarazila rozdílnost obou jednotlivých studií, které tvoří knihu. Zatímco ta první se věnuje otázce demokratizace Číny, možným podobám případné čínské demokracie v závislosti na specifickém historickém a kulturním kontextu a jejím dopadům na vztahy s USA, předmětem druhé studie jsou interakce mezi americkou a čínskou politikou v Africe v období let 2000-2012 a dopad čínské politiky bezpečnostně-politické a ekonomické zájmy USA na tomto kontinentě. Po důkladném přečtení celé knihy nicméně soudím, že i v tomto případě byl postup autorů celkově odborně podnětný a v samotném závěru se jim daří představit zdařilou syntézu klíčových závěrů obou studií.
Pokud jde o jednotlivé studie, obě z nich dokazují odbornou erudici obou autorů, stejně jako provedení důkladné rešerše stávající odborné literatury a dalších relevantních zdrojů. První z těchto studií zdařile představuje koncept liberální demokracie, problematiku demokratizačního procesu a teoretické modely věnující se důsledkům vnitřní politického uspořádání států na jeho vnější vztahy se zaměřením na koncept demokratického míru. Text v této souvislosti poukazuje na důležitý problém vzájemné percepce ze strany jednotlivých politických režimů. Za podnětné přitom považuji zejména pasáže věnující se fenoménu rivality jako možnému faktoru ovlivňujícímu percepci druhého státu. Dalším důležitým konceptem, s nímž studie pracuje, je koncept politické kultury. Autoři zde věnují hlavní pozornost konfucianismu a jeho dopadu na čínskou politickou kulturu. Při své analýze postupují promyšleně a daří se jim nastínit hlavní rozdíly mezi západní a čínskou politickou kulturou. Pozornost si zaslouží zejména postřehy týkající se rozdílu v chápání pojmu lidských práv a práv obecně, za důležitý považuji rovněž postřeh, že politický systém a ideologie byly v Číně i po seznámení se s liberální demokracií považovány především za prostředky k obnovení čínského postavení. Následující argumentace o pravděpodobně rozdílné podobě možné čínské demokracie ("konfuciánská demokracie") vzhledem k západním liberálním demokraciím proto působí přesvědčivým dojmem. Jednoznačně podnětná je pak také následující část, která hodnotí dopad případné čínské demokratizace na čínskou velkou strategii a interakce se Spojenými státy.
Druhá studie je mnohem méně teoretická a více zaměřená na empirická data a "tvrdá fakta", ovšem to jí nijak neubírá na propracovanosti. Studie se vyznačuje dobře formulovanou hypotézou a výzkumnými otázkami, přičemž téma bylo vhodným způsobem časově i geograficky zúženo. Tato část se skládá z důkladného a o pečlivou práci s množstvím zdrojů se opírajícího představení politik USA a Číny vůči Africe, doplněného o tři případové studie, které na příkladu vybraných zemí (Nigérie, Angola, Súdán) zkoumají praktickou aplikaci těchto politik a vzájemné interakce mezi USA a Čínou. Jednotlivé případové studie mají potřebnou analytickou hloubku a jejich přínos dále zvyšuje následující podkapitola dopodrobna rozebírající dopady čínského chování na roli USA ve zkoumané oblasti a na jednotlivé americké politické a ekonomické zájmy. V rámci této podkapitoly autoři dokázali přesvědčivě odpovědět na formulované výzkumné otázky.
Celkově soudím, že recenzovaná publikace dokazuje odbornou erudici jejích autorů a představuje podnětný příspěvek v rámci studia vývoje americko-čínských vztahů a čínské zahraniční politiky jako takové.

Z recenzního posudku: Mgr. et Mgr. Petr Vilímek, Ph.D.

Autoři obou částí monografie sledují z různých úhlů vzestup ČLR a její stále rostoucí zapojení do světového dění se zvláštním ohledem na její interakci se Spojenými státy. Jan Hornát se zamýšlí nad odlišnostmi politické kultury Západu a Číny a velmi přesvědčivě demonstruje, že rozhodně nelze automaticky očekávat, že by Čína v budoucnu musela nutně přijmout západní liberální demokracii. Naopak, vzhledem k odlišné státoprávní tradici a politické kultuře lze očekávat, že pokud dojde v Číně k demokratizaci, pravděpodobně se bude ubírat poněkud jiným směrem a bude vycházet z domácích myšlenkových zdrojů, především konfucianismu s jeho důrazem na komunitu a její práva. Pro mě osobně jako sinologa je tato část monografie vůbec nej zajímavější a nej přínosnější. Autorovi se, dle mého názoru, podařilo velmi dobře srovnat odlišné tradice západní demokracie a východoasijského konfuciánství a získané poznatky vhodně aplikovat na současnou čínskou situaci a možný výhled dalšího vývoje při modernizace a demokratizace ČLR. Jeho závěry jsou přesvědčivé a současný vývoj ČLR mu dává za pravdu, neboť, alespoň na úrovni vládní rétoriky, je patrný jasný odklon od přijímání západních vzorů a naopak návrat k domácím tradicím, které jsou stále častěji vyzdvihovány jako obecně platné a hodné pozornosti celého světového společenství jako alternativa k západním hodnotám spojovaným s liberální demokracií.
Druhá část monografie je vlastně doložením těchto teorií v praktické rovině zahraniční politiky ČLR ve vztahu k vybraným zemím Afriky. Nutno přiznat, že vzhledem ke svému odbornému zaměření se příliš nevyznám v geopolitických souvislostech současné Afriky a nedokážu posoudit vhodnost vybraných případových studií, nicméně pokud mám vycházet z textu samotného, neshledávám ve zvolených východiscích ani v argumentaci žádný problém. Autor pojednává problematiku velmi obšírně a zasvěceně a jeho závěry jsou přesvědčivé.
Mocenský vzestup Číny v posledním desetiletí je hojně skloňovaným tématem mezinárodních vztahů, ale i v rámci sinologie a areálních studí Východní Asie. Nicméně oba předkládané texty tvořící součást této monografie jsou svým způsobem ojedinělé a tudíž přínosné. Předností první části je hlavně jistá multidisciplinarita či mezioborové překlenutí, která obohacuje diskurz IR o poměrně detailní vhled do specifické čínské politické kultury a myšlenkových základů konfucianismu, a na druhou stranu dává sinologům běžně známé poznatky do souvislosti možné demokratizace ČLR a její role v rámci mezinárodního společenství. Předností druhé části je detailní srovnání vybraných případových studií, které dohromady ilustrují specifika čínského angažování v Africe v celé jejich šíři a ukazují, že pod tlakem okolností může Čína sehrávat i pozitivní úlohu při rozvoji a zachovávání míru a jednat v souladu se zájmy USA a západního světa.

Z recenzního posudku: Mgr. Jakub Hrubý, Ph.D.