tištěná kniha
Atlas náboženství Česka

Atlas náboženství Česka

Havlíček, Tomáš a kol.

témata: přírodní vědy – geografie

vázaná, 224 str., 1. vydání
vydáno: prosinec 2017
ISBN: 978-80-246-3794-5
doporučená cena: 750 Kč

E-shop

Anotace

Atlas náboženství Česka představuje první rozsáhlou a ucelenou geografickou analýzu náboženské krajiny Česka a jejích proměn od počátku transformace společnosti po roce 1989. Atlas je rozdělen do tří částí: první část seznamuje s regionálním rozložením vybraných náboženských skupin obyvatel, druhá část se na příkladu deseti modelových území zaměřuje na rozmístění sakrálních objektů v krajině a třetí část analyzuje souvislosti náboženství a vybraných prostorových, socioekonomických a demografických jevů. Každá kapitola sestává z kartografické a z textové části, které vysvětlují rozložení analyzovaného jevu v prostoru v obecném kontextu. Atlas tedy vysvětluje prostorové aspekty religiozity české společnosti a reflektuje její minulý i současný vývoj, rozmanitost a ovlivnění globálními trendy.

Recenze

Předložený tematický atlas s názvem "Atlas náboženství Česka" představuje první komplexní dílo zpracovávající detailní analýzu religiózní krajiny České republiky. Autorskému kolektivu se podařilo detailně popsat charakter religiozity české společnosti. Vyzdvihnout lze zejména zpracování uvedené problematiky z více pohledů, kdy v jednotlivých částech atlasu je kombinováno geografické, historické, demografické a sociologické hledisko. Zároveň se tvůrcům atlasu podařilo přehlednou formou prezentovat hlavní souvisejícíjevy a popsat jejich vliv na religiozitu společnosti.

Z recenzního posudku: Mgr. Bc. Zdeněk Stachoň, Ph.D.

Obor pro religionistický výzkum a získávání podkladového materiálu nadmíru zajímavý - geografie náboženství - je dlouhodobě v českém badatelském prostředí velmi málo rozvíjen a reflektován a není snadné dostat se ke kvalitně zpracovaným materiálům, které by dokázaly otázky religiozity vztáhnout k lokálnímu zeměpisu za užití adekvátní metodologie. Přesto právě geografický přehled o chování náboženských tradic na mapě České republiky může poskytnout velice užitečné informace, a dokonce přehledně zachytit i vývoj české religiozity v prostoru a čase.
Podobně koncipovaný atlas by mohl dodat určitou plasticitu komplexním teoretickým religionistickým pracím a výzkumům poslední doby (jmenujme např. obsáhlou Nešporovu a Vojtíškovu Encyklopedii menších křesťanských církví v České republice). Pokusem o takové obohacení českého výzkumu je i Atlas náboženství Česka kolektivu autorů, který vyšel v loňském roce péčí nakladatelství Karolinum. Ten je rozdělen do tří hlavních částí, které obsahují desítky map zpracovaných na základě výsledků posledních sčítání lidu, domů a bytů, i vlastních výzkumů autorského týmu.
Po úvodní pasáži, v níž je vysvětlena základní metodologie a způsob stanovení užitých koeficientů, následuje sekvence map očekávatelných - nejrozsáhlejší část atlasu přináší obecné přehledy různých fenoménů české religiozity: poměr věřících k celku populace, vývoj tohoto poměru v čase, následně přehled rozmístění věřících dominujících náboženských skupin (křesťanských církví, muslimských obcí, buddhistů, judaistů atp.). Jsou podchyceny i zajímavé skupiny neinstitucionalizovaných křesťanů, ba "neinstitucionalizovaných katolíků" a pochopitelně i osob bez náboženského vyznání (proporčně i s vývojem v čase i některých regionech).
V úvodu práce je upozorněno na to, že "z důvodu rozsahu atlasu" nebylo možno "zařadit všechny registrované církve a náboženské společnosti", ale zároveň že "všechny části a kapitoly této publikace vystihují religiozitu české společnosti v celé její rozmanitosti" (s. 7). Pozorný čtenář se zde neubrání pocitu, zda se tu nedostáváme poněkud do rozporu. Zvláště pak, když zcela chybí některé zajímavé skupiny na našem území dlouhodobě působící (např. Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů), zatímco jiné menší zároveň nalézáme ve zcela nečekaných kontextech (Obec křesťanů mezi evangelikálními hnutími na s. 210). Pravoslavné církve v Čechách jsou také umístěny do souvislostí, které mohou vyvolat diskusi, např. v úvodu (s. 10) je pravoslaví zařazeno mezi "imigrační náboženství", což lze asi ještě prostou úvahou nějak obhájit, nicméně výskyt pravoslaví mezi novými náboženskými hnutími (s. 210) již vzbuzuje otázky po přesném vymezení této kategorie, vezmeme-li v úvahu, že pravoslaví na českém území - i přes přerušenou kontinuitu - přeci jen působí tradičně a má kromě imigračních zdrojů i dlouhodobě přítomnou domácí komunitu.
Druhá a třetí část knihy jsou věnovány tématům konkrétnějším; obsahují výsledky terénního výzkumu náboženské krajiny a nakonec mapy k některým specializovaným tematickým okruhům. Pro porovnání jsou vybrány oblasti s různou mírou religiozity (např. Slovácko, nebo nižší stavy na Manětínsku), v souvislosti s čímž je pak hodnocen stav drobných (i větších) náboženských památek, což vykresluje v hmatatelnějších obrysech mapu náboženské krajiny, jak ji můžeme vnímat v reálu. Některé oblasti (např. Pyšelsko) jsou hodnoceny jako místa "s relativně nadprůměrným výskytem pomníčků obětem dopravních nehod" (s. 161). Je otázkou, co v daném kontextu přesně značí slovo "relativně" (relativně vůči čemu?) a je-li snad k dispozici nějaká soubornější statistika nebo mapování, abychom mohli určit, že je tento fenomén přítomen skutečně právě v této konkrétní krajině nadprůměrně, aby výstup výzkumu nevyzníval až příliš subjektivně. Pozornost si též zaslouží pěkně zpracovaný modelový výzkum Prahy (s. 150), který zahrnuje zhruba oblast od Nového města, přes Nusle, Michli, Kačerov, až po Kunratice či Šeberov, jakožto jeden z možných reprezentativních výseků náboženského terénu hlavního města, případně některá zajímavá specifická témata (např. vztah religiozity a kriminality na s. 190).
Bohužel právě ve speciální části narážíme na několik slabších míst celého projektu. V multioborových výzkumech není neobvyklým jevem podcenění některé výzkumné složky, z níž pak plynou určité nedůslednosti v pohledu či volbě termínů. Primárně by mělo platit, že chci-li operovat s předmětem určité vědní discipliny ze zorného pole jiné, měl bych si nejprve ujasnit její metodologické a terminologické usance, aby bylo možné se vyhnout užívání neadekvátních obratů či představ. Vedle případu sporného řazení pravoslaví mezi nová náboženská hnutí tak můžeme najít bizarní užití termínu "spiritistický" ve smyslu - zdá se - alternativní religiozity či jakéhokoli obecného spojení s duchovnem. Můžeme se tak dozvědět, že Vyšehrad je díky pověsti o kněžně Libuši považován za místo "významné i z pohledu spiritistického" (s. 150), či o umělých menhirech u zámku Lemberk čteme jako o "domnělé spiritistické svatyni" (s. 166). Patřičnost takového užití termínu je samozřejmě zhruba podobná, jako bychom všechny vědy zabývající se společenskými otázkami označovali jako "socialistické".
Poněkud nezrale vyznívá například i informace, že ve Žďáru nad Sázavou "své služby ve městě nabízí i kartářka" (s. 135). Nelze se neptat, zda skutečně pouze jedna či jakou hodnotu má z hlediska lokální i celostátní religiozity právě tento údaj. Jinde můžeme narazit na domněnku, že "Svědkové Jehovovi po tomto roce (2013) na Hlučínsku již pravděpodobně nepůsobí" (s. 139), přičemž můžeme předpokládat, že pokud realizujeme výzkum, nemuselo by být až tak náročné takto jednoznačný údaj ověřit prostým kontaktování centrálního orgánu Badatelů Bible, abychom mohli čtenáři přinést plausibilní zjištění a vyhnuli se takto vágní formulaci, která vyznívá spíše než jako výstup výzkumu jako čistě subjektivní dojem.
Nakonec by bylo na místě se pozastavit nad cenou publikace: i když se jedná o kvalitní celobarevný tisk, zdá se téměř 800 korun za něco přes dvě stě stran jako cena poněkud přemrštěná, obzvláště ve srovnání s jinými prestižními tituly univerzitního nakladatelství. V případě geografického, a tím spíše demograficky orientovaného výzkumu narážíme prakticky okamžitě na problém kromobyčejně rychlého zastarávání sesbíraného materiálu. Zvláště u práce, která se jako o nejnovější zdroj dat může opřít o sčítání z roku 2011, je zřejmé, že s postupujícím časem její hodnota bude klesat. Snad právě proto by dávalo větší smysl počítat předem při přípravě podobného titulu s dostupností a snadnou nahraditelností dané příručky, ať už doplněným vydáním, či zcela novou prací, vyžádá-li si to potřeba doby.

Jan Sušer, časopis DINGIR, č. 1/2018, str. 35-6


Atlas širšího kolektivu autorů z geografických kateder Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pod vedením dr. Tomáše Havlíčka je velice přínosným kartografickým dílem, které je svým zpracováním přístupné širší veřejnosti. Jedná se o první dílo tohoto zaměření v Česku, a byť by se mohlo zdát, že v převážně ateizované společnosti nemá náboženství velký význam, hlubší analýza a kartografické zpracování tohoto fenoménu lidské společnosti je i pro českou společnost nesmírně důležité.

Z recenzního posudku: prof. RNDr. Vladimír Baar, CSc.