tištěná kniha
Cesty české historiografie 1945 - 1989

Cesty české historiografie 1945 - 1989

Hanzal, Josef

témata: historie – 20. století

brožovaná, 272 str., 1. vydání
vydáno: duben 1999
ISBN:
doporučená cena: 225 Kč

E-shop

Anotace

Dlouho očekávaná práce o vývoji české historiografie a osudech jejích tvůrců v letech 1945-1989 volně navazuje na Kutnarovy a Markovy Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. Zachycuje období dvou zlomů, únor 1948 a srpen 1968 a na základě literatury a pramenů vykládá, jak část historiků odolávala a snažila se o poctivou práci a část sloužila totalitní komunistické ideologii. Publikace obsahuje i kapitolu o samizdatové literatuře po r. 1969 a o československých historicích v emigraci.

Práce navazuje volně na Kutnarovy Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. Je však více problémová a má kritický aparát. Na základě literatury a archivních pramenů se pokouší objektivně vyložit složitou a nelehkou cestu české historiografie a jejích tvůrců od r. 1944 do 1989. Zlom a krizová léta tvoří únor 1948 a srpen 1968. Studie se pokouší pochopit, proč někteří historici odolávali tlaku a snažili se pracovat seriózně a poctivě, a byli pak pronásledováni, a jiní naopak sloužili totalitní moci a podíleli se na odborné a morální devastaci oboru. Práce nechce skandalizovat, ale vykládat a klást otázky. Autor vychází především z vlastních děl a poukazuje na historické skutečnosti a souvislosti. Dílo dpolňují kapitoly pojednávající o samizdatové literatuře a o tvorbě československých historiků v emigraci.

Obsah

Světová historiografie druhé poloviny 20. století
Od svobody k nesvobodě
Útlak a vzdor
Snahy o autonomii historie a rok osmašedesátý
Dvacet let temna
Historie v českém samizdatu
Českoslovenští historici v exilu

Recenze

Analyzovat české dějepisectví z let 1945-1989 vyžaduje důkladnou znalost historické literatury z té doby, obšírnou orientaci v celých českých dějinách, aby bylo možno tuto literaturu posuzovat, povědomost o institucích, v nichž se historiografie pěstovala a schopnost charakterizovat dobu, jejíž součástí dějepisectví bylo. Josef Hanzal má k tomu dostatek předpokladů, celá desetiletí osudy historiografie nejen podrobněji sledoval, ale také velmi osobně "prožíval"
Sáhl ovšem po látce citlivé a žhavé, nemohl ji - zvláště při svém odborném založení a povaze - zpracovat jinak, než s výrazným osobním přístupem, a tak se musí připravit na obdobně velmi subjektivní ohlasy.

Z recenzního posudku: Prof. Robert Kvaček