The Stojka family

Kniha přináší podrobnou rekonstrukci příběhu jedné rodiny olašských Romů – Lovárů a věnuje se jejich právní, ekonomické i sociální přináležitosti k území bývalého Československa v časové perspektivě od konce 19. století až po 60. léta 20. století. Je založená na centrálním příběhu jedné rozvětvené rodiny Lovárů původem ze západního Slovenska, sestaveném na základě kombinace rozsáhlého archivního výzkumu a vyprávění romských pamětníků. Autorka zde ukazuje, jakých různých podob a forem nabývala prostorová mobilita a územní ukotvenost obyvatel, kteří se sami identifikovali jako Romové, resp. olašští Romové (Lovárové), a kteří současně byli státními orgány označováni za „cikány“ či „potulné cikány“. Na pozadí příběhů jedné rodiny se zaměřuje na vybrané aspekty a kontinua politik vůči Romům a specificky vůči „kočujícím Romům“ v Československu, od opatření platných za rakousko-uherské monarchie přes prvorepublikový zákon o kočujících cikánech až po realizaci zákona o trvalém usídlení potulných osob a jeho důsledky. Podrobně pojednává o nástrojích protiromské legislativy v dlouhém časovém horizontu napříč velice rozmanitými politickými režimy, různými regiony i proměňujícími se socio-ekonomickými podmínkami a detailně sleduje dopady těchto opatření na životy Romů na příkladu konkrétní romské rodiny.
Jedná se pravděpodobně o nejpodrobnější zpracování historie jedné romské rodiny a o jeden z nejpodrobnějších popisů trajektorií jedné rodiny v průběhu 20. století. Kniha rovněž představuje nový pohled na tzv. romské „kočovnictví“. Výsledný text významným způsobem obohacuje dosavadní historicky orientované bádání o Romech, přináší ale též řadu cenných poznatků na poli sociální a kulturní antropologie, etnologie, sociologie či romistiky.

Představení knihy The Stojka family 4. 3. 2025 v Událostech v kultuře.

Reportáž z uvedení knihy The Stojka family v Kampusu Hybernská Romea.tv.

In conclusion, the new form of historical narrative proposed by Hajská is not only intellectually valuable but also compelling in its literary appeal. The author does not distance herself from the emotional resonance of her subjects—especially Štefan Stojka, whose tragic figure emerges as he relinquishes his place of settlement after the war and is denied restitution for lost property. Hajská treats her protagonists as emblematic of the Lovara experience in Czech lands and Slovakia. The story of Štefan’s sister Zaga is contrasted with his own narrative—where Štefan illustrates territorial anchoring and the importance of Lovara occupations to local communities, Zaga’s history exemplifies regulations shaping mobility. Their diverging trajectories raise questions about differences between Slovakia and the Czech lands—areas, Hajská contends, that were generally less tolerant toward wandering “Gypsies.” Her narrative thus proposes a form of Roma historiography rooted in individual lives, rather than generalized assumptions about origin or culture.
Emilia Kledzik (PhiN-Beihefte 39/2025, str. 62–70)

The Stojka family is licensed under a Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License.