tištěná kniha
Česko-čínské vztahy po roce 1989

Česko-čínské vztahy po roce 1989

Fürst, Rudolf

témata: politologie a mezinárodní vztahy

brožovaná, 236 str., 1. vydání
vydáno: říjen 2010
ISBN: 978-80-246-1653-7
doporučená cena: 260 Kč

E-shop

Anotace

Čína je v Čechách tradičně velmi populární exotickou zemí okouzlující svou starou kulturou. Současně představuje mimořádnou ekonomickou příležitost. Po roce 1989 se po dlouhé době opět naskytla šance otevřít s asijskou velmocí novou kapitolu bilaterálních vztahů, nezatížených ideologickými překážkami a politickým diktátem zvenčí. Čína se současně stala testem, do jaké míry je česká společnost schopná zorientovat se v nové situaci a prosadit své záměry.
Monografie o česko-čínských vztazích je prvním a zatím nejkomplexnějším pokusem zmapovat a analyzovat politické, ekonomické, kulturní a akademické kontakty ČR s ČLR v éře obnovené české demokracie. Česká strana získala zkušenost, že rostoucí Čína je asertivním partnerem, který o malou zemi ve střední Evropě nejeví valný zájem, zatímco český pohled na ČLR refiektuje vlastní potřebu nové sebeidentifikace a nemá dostatečnou oporu ve znalosti čínských moderních reálií. Český vztah k Číně představoval doposud spíš více fascinace exotikou než reálné praxe. Ambicí autora bylo české představy o současné Číně a přehnaná očekávání ekonomických perspektiv zvěcnit. Přesto česká zkušenost kontaktů s Čínou od počátku 90. let, zasazená do širšího evropského kontextu, vybízí k opatrnému optimismu do budoucna.

Obsah

ÚVOD

I. MEZINÁRODNÍ POSTAVENÍ ČLR OD ROKU 1949
1. Čína po druhé světové válce
2. Normalizace vztahů ČLR se Západem
3. Reformní éra a zahraniční politika ČLR
4. Zobecnění charakteru soudobé zahraniční politiky ČLR

II. ČESKÉ POLITICKÉ KONTAKTY S ČLR OD ROKU 1989
1. Tradice československých kontaktů s Čínou od konce druhé světové války
2. Druhý vrchol československo-čínských kontaktů za éry komunismu v 80. letech
3. Eroze Východního bloku
4. Počátek éry demokratického Československa / České republiky ve vztazích s ČLR
5. České dobývání čínského trhu
6. Vztahy s ČLR v éře českého členství v EU
7. Závěr

III. HOSPODÁŘSKÉ STYKY PO ROCE 1989
1. Ekonomické reformy v ČLR a otevírání se světu
2. Mýtus Číny jako země báječných ekonomických příležitostí
3. Česko-čínské hospodářské vztahy po roce 1989
3.1 Vývoj obchodních vztahů ČSFR/ČR s ČLR
3.2 Obtíže českého exportu a investic v ČLR
4. Importy čínského zboží do ČR
5. Investice ČR v Číně
5.1 Případové studie vybraných česko-čínských společných podniků
5.2 Investice ČR v ČLR - závěr
6. Čínské investice v ČR
7. Závěr kapitoly

IV. POLITICKÉ VNÍMÁNÍ ČÍNY V ČECHÁCH: MEZI VĚCNOSTÍ A NEVĚCNOSTÍ, ORIENTALISMEM A OKCIDENTALISMEM l.Úvod
2. Česká sinologická tradice a náznaky okcidentalismu i orientalismu
3. Normalizace
4. Pohled na Čínu v české demokracii po roce 1989
4.1 Fascinovaní
4.2 Romantici
4.3 Krajní levice
5. Závěr

V. ČÍNSKÁ MENŠINA V ČECHÁCH
1. Čínská migrace do střední Evropy
2. Příchod čínské menšiny do Čech
3. Krajanské organizace a soužití Číňanů s majoritní společností v ČR
4. Ekonomické aktivity Číňanů v ČSFR/ČR
5. Závěr

VI. AKADEMICKÁ SFÉRA V ČESKO-ČÍNSKÝCH VZTAZÍCH
1. Situace před rokem 1989
2. Nová éra
3. Šíření výuky o Číně do mimopražských univerzit a dalších - nesinologických - oborů
4. Závěr

VII. ČESKO-ČÍNSKÉ KONTAKTY V OBLASTI KULTURY
1. Situace před rokem 1989
2. Rozvoj česko-čínských kontaktů po roce 1989
3. Spolky a občanská sdružení
4. Vzájemné kulturní povědomí a média
5. Závěr

VIII. ČESKO-TCHAJWANSKÉ VZTAHY
1. Tchaj-wan a střední a východní Evropa
2. Praha a Tchaj-pej mezi pragmatismem a politikou "diskrétní diplomacie"
3. Kontakty ČR a Tchaj-wanu v hospodářství
4. Kulturní a akademické kontakty
5. Závěr

ZÁVĚR
PŘÍLOHY
RESUMÉ
BIBLIOGRAFIE

Recenze

Fürstův příspěvek přináší výstižné zhodnocení politických styků, ale také například zajímavou analýzu hospodářských vztahů, pojednávající mimo jiné reálných možnostech českých producentů na čínském trhu. Fürst v této souvislosti správně přikročil k boření mýtů a nepřesných představ o příležitostech, které čekají v Číně na české podnikatele. Přehled o vývoji politických vztahů nepostrádá potřebný nadhled a kritičnost. Za velmi pozitivní pokládám skutečnost, že práce, ať již jde o souvislosti politické nebo ekonomické, nepostrádá zařazení do širšího kontextu mezinárodních vztahů a obecných souvislostí. Nepochybný přínos znamená i odraz autorovy osobní zkušenosti z Číny, poznatků o odlišnostech čínské společnosti z pohledu evropských standardů. Pozoruhodné jsou také partie textu věnované vzájemným kulturním stykům popřípadě vývoji a stavu československé respektive české sinologie. Zcela samostatnou část představuje autorova prezentace a hodnocení vztahů Československa respektive České republiky k Tchaj-wanu. Zřejmě největším Furstovým přínosem ke zkoumání uvedené problematiky je zdařilé skloubení hlubokých znalostí odborné literatury popřípadě pramenného materiálu s poměrně bohatou osobní zkušeností, což v mnoha případech přineslo významná nová hodnocení a postřehy.

Z recenzního posudku: PhDr. Ing. Aleš Skřivan, Ph.D.

Lapidárně bych naplněný cíl této v mnoha směrech originální a průkopnické práce označila za vyvrácení mýtu o provázanosti postojů české politické reprezentace a ekonomických úspěchů státních i soukromých firem v Číně a médii i některými sinology a politology přejímaného klišé o výjimečnosti česko-čínských vztahů ve srovnání s jinými postkomunistickými zeměmi střední Evropy. Autor se při zpracování těchto témat dotkl i "neuralgických" bodů české sinologie a (nejen) akademického bádání věnovaného Číně, což při znalosti starších prací ing. Fürsta není nijak překvapující. Za velký klad práce považuji značné penzum zpracovaných dokumentů (pramenů i sekundární literatury), z něhož je patrný dlouhodobý zájem o zpracovávanou tematiku. O zájmu o čínskou problematiku svědčí i řada již dříve publikovaných článků ing. Fürsta v odborných periodicích a knižně vydané práce věnované nejmodernějším čínským dějinám (Dějiny Taiwanu, Čína ve XX. století).

Z recenzního posudku: Petra Andělová, Ph.D.

Vlastní jádro díla pak leží v následujících kapitolách. Za velmi přínosnou považuji již třetí kapitolu, ve které se autor věnuje analýze hospodářských styků po roce 1989. Nepopírá sice, že Čína je významným trhem, na který směřují významní světoví výrobci, výsledky českého (československého) úsilí o dobytí tohoto trhu však hodnotí střízlivě. Varuje před "čínským snem" (s. 109) a nabízí nový, v českém prostřední nepříliš frekventovaný, opatrný pohled na vyhlídky českých investic v Číně. Podrobně v této souvislosti analyzuje příčiny neúspěchu některých ve své době medializovaných investic (např. Desta Děčín). Autor neúspěch řady projektů připisuje finanční slabosti českých podniků, problematickým vztahům s čínskou částí managementu (v případě společných podniků) či diskriminační politice čínské vlády vůči zahraničním subjektům na domácím trhu hospodářských vztahů, které od počátku 90. let posiloval zájem Tchaj-peje získat alespoň faktické uznání ze strany států střední a východní Evropy.

Z recenzního posudku: doc. PhDr. Václav Horčička, Ph.D.