tištěná kniha
Arbeo z Freisingu: Život a umučení sv. Jimrama, mučedníka

Arbeo z Freisingu: Život a umučení sv. Jimrama, mučedníka

Förster, Josef

témata: historie – středověk, literární věda, náboženství

brožovaná, 92 str., 1. vydání
překlad: Förster, Josef
vydáno: říjen 2007
ISBN: 978-80-246-1341-3
doporučená cena: 105 Kč

E-shop

Anotace

Publikace přináší v paralelní česko-latinské verzi první český překlad původní, obtížně čitelné recenze latinského textu legendy o sv. Jimramovi od Arbeona z Freisingu (8. stol.) s komentářem a úvodní studií. Arbeonovo místo v dějinách literatury je významné dvěma závažnými skutečnostmi. Jednak má své zakladatelské místo v dějinách evropské středolatinské literatury: je prvním spisovatelem na německém území, který je znám svým jménem. Jednak má velký význam pro české kulturní, zvláště literární dějiny. Arbeonova legenda sloužila jako předloha pro sepsání našich nejstarších václavských a ludmilských legend, jak bylo dokázáno v posledních desetiletích nejprve německou medievalistikou. Text je klíčovým svědkem doby, kdy se rodila podoba křesťanské střední Evropy, jak v podstatě trvá dodnes, jejíž vznik však v žádném případě nebyl samozřejmostí. Kniha vychází vstříc studentům a vyučujícím starší české literatury, medievalistiky, germanistiky a teologie na našich vysokých školách.

Obsah

Arbeo z Freisingu. Život a dílo
Osobnost sv. Jimrama a svatojimramská úcta
Sv. Jimram ve výtvarném umění
Intertextové vztahy mezi legendou o sv. Jimramovi a svatováclavskou legendistikou (J. Hošna)
Vita vel passio sancti Haimhrammi martyris
Život a umučení svatého Jimrama, mučedníka
Obrazová příloha
Poznámky k latinskému znění
Ediční poznámka
Prameny a literatura
Zkratky

Recenze

Legenda Vita el passio Haimhrammi episcopi et martyris Ratisbonensis, kterou napsal ve druhé polovině osmého století frisinský biskup Arbeo z Freisingu, je většinou v našem kulturním prostředí známa jako text, jímž se inspiroval autor nejstarší dochované latinské svatováclavské legendy Crescente fide. Latinský spis vyšel v nakladatelství Karolinum na konci loňského roku synopticky s prvním českým překladem od Josefa Förstera, který do knihy zařadil i několik osvětlujících studií. Důkladně v nich představil autora legendy a podrobně vykreslil také život a duchovní odkaz svatého Jimrama, přičemž neopomněl reflektovat otázky jeho kultu a zpřehlednil i související téma jeho výtvarného zpracování (svazek nadto obsahuje obrazovou přílohu). Försterovy texty pak doplnil zasvěcenou intertextovou komparací Crescente fide a vydávané legendy přední domácí znalec svatováclavských legend Jiří Hošna. Je záslužné, že legenda vyšla doplněná o texty, které jí dodávají širší kontext a koncentrují čtenářovu pozornost k určitým stylistickým postupům (např. spojení historických faktů s tradičními prvky legendaristického žánru) a díky pečlivému jazykovému rozboru latinského textu, zaměřenému především na jeho gramatickou rovinu (podán je podrobný přehled specifik Arbeovy latiny), usnadňují i recepci originálu.

Karel Kolařík, A2 kulturní týdeník 8/2008

Útlá publikace přináší latinské znění i první překlad textu, který má úzký vztah k nejstarší česko-latinské václavské hagio-grafli. I těm, kteří se nespecializují na stře-dolatinskou filologii, umožňuje, aby se seznámili se zajímavým a dosti obtížným textem.
Vlastní textové části předchází několik úvodních kapitol, které přibližují osobu Arbeona z Freisingu, i světce. Pojednávají o životě a díle autora textu, o osobnosti sv. Jimrama, o tradici jeho zobrazování a o svatojimramské úctě. Připojenaje i studie J. Hošny, která se věnuje intertextovým vztahům mezi legendou o sv. Jimramovi a svatováclavskou legendistikou. Součástí publikace jsou také obrazové přílohy a seznam pramenů a literatury v závěru. Legenda je tak zasazena do širšího církevního, politického i duchovního kontextu.
Jádro knížky tvoří paralelní latinsko-česká verze Arbeonovy legendy o sv. Jimramovi (Vita et passio s. Haimhrammi martyris). J. Förster stál před nelehkým úkolem, protože zvolil pro latinskou verzi jako základní text chronologicky starší a z literárně historického hlediska cennější recenzi legendy (A). Její latina je však umělá, často chybná a na mnoha místech téměř nesrozumitelná. Pro překlad proto autor využil i pozdější, jazykově upravené a harmonizované znění legendy, recenzi (B). V zájmu srozumitelnosti tak vznikl v češtině text, který není přesným převodem jedné ani druhé recenze, ale zachovává jejich obsah a smysl. Tento postup vysvětluje ediční poznámka, která také upozorňuje na konkrétní případy odlišného znění obou recenzí. Překlad je jazykově pěkný a kultivovaný i stylisticky obratný s dobře volenými výrazovými prostředky.
Jako celek pak je tato publikace jistě užitečným podkladem pro další literárně historické bádání i sledování česko-bavor ských kulturních kontaktů v raném středověku.

J. Zachová, Český časopis historický, č. 2/2008, ročník 106/2008, str. 433

Překlad, který vychází jako bilingva, je uveden třemi studiemi překladatele (Arbeo z Freisingu. Život a dílo, Osobnost sv. Jimrama a svatojimramská úcta a Sv. Jimram ve výtvarném umění). Kromě toho úvod obsahuje ještě úvahu Jiřího Hošny Intertextové vztahy mezi legendou o sv. Jimramovi a svatováclavskou legendistikou. Vydání doplňuje obrazová příloha s patnácti položkami, poznámky k latinskému znění, kde jsou vysvětleny zvláštní slovní tvary, významy slov či pravopisné varianty latinského originálu, dále ediční poznámka a seznam pramenů a literatury.
Přeložit tento nepříliš rozsáhlý středověký text jistě nebylo jednoduché a vyžadovalo to rozsáhlou předcházející badatelskou práci, jak vyplývá i z úvodních studií.
Autor pracoval velmi pečlivě a zasvěceně, s hlubokým vztahem k tématu, za což si právem zaslouží obdiv. Již jazyk této památky s sebou nese četné problémy a rovněž obsahově bylo jistě náročné začlenit všechny případné kontexty a historické souvislosti.
V závěru je možno konstatovat, že tento obtížný raněstředověký latinský text byl přeložen vskutku erudované a s hlubokým vhledem do problematiky.
Tento překlad lze chápat jako významný přínos k poznání legendistické literatury cizí provenience, a protože tato legenda tak významně ovlivnila i vznik legendy svatováclavské, je rozhodně její vydání zajímavým příspěvkem i k poznání dějin naší literatury.

Markéta Koronthályová, AVRIGA - ZJKF 51, 2009, s. 131-188