Čeština v afázii: teorie a empirie

Čeština v afázii: teorie a empirie

Flanderková, Eva

témata: lingvistika

e-kniha, 1. vydání
vydáno: září 2019
ISBN: 978-80-246-4251-2
formáty e-knihy PDF
doporučená cena: 150 Kč

E-shop

Anotace

Monografie "Čeština v afázii: teorie a empirie" se zabývá otázkami na pomezí lingvistické afaziologie, psycholingvistiky a neurolingvistiky. Jde o první původní monografii zaměřenou na empirický výzkum rodilých mluvčích češtiny s afázií, která nenechává stranou ani diskusi o naléhavých teoretických otázkách.
Teoretická část seznamuje čtenáře s problematikou afaziologie na pozadí současných přístupů kognitivní vědy a zabývá se historií zkoumání afatických poruch a jejich typologií. Dále uvádí psycholingvistické modely produkce a porozumění řeči, vysvětluje pojem agramatismus a přináší přehled základních neurozobrazovacích metod.
Empirická část je věnována výzkumu češtiny afatických mluvčích. Autorka představuje soubor osmi experimentálních studií, které zkoumají produkci a porozumění řeči (úlohy zaměřené na pojmenování substantivem a slovesem, spojování slov s obrázky, sémantickou kategorizaci substantiv, kategorizaci sloves podle valence, aktuální členění větné). Zmiňuje přitom i úskalí, na která experimentátor při realizaci výzkumu naráží. Přestože primárním zkoumaným jazykem je čeština rodilých mluvčích, je v knize nastíněna i problematika jiných jazyků. Usouvztažnění výsledků všech provedených experimentů přináší závěrečná diskuse.
Svým komplexním zaměřením může být monografie užitečná nejen pro čtenáře se zájmem o lingvistiku a psychologii, ale i logopedii či neurovědu.

Recenze

Téma publikace je rozkročeno mezi několik oborů, v nichž vedle lingvistiky mají významné místo zejména neurovědy.
Práce je dobře koncipována, rozdělena klasickým způsobem do dvou částí: teoretické a experimentální ; každá z nich je podrobně vnitřně členěna. Teoretická část svědčí o tom, že autorka se v afaziologii i v širších vědních kontextech velmi dobře orientuje. Problematika, o které referuje, je obsáhlá a mimořádně spletitá, odborná literatura bohatá. Problematiku afázií řadí doktorandka do širšího kognitivněvědního kontextu, vykládají na pozadí dvou respektovaných modelů zpracování jazyka. Značnou pozornost věnuje klasifikaci afázií, různým přístupům ke klasifikaci a problémům s tím spojeným; jako lingvistka klade důraz na povahu jazykového deficitu jako důležitého kritéria třídění. Autorka nenechává stranou úvahy o mnohých otevřených otázkách, stejně jako o nesouladu v hodnocení a interpretaci afatických jevů, ke kterým mezi badateli dochází. Zmiňuje úskalí, která experimentální výzkum afázií provázejí. Teoretickou část práce lze považovat za zdařilý učební text; srozumitelný a přehledně členěný výklad uvádí čtenáře do základů afazilogie, její historie, nejdůležitějších témat a metod zkoumání i lingvistických aspektů problematiky.
Experimentální část přináší po úvodním představení pacientů popis a zhodnocení souboru experimentů. Orientaci čtenáři usnadňuje v zásadě stejná stavba všech oddílů: Předchozí studie, Výzkumné otázky a cíle, Stimulační materiál a postup, Pacienti a kontrolní osoby, Výsledky, Diskuse, Shrnutí.
Kapitoly 7-9 jsou zaměřeny na jazykové deficity v lexikální rovině, na zpracování vztahu mezi zvukem a významem při produkci a porozumění a na kategorizaci; předmětem zkoumání jsou substantiva a slovesa. Autorka tu na českém materiále ověřuje poznatky získané jinými odborníky na materiále jiných jazyků (zejména angličtiny) a výsledky uvádí do vztahu k typu afázie testovaných pacientů. Kapitola 10 se zabývá nadvětnou syntaxí, resp. aktuálním členěním výpovědi (dále AČ).
Autorka předkládá obsahově bohatý, kultivovaný výklad afaziologické problematiky, důsledně uvádí prameny, ze kterých čerpá. Dotýká se i jedné ze zásadních otázek, zda zpracování jazyka v mozku je doménově specifické, resp. do jaké míry. Jako lingvistka se nepouští do spekulací, uvádí do souvislosti poznatky z neurověd. Dala si velkou práci s přehledným popisem experimentů a jejich výsledků, v diskusích uplatnila poznatky z odborné literatury, zařadila vlastní kvalifikované úvahy i četné drobnější postřehy.

Z recenzního posudku: Prof. Dr. Barbara Mertins