tištěná kniha
Terorismus a války v době globalizace

Terorismus a války v době globalizace

Eichler, Jan

témata: politologie a mezinárodní vztahy

brožovaná, 398 str., 2. vydání
vydáno: prosinec 2010
ISBN: 978-80-246-1790-9
doporučená cena: 335 Kč

E-shop

Anotace

Druhé vydání publikace je rozšířeno o hodnocení nových válek, které proběhly v letech 2008 a 2009, což konkrétně znamená válku mezi Gruzií a Ruskem, k níž došlo v létě 2008, a tzv. třítýdenní válku, kterou spustil Izrael proti Palestincům na území Gazy na přelomu let 2008 a 2009. Dále je toto vydání obohaceno o hodnocení dalšího vývoje válek v Africe, v Kolumbii či na Srí Lance. A v neposlední řadě postihuje změny, jež se odehrály ve dvou významných islámských zemích, které se staly místem vojenské intervence a posléze i několikaleté okupace uskutečněné vojsky USA a jejich nejbližších spojenců. V případě Afghánistánu přibylo zejména hodnocení mise ISAF, v případě Iráku pak jde o změny přístupu USA. Poslední výraznější změnou ve srovnání s prvním vydáním je závěrečné něko-likastránkové zamyšlení nad otázkou, zda je na počátku 21. století možné vyhnout se válce jako nejvážnější hrozbě v životě každého státu, společnosti i jednotlivce, nebo zda válka i nadále zůstává nástrojem k dosahování politických cílů.

Obsah

Úvodem - Válka a mír ve světě po roce 1990
Mapa - Oblasti válek a konfliktů s dopadem na mezinárodní bezpečnost v letech 1990-2006

1. KAPITOLA: NÁSTUP GLOBALIZACE
1. Nástup globalizace
2. Základní teoretické přístupy k současné etapě globalizace
3. Kritická hodnocení globalizace
4. Dopad globalizace na mezinárodní bezpečnostní vztahy
5. Vznik nového bezpečnostního prostředí
6. Geostrategická revoluce
7. Parametry síly v době globalizace

2. KAPITOLA: VÁLKY V "HISTORICKÉM SVĚTĚ"
1. Války na africkém kontinentu
2. Války v Asii
3. Války v Latinské Americe
4. Vleklý izraelsko-palestinský konflikt
5. Rozdílné a společné rysy ozbrojených konfliktů a válek v tzv. historickém světě

3. KAPITOLA: VÁLKY ZA ÚČASTI USA A JEJICH SPOJENCŮ -90. LÉTA 20. STOLETÍ
1. Operace Pouštní bouře 1991
2. Operace Spojenecká síla 1999

4. KAPITOLA: GLOBÁLNÍ TERORISMUS - NEJVÁŽNĚJŠÍ BEZPEČNOSTNÍ HROZBA SOUČASNOSTI
1. Základní charakteristika terorismu
2. Mezinárodní terorismus posledních tří desetiletí 20. století
3. Globální terorismus, jeho činitelé a referenční objekty
4. Politické vyhodnocování hrozby globálního terorismu
5. Otevření "evropské fronty"
6. Teoretická hodnocení globálního terorismu
7. Hrozba nekonvenčního terorismu
8. Varianty boje proti terorismu na počátku 21. století
9. Politické působení na základnu soudobého globálního terorismu 10. Závěr
Příloha: Grafické vyjádření vazeb mezi válkami a terorismem v době globalizace

5. KAPITOLA: VÁLKY VEDENÉ USA A JEJICH SPOJENCI PO NÁSTUPU GLOBÁLNÍHO TERORISMU
1. Válka v Afghánistánu 2001 - Operace Trvalá svoboda
2. Vojenské odstranění režimu Saddáma Husajna v Iráku -Operace Irácká svoboda

6. KAPITOLA: SHODNÉ A ROZDÍLNÉ RYSY VÁLEK NA POČÁTKU 21. STOLETÍ
1. Společné rysy válek postkonfrotačního období
2. Vztah mezi válkami a terorismem v době globalizace
3. Jak dál v boji proti globálnímu terorismu?

ZÁVĚR
1. Války po roce 1990 a jejich vzájemné propojení s terorismem
2. Je možné vyhnout se válkám?

SEZNAM ZKRATEK
LITERATURA
REJSTŘÍK

Recenze

Předkládaná práce je jedním z prvních pokusů v české literatury, jak shrnout a systematizovat fenomén terorismu a jeho vztah k vedení moderních válek regionálního charakteru. Časové těžiště autor klade do období po roce 1990 a hlavní důvod přelomu spatřuje v ukončení bipolární konfrontace, s čímž lze nepochybně souhlasit. Bližší okolnosti změn vymezuje autor v 1. kapitole, včetně teoretické reflexe, přičemž zvláštní důraz klade na pojem tzv. globalizace. Tu zprvu charakterizuje příliš jednosměrně jako spojení kapitalismu a liberalismu, ale pak cituje řadu autorů poukazujících na vícevrstevnatost a pluralitu globalizace a na str. 22 uvádí překvapivě zcela jiné pojetí. Myslím, že by bylo žádoucí jednoznačněji vymezit autorův vlastní názor,případně kritiku odlišných přístupů. Evropský čtenář bude také bezpochyby postrádat vysvětlení, nakolik je klasická Clausewitzova definice války nadále platná a proč je ignorována anglosaskými autory.
Ve 2. kapitole přebírá autor už do názvu Fukuyamovo dělení na země "historické" a "posthistorické", protože však jde o jednu z nejvíce odmítaných tezí, doporučoval bych její nahrazení v titulu neutrálnějším označením. Jinak jde o velmi dobře utříděný text s řadou objevných formulací a originálních soudů. Totéž platí také o 3. kapitole, která analyzuje vojenské zásahy USA a spojenců v jejich časovém sledu, 4. kapitolou přechází autor k vlastnímu rozboru globálního terorismu, který vymezuje jak teoreticky, tak na praktických příkladech. Za mimořádně významnou přitom považuji otázku financování terorismu, které byla dosud věnována malá pozornost a důraz na celosvětovou identitu terorismu, další z klíčových komponentů dnešní situace. Systémové přístupy, které autor uplatňuje, nemají dosud v České produkci obdobu. Podobně je tomu s problémem tzv. pyramidové struktury globálního terorismu a možností politických protiopatření ze strany Západu, která autor zcela originálně prezentuje tzv. komunikační strategií.
5. kapitola vlastně navazuje na 3. kapitolu a dovádí sledování intar-venční politiky USA do současnosti, včetně přístupových změn prosazených současnou administrativou. Vzhledem k tomu, že jde o dosud otevřenou a navíc diskutabilní problematiku, dává autor - myslím rozumně - přednost především popisu fakt, a to v rozsahu opět nebývalém. Podobně je tomu i v bilanční závěrečné části, kde autor uplatňuje šanci vrátit se k debatám o společných rysech válek postkonfrontačního období.
Závěrem lze konstatovat, že jde o knihu aktuální, přínosnou a značně svým významem přesahující tradiční rámec vojensko-politických úvah. Mohu ji proto jednoznačně doporučit k otištění. V předložené podobě však text trpí mnoha slohovými a jazykovými nedostatky, které by bylo nutné odstranit.

Z recenzního posudku: Prof. Dr. Jan Wanner, DrSc.