tištěná kniha e-kniha
Česká základní škola

Česká základní škola

Dvořák, Dominik a kol.

témata: pedagogika

brožovaná, 312 str., 1. vydání
vydáno: červen 2011
ISBN: 978-80-246-1896-8
doporučená cena: 285 Kč

E-shop

Anotace

Tato kniha je jedním z prvních ucelenějších obrazů aktuální podoby českého základního vzdělávání krátce po spuštění reformy. Vychází z rozsáhlého empirického šetření formou smíšených případových studií pěti základních škol. Poskytuje plastický obraz každé z těchto typově odlišných škol včetně výpovědí žáků, učitelů a dalších aktérů školního života i pohledů na dění ve třídách. V tematických kapitolách ukazuje, jak se v závislosti na jedinečném kontextu různé školy vypořádávají s hlavními výzvami současného školství. Kromě věcného sdělení představuje práce i závažný přínos metodologický.

Obsah

Úvod

Část I: Teorie a metodologie
1. Konceptuální rámec a volba výzkumné strategie
1.1 Strategie vícepřípadové studie a rozlišení instituce-organizace
1.2 Institucionalismus jako teoretický rámec
1.2.1 Jakou roli má teoretický rámec v případové studii (v kvalitativním výzkumu)?
1.2.2 Instituce a organizace
1.2.3 Institucionalismus
1.2.4 Meze strukturální a vnitřní reformy školy
1.3 Česká základní škola
1.3.1 Málo nebo moc vzdělávání?
1.3.2 Vzdělávání v české škole a vícepřípadová studie
1.3.3 Česká základní škola v čase
1.4 Vybrané případové a vícepřípadové studie školy
1.4.1 Příklady zahraničních studií
1.4.2 České studie
1.5 Specifka vícepřípadové studie a našeho výzkumu
1.6 Závěr

2. Cíle výzkumu a metody sběru dat
2.1 Formování výzkumného týmu (osoby a obsazení)
2.2 Epistemologická východiska studie (konfese autorů)
2.2.1 Konstruktivismus versus realismus
2.3 Plán výzkumu (scénář)
2.3.1 Cíle studie
2.3.2 Konceptuální rámec
2.3.3 Výzkumné otázky
2.3.4 Výběr zkoumaných škol
2.4 Metody sběru dat
2.4.1 Pozorování
2.4.2 Dotazování
2.4.3 Shromažďování dokumentů a artefaktů ze školy
2.5 Zajištění kvality výzkumu
2.5.1 Účastnická validizace
2.5.2 Triangulace a řetězové dokladování
2.5.3 Další aspekty kvality šetření
2.6 Závěr

3. Zkušenosti z realizace terénního výzkumu
3.1 Expozice: Přípravná návštěva - zajištění vstupu do terénu
3.2 Kolize s realitou: vstup do terénu a shromažďování dat
3.2.1 Navázání kontaktu se sborem
3.2.2 Shromažďování dat
3.3 Krize: Záplava dat a jejich analýza
3.3.1 Databáze vícepřípadové studie
3.3.2 Zpracování dat pro analýzu
3.4 Peripetie: Interpretace dat
3.5 Rozuzlení: Předložení výzkumných zjištění účastníkům
3.5.1 Průběh validizačního setkání
3.5.2 Etické otázky spojené s validizací
3.6 Závěr

4. Prezentace dat a možnosti zobecňování
4.1 "Příběh" jako zpráva o případu
4.2 Od jedinečných škol ke školnímu vzdělávání
4.3 Závěr

Část II: Příběhy škol
5. Malá škola: pilotní výzkum
5.1 Škola, které hrozil zánik
5.2 Zřizovatel: partnerství z rozumu
5.3 Sbor: kolegiální prostředí
5.4 Žáci: "materiál" je specifcký, ale máme naše děti rádi
5.5 Výuka: Za dveřmi třídy
5.6 Spokojenost se současným stavem
5.7 Závěr

6. Výběrová škola: Ať děláme, co děláme, neudržíme je tady
6.1 Téma: Odchody na víceletá gymnázia
6.2 Svoboda a konfikt priorit
6.3 Pedagogické řízení a vztahy ve škole
6.4 Podmínky pro vzdělávání
6.5 Pohled do tříd
6.6 Závěr

7. Základní škola Horská: Prostředí stability aneb škola, odkud děti neodcházejí
7.1 Stabilní podmínky řízení školy
7.2 Stabilita aktérů školy
7.3 "Ochranný deštník"
7.4 Závěr

8. Základní škola Pestrá: Manažerská ekvilibristika
8.1 Původ úspěchů: "velký třesk"?
8.2 Příznivý potenciál školy (a jak s ním naložit?)
8.3 Fungování školy aneb "Všichni uspějeme"
8.4 Vedení lidí: citlivé téma
8.5 Závěr

9. Předměstská škola - všichni jsou spokojeni
9.1 "Děti jsou, ale není místo"
9.2 Ředitel jako manažer, nikoli pedagog
9.3 "Přežít" - kontinuita a stabilita jako vize školy
9.4 Máme rádi děti
9.5 První a druhý stupeň
9.6 Závěr

Část III: Tematické analýzy

10. Učitelé a učitelské sbory
10.1 Charakteristiky sborů základních škol
10.1.1 Kvalifkovanost sborů
10.1.2 Feminizace sborů
10.1.3 Věková struktura sborů
10.1.4 Konzistentnost, stabilita vs. dynamika sborů
10.2 Vztahy ve sborech
10.2.1 Učitelé o sboru
10.2.2 Sociální klima sborů
10.2.3 Sbory prvního vs. druhého stupně
10.3 Vedení škol a sbory
10.4 Přehled - šetřené základní školy a jejich sbory
10.5 Závěr

11. Žáci mluví o své škole
11.1 Žáci o své škole: "Co my víme?"
11.2 Přechod z 1. na 2. stupeň ZŠ: "Zbaveni ochranných křídel"
11.3 Školní znalosti za hranicemi školy: "Škola základ života?"
11.4 Výuka je nuda: "Pořád se opakuje" - "Nejlepší předmět je matika!"
11.5 Nejlepší učitel je "?, který hodně naučí!"
11.6 Žákovská samospráva jako instituce k řešení stížností: "Smrdí tácky v jídelně!"
11.7 V čem je potřeba školu změnit: "Já bych odvolala ředitele!"
11.8 O čem žáci mluvili málo: "Přečte nám akorát to, co je v tý učebnici."
11.9 Závěr

12. Výuka na základní škole očima výzkumníků, učitelů a žáků
12.1 Analýza dat
12.2 Materiální podmínky pro výuku
12.2.1 Vybavení a výzdoba učeben
12.2.2 Používání didaktické techniky
12.2.3 Uspořádání učeben
12.3 Řízení třídy
12.3.1 Začátky vyučovacích hodin
12.3.2 Průběh vyučovací hodiny: problematické hospodaření s časem
12.4 Komunikace ve třídě
12.4.1 "Výchovná" komunikace ve třídě - regulace chování žáků
12.4.2 Narušování výuky
12.4.3 Reakce učitele na rušivé chování žáků
12.4.5 "Výuková" (akademická) komunikace
12.4.6 Zapojení žáků do práce
12.5 Vnitřní diferenciace výuky
12.6 Spolupráce (kooperace) žáků při výuce
12.6.1 Specifka spolupráce ve dvojici a ve skupinách
12.6.2 Složení skupin
12.7 Hodnocení ve výuce
12.7.1 Výsledky hodnocení
12.7.2 Zdroje hodnocení
12.7.3 Známkování
12.7.4 Sebehodnocení a vrstevnické hodnocení
12.7.5 Hodnocení chování
12.8 Závěr

13. Škola se dívá sama na sebe: autoevaluace
13.1 Data a cíle analýzy
13.2 Vlastní hodnocení školy není jen záležitost ředitele
13.3 Co je pro školy důležité
13.4 Škola směřuje ke zlepšení
13.5 Závěr

14. Srovnávací analýza případů
14.1 Kultura, nebo struktura?
14.2 Strukturní prvky vzdělávání
14.3 Velikost školy a boj o žáky
14.4 Na cestě k novému institucionálnímu řešení?
14.4.1 Mateřská škola jako součást základní školy?
14.4.2 Vliv víceletých gymnázií
14.5 První a druhý stupeň
14.5.1 Jeden sbor nebo dva sbory
14.5.2 Dva přístupy k žákům
14.6 Ráno, dopoledne, odpoledne: Družina, klub, kroužky
14.8 Závěr

15. Pohled zpět a pohled dopředu
15.1 Shrnutí vybraných zjištění
15.2 Perspektivy vícepřípadové studie
15.3 Závěr

Přílohy
Seznam zkratek
Summary
Literatura
Rejstřík

Recenze

Všetky školy sú si podobné, ale v niečom sú odlišné. V čom sú si podobné a v čom sú odlišné základné školy v Českej republike? Ako si plnia základnú, teda vzdelávaciu funkciu?
Tieto (a ďalšie) otázky si postavil tím odborníkov z ÚVRV na Pedagogickej fakulte UK v Prahe a hľadal na ne široké i veľmi konkrétne odpovede. Jadrom rukopisu je rozsiahly empirický výskum vykonaný na piatich základných školách, pričom ide jednak o prípadové profily každej z nich, jednak o hľadanie prierezových vlastností, spoločných, jadrových charakteristík a dimenzií. Tento druhý prvok je v posudzovanom rukopise veľmi cenný a českom pedagogickom výskumnom priestore ojedinelý. Ide o typ výskumu nazvaný viacprípadová štúdia. Hneď na úvod musím oceniť, že autori jednak vzorne rešpektovali zákonitosti tejto výskumnej stratégie, jednak využili jej potenciality v maximálne možnej miere. Druhým významným prvkom tejto štúdie je tímovosť. Výskumný tím pracoval ako kolektív, využil špecializácie a potenciality každého člena, aby vytvoril dobre postavené dielo.
Jadrom rukopisu je správa o empirickom bádaní, pričom autori inklinovali k metodológii kvalitatívneho výskumu. Dokonale rešpektovali početné princípy tejto metodológie: postupne a za chodu vznikajúci výskumný projekt, cyklický charakter zberu a analýzy dát, zámerný výber výskumného súboru, deskriptívnosť, použitie dát z viacerých zdrojov/metód, viaceré metódy triangulácie, osobnosť výskumníka ako výskumného nástroja, ochrana anonymity skúmaných osôb, etické zásady pri práci s účastníkmi výskumu atď. Autori sa dobre poučili z metodologickej literatúry, hodne čerpali z Hendla a Švaříčka, Šeďovej a kol., ale výborne poznajú aj relevantnú zahraničnú literatúru. K metodológii kvalitatívneho výskumu inklinuje i štýl textu štúdie: autori ho pojali ako príbeh, ktorý sa postupne odvíja a ktorého aktérmi sú nielen učitelia a žiaci škôl, ale i výskumníci samotní.
Aká je teda základná česká škola? Autori na sto stranách detailne a zasvätene opisujú školu ako veľmi dynamickú formáciu, s viac alebo menej úspešným "ťahom na bránu", teda plnením svojich vzdelávacích úloh, úsilím učiteľov, riaditeľov atď. Potom na strane 172 príde mrazivé prekvapenie. Žiaci, klienti týchto škôl, považujú obsah toho, čo sa učia, za zbytočný, neprináša im to nič (alebo len málo) pre praktický život. Na prvý pohľad sa zdá, že ide o generačnú nadsázku z úst žiakov. Pozorovania výskumníkov na vyučovacích hodinách však tento záver do veľkej miery potvrdzujú. (Téza o odtrhnutosti školských a životných vedomostí a zručností by sa mohla ďalej validizovať výsledkami štúdií PIRLS a PISA). Ukazuje sa teda, že škola je do seba zvinutý útvar, ktorý sa naplňuje pre seba. Kapitola 11.3 je krátka, ale nesie významné posolstvo.

Z recenzního posudku: prof. PhDr. Petr Gavora, CSc.