Útěk od praporů

Durmanův text je fascinující syntézou dějin vnitřního vývoje i zahraniční politiky SSSR a jeho bloku od Chruščovova pádu v r. 1964 do faktického zániku v roce 1991. V mnohém překvapivá analýza omylů zahraniční politiky USA ve vztahu k Sovětskému svazu a naopak. Nový pohled na tzv. Brežněvovu doktrínu, Gorbačovovu perestrojku i na krizové události v Československu v r. 1968 a v Polsku v letech 1980–81. Kniha, která je čtivou učebnicí nejnovějších dějin a přispívá k poznání příčin „zázračného“ roku 1989, byla oceněna Cenou rektora UK za rok 1998.

K „reálnému socialismu“
Kreml a pražské jaro
Lesk a bída détente
„Pax sovietica“ – Konec nadějí
Komu zvoní hrana: polská krize 1980–1981
Slepá ulička – Andropov a Černěnko (1982–1985)
Poslední hurá (1985–1987)
Volný pád (1987–1989)
Annus Mirabilis 1989
Výměna praporů i stráží (1989–1991)

Kromě výrazných historických kvalit a nových pojetí, jež dílo přináší, zaslouží pozornost i Durmanovo zdařilé zpracování textu. Ač jde o obsáhlou problematiku, v níž se navíc nelze vyhnout dobovým termínům, dokázal Karel Durman v Útěku od praporů napsat soudržné dílo, které je díky poutavému stylu i oživujícím a dokreslujícím citacím zajímavé nejen námětem, ale i čtivostí, k níž přispívá mj. snadná orientace v textu (rejstříky, seznam pramenů a literatury). Proto ji lze označit za důkaz, že i novější dějiny lze podat uceleně a přitom přitažlivě i pro laickou veřejnost.
Jakub Vít (Lidové noviny)

Tuto knihu by měl číst a opětovně se k ní vracet každý, kdo se trochu víc zajímá o svět, v němž žijeme.
Karel Pacner (Mladá fronta)