Popely ještě žhavé II.

Pokračování monumentální historické syntézy přináší opět řadu nových pohledů na světové dějiny 20. století. I druhý svazek životního díla Karla Durmana pojednává především o dění v globální politice s důrazem na složitou síť vztahů mezi mocnostmi Spojených států a Sovětského svazu, tentokrát od roku 1964 až do počátku devadesátých let 20. století. Pozornost je věnována klíčovým událostem druhé poloviny šedesátých let v Evropě, americké zahraniční a válečné politice v letech 1964–1975, proměnám studené války ve vztahu k dění na Středním východě, dále vztahům USA s Latinskou Amerikou a dalšími částmi světa či celkovému vývoji levicové politiky. Kniha vrcholí procesy demokratizace evropských států v osmdesátých letech a rozpadem sovětského impéria. Konce dobrodružství završují v českém prostředí ojedinělé dílo, psané strhujícím stylem a provokující četnými reinterpretacemi tradičních názorů na osobnosti a události velké politiky 20. století.

1. KAPITOLA
ZAMOŘENÁ LÉTA (1964–1969)
1. Lyndon Johnson
2. Vietnamská dilemata americké politiky
3. Konec amerického optimismu
4. Společenská smlouva Leonida Brežněva
5. Alžírská lekce
6. Jihovýchodní Asie: chybná geostrategie USA
7. Tet
8. De Gaullova vlastní cesta
9. Labour Party a „místo nahoře“ Harolda Wilsona
10. Násir a Kreml
11. Izrael a Násir: rozdílná hledání
12. Pražské jaro v mezinárodním kontextu

2. KAPITOLA
AMERICKÁ TRAGÉDIE (1969–1975)
1. Americký volební verdikt 1968
2. Nixonova a Kissingerova východiska
3. Rudohnědá symbióza v západní Evropě
4. Sovětská karta Nixona a Kissingera
5. Egypt po šestidenní válce
6. Násirovy nemoci: Palestinci, Nimajrí a Kaddáfí
7. Sádátova iniciativa
8. Kissinger na vrcholu
9. Latinská Amerika – vojáci a rebelové
10. Konec Nixonova prezidentství. Gerald Ford
11. Helsinský proces
12. Nová ohniska studené války
13. Kissinger na odchodu

3. KAPITOLA
TRH MARNOSTI (1976–1981)
1. Carter, outsider ve Washingtonu
2. Zaslepenost Kremlu
3. Proměny Nové levice
4. Whitehall téměř v ofsajdu
5. Zrazený lid černé Afriky
6. Střední východ – hořká sovětsko-komunistická bilance
7. Saddám Husajn
8. Sádát v Jeruzalémě
9. Dynastie Pahlaví na šikmé ploše
10. Počátek Chomejního revoluce
11. Postkoloniální indický subkontinent
12. Rudohnědá revoluce v Kambodži
13. Konfuciánský model
14. „Přesun historické iniciativy“. Pyrenejský poloostrov
15. SALT II a západní rozpaky
16. Vatikánský mezník 1978
17. „Neschopnost Ameriky a Cartera“

4. KAPITOLA
OFENZIVA DEMOKRACIE (1981–1985)
1. Reaganův prezidentský styl
2. Polská cesta – k výjimečnému stavu
3. Železná lady
4. „Žijeme s nimi najedné planetě“
5. Andropov a Reaganova výzva
6. USA a Latinská Amerika na počátku 80. let
7. Asadova „lekce Hama“
8. K nejdelší válce 20. století
9. Čína Teng Siao-pchinga
10. Komunistická zklamání v Africe
11. Změna koalicí v Bonnu
12. Stockholmský syndrom
13. Řecko: přerušená stabilizace

5. KAPITOLA
ZÁNIK IMPÉRIA (1985–1991)
1. Gorbačov
2. Dvojí obraz perestrojky 1988–1990
3. Jihojemenská revoluce v akci
4. Poslední zvonění pro satelitní impérium
5. Gentleman Bush
6. Bumedienův socialismus
7. Mullové a Saddám: rozdílná poučení z války
8. Bushova atlantická politika – Kohl na výsluní a soumrak pro Thatcherovou
9. Honecker, Gorbačov a Kohl
10. Čína 80. let
11. Konec „dynastie Néhrú“
12. Rozklad komunistických režimů v černé Africe
13. „Pouštní štít“
14. Východoevropské domino
15. Sovětská krizová scéna 1990–1991

ZÁVĚR

NOVÝ SVĚTOVÝ NEPOŘÁDEK 1992–2008

I.
1. Clinton a zklamaný Bush
2. Clintonova devadesátá léta
3. Rusko: Jak budete zítra žít?
4. „Kubánský zázrak“

II.
1. Radikální islámismus a „Eurábie“
2. Globalizace a Evropa

III.
1. Rozpaky nad Clintonem
2. Pohroma pro USA: George W. Bush
3. Írán a „osa zla“
4. „Zářící Indie“
5. Putinova „řízená demokracie“

IV.
1. Cesta do Bagdádu
2. K občanské válce v Iráku
3. K hořkému konci?

OSOBNÍ DOSLOV

HLAVNÍ POUŽITÉ ZKRATKY A SYNONYMA

PRAMENY A LITERATURA
1. Prameny
2. Paměti
3. Literatura
JMENNÝ REJSTŘÍK

Závěr Durmanových dějin 20. století je výjimečnou knihou

Kniha, kterou nebude moci pominout žádný skutečný zájemce o danou tematiku, není bohužel v současné domácí odborné produkci častým zjevem. Dokončení syntézy Karla Durmana v tomto směru splnilo přísliby prvního dílu.

Konce dobrodružství zachycují období od doznění výstřelů v Dallasu po globální dilemata prezidentství George W. Bushe. Oproti prvnímu dílu (Válka a nukleární mír), v němž byl hlavní důraz kladen na vzestup sovětského "komplexního totalitarismu" a konfrontaci Západu s rudohnědou totalitou, jsou Konce dobrodružství celkem značně rozbíhavým dílem. Příčinou není jen zvolená chronologická linie, jež opakovaně nutí čtenáře absolvovat cesty kolem světa po synchronní mapě světových událostí, ale především postupně se globalizující síť neuralgických bodů světové politiky. Právě úspěšná snaha zachytit dění v širším než euro-americkém kontextu odhaluje, jak se poválečný svět dekolonializace a vrcholící studené války proměnil v takřka nezmapovatelné klubko partikulárních zájmů. Málokdy se historikovi podaří zachytit měnící se klima doby tak jako Durmanovi, ačkoli jde o dějiny vysoké politiky.

Čtenář nepochybně ocení, že Durmanova kniha si na mnoha místech po stylistické stránce nezadá s esejistikou, což je podpořeno i pro historika nezvykle četnými odkazy na beletrii. Neznamená to však, že by její četba byla snadná, neboť předpokládá přinejmenším základní vhled do událostí posledního půlstoletí. Přesto zde čtenář nalezne "červenou nit", totiž funkční období amerických prezidentů od Johnsona po Bushe mladšího. V jejich portrétech (například v nevšedním ocenění Reaganovy politiky) lze také odhalit Durmanův hodnotový žebříček, tradičně kritický vůči levicovým ideálům, což se odrazilo i v kritickém obrazu dědictví šedesátých let. Pro tyto osobité a mnohdy provokující závěry se kniha jistě dočká odborné polemiky, ale brzy zřejmě získá i status klasiky.


Milan Ducháček, www.e15.cz, 11.8.2009

Druhý díl monumentální monografie Karla Durmana Popely ještě žhavé (Karolinum, Praha, 2009) vyšel s podtitulem "Konce dobrodružství". Autor pokračuje ve své syntéze dějin mezinárodních vztahů a světové politiky v období od poloviny šedesátých let až do současnosti. Knihu si jistě oblíbí ten, kdo nemá rád novou levici (ta je nejčastějším terčem útoků, zatímco pro státně socialistické režimy má autor čas od času i vlídné slovo). Práce je vyhraněným pohledem sociálně orientovaného konzervativce, ale nedosahuje stejně jako její první díl čtenářské atraktivity autorova Útěku od praporů. Snaha dovést její děj až do současnosti dělá z jejích závěrečných částí spíše publicistickou práci. Přesto řada vtipných citací z "nového" Durmana opepří vysokoškolskou výuku moderních dějin. Např. víte že, Žlutá ponorka "znamená stav, kdy konzument těžkých narkotik prožívá blaženost na pokraji šílenství" (str. 76)?

Stanislav Holubec (sh), KUDĚJ, ČASOPIS PRO KULTURNÍ DĚJINY, 1/2009

Politická literatura na českých pultech , dne 24.01.2011, 20:10 hodin
Rozhlasový pořad ČRo 6. Komentář, rozhovory s historiky, úryvky z díla.