Kultura – zbožnost – symbolická politika

Kniha představuje průřez životního díla francouzské historičky a bohemistky Marie-Élizabeth Ducreux. Výbor textů si klade za cíl umožnit českému čtenáři plně pochopit rozsah badatelských zájmů Marie-Élizabeth Ducreux i způsob a metodu jejího přemýšlení o české historii důsledně zasazené ve středoevropském kontextu, neboť je sice historičkou, která zná příslušné prameny a dobovou literaturu středoevropské provenience hlouběji než mnozí „domácí“ autoři, ale současně jako Francouzka dokáže nahlížet zdejší dějiny „zvenčí“, bez zátěže našich traumat a stereotypů.

Autorka projevy zbožné úcty bere vážně, ale současně ukazuje, že kult jakéhokoliv světce dokázali Habsburkové pragmaticky využít k legitimizaci své vlády. A také to, že šlo o společnost, v níž náboženský model skutečnosti předznamenával i to, jak má každý jednotlivec vnímat místo své i místo českého království v celé monarchii. Ne že bychom se chtěli do tohoto společenského modelu vracet, ale minimálně nám tato kniha může pomoci lépe chápat například artefakty, které barokní zbožnost dodnes zanechala v české krajině.
Jan Lukavec (Týdeník Hrot, 11. 6. 2023)

Autorka umí precizně klást výzkumné otázky, výborně se orientuje v české historiografii a dokáže vystihnout její slabiny i nezpracovaná témata. Každý její text je opřen o důkladné studium pramenů a jejich pozorné a kritické čtení. Znalost jazyků zemí bývalé habsburské monarchie jí umožňuje komparovat situace zejména v českých zemích, rakouských zemích a Uhrách. Vydané texty lze považovat za případové studie k syntéze tématu katolické obnovy: od poznání organizačních předpokladů rekatolizace přes analýzu nucených konverzí nebo misií až po řešení otázky náboženské identity a zbožnosti. To vše doprovází výzkum reflexe zmíněných témat v moderní historiografii a literární tradici. Autorka přitom postupně geograficky rozšířila své badatelské pole, od českých zemí k regionům střední a středovýchodní Evropy. Má obdivuhodný cit pro nastolování otázek, jež si čeští historikové do té doby kladli jen málo nebo vůbec. Často pak otevírá prostor pro řešení prakticky neznámé historické problematiky, v poslední době například tématu ostatků nebo liturgických knih. Troufám si tvrdit, že pro české čtenáře bude mít kniha zásadní význam jako zdroj mnoha podnětů ke studiu a promýšlení kulturních dějin (nejen) českých zemí 16. až 19. století.
Tomáš Malý (Dějiny a současnost, prosinec 2023)

Uvedený výbor textů skutečně reflektuje badatelské zájmy M.-É. Ducreux, její metody a způsob práce, na nichž nejvíce oceňuji pohled kulturní historičky, která velice inspirativně využívá různé „nevšední“ prameny (např. literární, liturgické či hudební – viz studie Pocta
hlavnímu svatému patronu Čech: jeho „noviciát“ a dvě polohy uznání kultu), jež dokáže dovedně propojovat nejen s církevními, ale i „velkými“ politickými dějinami. Kromě toho kniha také nastavuje zrcadlo české historiografii, jelikož ukazuje, jaký dluh měla vůči církevním dějinám raného novověku na přelomu 20. a 21. století (dle mého názoru stále
ještě má, byť se na tomto poli udělalo již mnohé), jelikož v letech 1948–1989 bylo velmi problematické je studovat.
Marek Brčák (AUC Historia Universitatis Carolinae Pragensis)

• Svět knihy 2023: Francouzský pohled na české dějiny

  Debata s Marií-Élizabeth Ducreux u příležitosti vydání knihy Kultura – zbožnost – symbolická politika ozřejmila důvody, které autorku přivedly ke studiu českých dějin a zdůraznili i netradiční uplatnění francouzské metodologie na výklad české historie.