Vědění a participace

Jak se vypořádat se současným světem v období přelomových proměn - kdy se člověku v nebývalé míře nabízí nové možnosti, ale současně s tím se ztrácí i dosavadní jistoty, orientační body, hodnoty, o něž se opíral? Co znamenají krize, jež se stávají nevyhnutelnou součástí našich osudů, a souvisí často právě se ztrátou kořenů, ať již kulturních, anebo narušením vztahu k původnímu prostředí přírodnímu? A co potom s takto vykořeněným lidským jedincem, jenž je vystaven nejen změnám ve svém společenském zařazení a funkcích, ale prochází i vnitřní proměnou ovlivňující jeho individuální růst a rozhodování? Na podobné otázky se pokouší hledat odpovědi kniha Vědění a participace, a současně chce zmapovat aktuální stav diskusí na tato témata. Činí tak z pohledu osobností českého odborného okruhu (namátkou Erazim Kohák, Jan Sokol, Radim Palouš, ale i autoři mladí a dosud neznámí), a tento dialog vždy směřuje k úvahám o možnostech nápravy současného stavu skrze proměnu člověka, již je možno uskutečnit výchovou.dět, kam tento vývojový pohyb bude směřovat, jak jej (v dobrém) ovlivňovat z individuálních i společenských pozic (politika). A také jak se na tyto změny připravit ve vzdělání (pedagogika). Předkládaný soubor teoretických úvah i zkušeností vycházející z velmi různorodých diskurzů má ovšem poskytnout pouze první "surovinu" pro přemýšlení o tomto vztahu světa lidského a přírodního. Otevírá nové pohledy a možnosti, jež by se mohly stát mj. plodným podkladem pro tvorbu vzdělávacích programů v oblasti environmentální. Cílem není předložit metodické návody přímo využitelné v učitelské praxi, ale spíše nalézt teoretická východiska tohoto typu vzdělávání, které má mít transformativní povahu a mělo by plnit i novou sociální roli: přivést k jinému typu účasti na světě.

Úvod
Jana Dlouhá
Proč píšeme? O čem píšeme?
Část první - příroda jako horizont výchovného působení
Část druhá-jaká ekologie pro vzdělání?
Část třetí - oborové přístupy jako cesta rozumu
Část čtvrtá - jak na to v pedagogice
Část pátá - úvahy kritické a závěrečné

1. PŘÍRODA JAKO HORIZONT VÝCHOVNÉHO PŮSOBENÍ
Filosofie účasti. Holistický pohled na vzdělání
Jana Dlouhá
Vzdělání a všeobecná náprava
Celek vědění
Synkritická metoda
Závěr
Co je to ekologická etika?
Erazim Kohák
Skromnost jako vstup do autentického vztahu ke skutečnosti
Wendy Drozenová
Estetický postoj k přírodě a krajině
Karel Stibral
Estetický postoj ke krajině a jeho historie
Souvisí krása krajiny s její biologickou hodnotou?
Shrnutí
Etika a past pravidel
Jan Sokol
Společenský mrav
Morálka
Etika
Past pravidel
Shrnutí

2. JAKÁ EKOLOGIE PRO VZDĚLÁNÍ?
Environmentální právo
Václav Mezřický
Pochybnosti o stavu přírody aneb proč ji vlastně chránit
David Storch
Biodiverzita a její ohrožení
K čemu je nám příroda?
Environmentální vzdělávání jako reflexe environmentální reality
Martin Braniš
Úvod
Výchozí předpoklady a koncepty pro environmentální vzdělávání
Člověk a prostředí
Posun environmentálních paradigmat
Proměny environmentálních kurikul
Názory a postoje
Koncepce moderní ochrany přírody
Výzvy a úkoly ochrany přírody
Závěr
Ekologie - péče o harmonii na světě
Radim Palouš

3. OBOROVÉ PŘÍSTUPY JAKO CESTA ROZUMU
Cesty rozvoje mezioborových vztahů ve vědě a jejich sociální zdroje
Karel Müller
Sociální a historický kontext formování mezioborových vztahů ve vědě
Měnící se vztahy mezi vědními obory - pohled sociálních studií vědy a techniky Institucionální proměny vztahů mezi vědními obory
Ekonomie a životní prostředí
Hana Brůhová-Foltýnová a Jan Brůha
Koncept užitku
Mezigenerační užitky
Základní koncepty ekonomie životního prostředí
Tmavě zelení. Hlubinná a sociální ekologie jako dva proudy ekologie radikální
Arnošt Novák
Na rozhraní mezi vědou a ideologií?
Hlubinná ekologie
Sociální ekologie
Radikální ekologie v množném čísle
Ekopsychologie a environmentální chování
Jan Krajhanzl
Úvodem, role a poslání psychologie
Cesty k poznání environmentálního chování
Vztah k přírodě a životnímu prostředí
Vliv vlastností a hodnot osobnosti na životní prostředí
Od změn prostředí ke změnám chování
Závěrem, o rozvoji ekopsychologie
Dynamická psychologie a environmentální výchova
Pavel Skála

4. JAK NA TO V PEDAGOGICE
Transdisciplinarita jako metodologická otázka
David Krámský
Vzdělání jako kompetence
Vědění a transcendence
Starost a péče o celek - globální výchova
Hana Horká
Globální pohled na Zemi
Jedinec v globálním světě
Globalizace a výchova
Koncepce globální výchovy
Základní principy globální výchovy
Proměny cílově obsahové orientace výchovy
Globální výchova ve škole
Závěr
Prožitek jako bod obratu
Jan Cinčera
Úvod
Prožitek, zážitek, zkušenost
Práce s prožitkem v jednotlivých pedagogikách
Behaviorálně orientované modely
Konstruktivistické modely
Modely prožitkové pedagogiky
Kritické a sociálně konstruktivistické modely
Závěr
Příběh jako zdroj inspirace i povzbuzení.
Úvod do environmentální naratologie
Kateřina Jančaříková
Vztah "vyprávění - věda" v kulturním a historickém kontextu
Stručná historie vyprávění
Obecné přínosy a cíle narativního vyučování
Kontext narativní environmentální výchovy
Východiska, cíle a potenciál narativní environmentální výchovy

5. ÚVAHY KRITCKÉ A ZÁVĚREČNÉ
Nosnost vyprávění
Jakub Češka
Prostory pro společné dílo
Zuzana Svobodová
Příslušenství a prostředky
Zapleteni do rukojemství
Bezprostřední komunikace
Ekologie a ekofilie?
Aleš Prázný
Závěrečné shrnutí
Jana Dlouhá
Souhrnný seznam literatury
Abstract - Knowledge and participation