Ťing-Ťie: Poznámky k písním ze světa lidí

Monografie trojice autorů FF UK v Praze představuje estetickou teorii, kterou roku 1908 jako originální experiment, propojující čínské tradiční teorie s evropskou estetikou, formuloval Wang Kuo-wej, velikán čínské humanitní vědy 20. století. V centru zájmu zde stojí ústřední pojem ťing-ťie a jeho mnohafazetové zkoumání v interdisciplinární fúzi zmíněných disciplín. Čínský pojem, jednoduše a bez deformací nepřevoditelný na singulární koncept západní estetiky, je „obklíčen“ sadou kontaktních pojmů a kategorií moderní evropské estetiky a literární vědy s cílem uchopit jeho komplexní obsah a smysl.
Wang Kuo-wejova estetická teorie, nahlížená zde v zastřešující perspektivě dvou disciplín, sinologie a estetiky, nabízí vzácnou příležitost sledovat pokus o spojení dvou odlišných tradic ještě předtím, než nový myšlenkový model přejatý ze Západu vytěsnil domácí tradici. Interpretace Wang Kuo-wejova pojmu tak přesahuje hranice zájmu historika estetiky a dotýká se obecnějších otázek osudu čínské kultury ve 20. století. Českému čtenáři se vůbec poprvé dostává do ruky studie, která ukazuje intelektuální svět moderní Číny bez předsudků a v historických a transkulturních souvislostech. Důležitou součástí knihy je úplný překlad Wang Kuo-wejových Poznámek k písním ze světa lidí, doplněný rozsáhlým poznámkovým aparátem.

Trojice autorů, sinoložka a dva estetikové, doprovází překlad úplného textu Poznámky ze světa lidí jednoho z nejvýznamnějších představitelů čínské humanitní vědy z přelomu 19. a 20. století Wanga Kuo Veje (1877–1927) výkladem estetické teorie tohoto myslitele formulované v roce 1908. Dadejík, Lomová a Zuska se pokoušejí pochopit jeho myšlení v kontextu úsilí části čínských intelektuálů tohoto období obohatit čínskou duchovní tradici o koncepty západní estetiky. Činí tak na příkladu pojmu ťing-ťie a už v úvodu konstatují jeho obtížnou převoditelnost do pojmosloví a chápání západní estetiky, aniž by to zároveň znamenalo zjednodušení a zploštění. Aby se autoři tomuto nebezpečí vyhnuli, pokoušejí se vyložit ho celou škálou kategorií a pojmů evropské literární vědy a estetiky, jimiž usilují o zachycení jeho obsahu a smyslu. V obecnější rovině je práce pokusem vysledovat osud čínských kulturních tradic vystavených agresivnímu působení západních vlivů, které se začaly výrazně projevovat zejména od začátku dvacátého století.
Práce je mimořádným příspěvkem pro poznání intelektuálního světa modernizující se Číny v širších historických souvislostech.
Josef Opatrný (Český časopis historický 03/2017, str. 868)