Husitství a husité

Kniha přináší 16 dříve publikovaných studií, které byly pro tento soubor doplněny a rozšířeny o nové poznatky tak, aby odrážely momentální stav vědeckého bádání. Věnuje se problematice široce chápané husitské epochy, kterou autor vymezuje léty 1402–1485, avšak přihlíží i k aktualizaci husitských idejí v předbělohorském období. V několika tematických blocích přibližuje působení Jana Husa, situaci v husitské Praze, osobnost českého krále Jiřího z Poděbrad, dějepisectví 15. a 16. století i reflexi husitství v moderní české společnosti.

Čornej píše poutavě, a přitom, zasvěceně, má dar čtenáři velice plasticky přiblížit zkoumané dění.
(…)
Byla období, kdy se husitství považovalo na jeden ze zářných vrcholů českých dějin, ale vyskytla se i taková, která je zavrhla s tím, že právě tehdy vybuchlo bezuzdné učitelství a hospodářská zkáza postihla celý stát. Právě pro schopnost nahlížet bez předpojatosti a ideologických konstruktů si Čornejových prací hodně cením. Věřím, že tytéž hodnoty ocení i čtenáři.

Jana Jaroš, 31.10.2019, www.kultura21.cz

Podle Čorneje je proto nutné vykládat „husitství […] zevnitř, pokud možno s hlubokým porozuměním tehdejší mentalitě“ (s. 10.), což se neobejde bez patřičné snahy o porozumění tehdejšímu jazyku. Jazykové sondy umožňují vstup do mentality pozdně středověkého člověka, zároveň je v práci jazyk chápán jako odraz probíhajících civilizačních změn (s. 16.). V autorově podání je bravurně zvládnutá historicko-sémantická metoda nesmírně přínosným zdrojem poznání. Cenné je rovněž četné propojení výkladu s hmotnými prameny. Kvalita práce dále spočívá v autorově hluboké znalosti pramenů a odborné literatury. Čornej totiž zdaleka nepracuje jen s novějšími texty, ale využívá prací z celého časového rozmezí husitskou dobou počínaje po současnost.

Zdeněk Beran, Český časopis historický​