Historici, historiografie a dějepis

Publikace přináší devatenáct studií, v nichž autor analyzoval problémy moderní české a částečně též světové historiografie v širokém časovém záběru od počátku 19. až na práh 21. století. V netradičním osvětlení i kontextech se tak objevují významné osobnosti českého dějepisectví (František Palacký, Václav Vladivoj Tomek, Zikmund Winter, Jaroslav Goll, Zdeněk Nejedlý, Josef Macek), pozornosti neunikly ani cesty, na něž vědecká historiografie a školní dějepis vkročily po listopadu 1989. Nově přepracované a doplněné stati rámují úvahy kriticky se vyrovnávající s postmoderní výzvou, zvláště dílem Haydena Whitea.

Předmluva: Tíha slibu

I. Místo úvodu
Věčný problém: jak psát dějiny?

II. České obrození
Ke genezi Palackého pojetí husitství
Když František potkal Hynka
Václav Vladivoj Tomek, Jan Žižka a husitská epocha

III. Muzejčíci, Gollova škola a T. G. Masaryk
Vlastenecký kosmopolita Jaroslav Goll
Zikmund Winter a Gollova škola
Kořeny sporu o smysl české minulosti
„Tábor je náš program...“ (Masarykova návštěva v Táboře 25. března 1920)

IV. Zapomenutý Zdeněk Nejedlý
Zdeňka Nejedlého léta učňovská a vandrovní
Počátky vědecké práce Zdeňka Nejedlého a její teoretická východiska
Hudební klub v Praze (1911–1927)
Křesťanův Nejedlý (s malým doplněním)

V. Mezi marxismem a postmodernou
Rozporuplný život a působení Josefa Macka (Na okraj knihy Bohumila Jirouška)
Směřování Josefa Macka k historické sémantice

Mackův Jagellonský věk v kontextu moderní historiografie
Husitství v učebnicích dějepisu po roce 1989
Spojité nádoby
Vpřed i v kruhu? (Proměny české historiografie po roce 1989)
White nezměnil dějiny, ale pohled na ně

Bibliografická poznámka
Poznámka redakce
Seznam zkratek