Užívání a prožívání jazyka

Sborník Užívání a prožívání jazyka vydávaný k devadesátinám předního českého lingvisty profesora Františka Daneše a navazující na stejnojmennou konferenci konanou 15.-17. dubna 2009 v Praze přináší široké spektrum příspěvků od obecně lingvistické problematiky přes specifické otázky užívání češtiny v různých sociokulturních prostředích až po tématiku vzájemného vztahu řeči a hudby či uměleckého textu a překladu. Svým obsahem tak zrcadlí obdivuhodnou šíři Danešových badatelských zájmů a zároveň je svědectvím o tom, nakolik podnětnou se stala jeho osobnost a dílo pro českou jazykovědu.

Předložený sborník je souborem 80 kratších příspěvků věnovaných z nejrůznějších aspektů lingvistice, které vznikly na základě stejnojmenné konference u příležitosti životního jubilea prof. Františka Daneše, DrSc. Má však na rozdíl od mnoha podobných konferenčních sborníků nečekanou jednotící myšlenku. Je to dáno významem, který osobnost F. Daneše v české lingvistice měla a má, hlavně šíří jeho odborných zájmů, které v období od konce 2. světové války, kdy jako mladý lingvista (vinou válečného uzavření vysokých škol ještě student) vstupuje do publikační činnosti, obsáhl nebo dokonce inicioval. Profesor Daneš působil v dnešním Ústavu pro jazyk český AV ČR. neměl tedy žáky v tradičním slova smyslu, к jeho myšlenkám se však hlásí celé generace českých, ale i zahraničních lingvistů a tvůrčím způsobem je rozvíjejí. To můžeme odvodit především z toho, že se na souboru podílejí lingvisté snad všech pracovišť ČR, na nichž se bohemistika pěstuje, a to jak zkušení odborníci, tak autoři zcela mladí.
Tato mezi lingvisty známá fakta připomínám proto, že právě dík tomu má celek vedle přínosu jednotlivých příspěvků, tu konkrétnějších, jindy teoretičtějších, ještě jeden efekt. Ukazuje dnešní stav české lingvistiky: (a) její směřování od studia spisovného jazyka a péče něj к poznání obecnějších zákonitostí jazyků, (b) rozšíření pohledů od zaměření na otázky v podstatě teoretické (zejména v prvním oddílu souboru) к studiím zaměřeným praktičtěji (jmenujme tu zejména poslední oddíl a některé příspěvky v oddílu 3), (c) zájem jak o detailní poznání a popis jazyka s využitím moderních materiálových databází včetně rozvíjení jejich další možností, tak o nutná zobecnění, která lze v daném rozsahu studie pouze dokumentovat, (d) rozšíření obrazu lingvistiky směrem к vědám o celé komunikaci. Inspirující je také šíře možností, jak tematiku prezentovat - od tezovitého výkladu daného omezením rozsahu možného příspěvku po shrnutí v podobě tabulek, přehledů, grafů, v některých případech i schémat. Shledáváme také, že česká bohemistika je metodologicky i odbornými kontakty propojena s lingvistickými směry zahraničními, jimiž se obohacuje a jež naopak inspiruje. A konečně - nepřímo se z informací autorů seznámíme i s jednotlivými vědeckými projekty, které jsou, většinou podpořeny různými granty, dnes v českém bohemistickém prostředí řešeny. To vše je přínos, který není možno nahradit žádnými přehledy nebo bibliografickými soupisy, hledáním v nejrůznějších periodicích a na internetu. A je to i vklad do budoucnosti, která se bude ptát, co se v české lingvistice na počátku 21. století dělo; právě Danešovo výročí k tomu dalo příležitost.

Z recenzního posudku: Prof. dr. Marie Krčmová, CSc.