tištěná kniha e-kniha
Zrození státu

Zrození státu

Prvotní civilizace Starého světa

Charvát, Petr

témata: historie

brožovaná, 334 str., 1. vydání
vydáno: duben 2011
ISBN: 978-80-246-1682-7
doporučená cena: 335 Kč

E-shop

Anotace

Kniha obsahuje přehled nejnovějších poznatků o vzniku a vývoji rané státnosti ve čtyřech ohniscích zrodu prvotního státu Starého světa - v Egyptě, Mezopotámii, Číně a Indii. Autor analyzuje historické procesy, které vedou k ustavení rovnováhy mezi odstředivými tendencemi jednotlivých specializovaných společenských skupin a integrující rolí společenského ústředí. Trvalost této s námahou udržované rovnováhy určuje prostupování a vzájemné působení celé řady hospodářských, politických, mocenských, společenských, etických i duchovních faktorů. Knihu doplňují citace ze starověkých textů a jiné ilustrační materiály.

Obsah

Úvod

STAROVĚKÝ EGYPT

PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ

KOŘEN A PŮVOD VŠECH VĚCÍ: PRODUKTIVNÍ HOSPODÁŘSTVÍ V EGYPTĚ (neolit, asi 5500-4500 př. n. l.)

ENEOLIT ČILI KONSTRUKCE NEROVNOSTÍ: KULTURA BADÁRSKÁ (4500-3800 př. n. l.)

PODHOUBÍ VZNIKU STÁTU: NAKADA I, II A III (4. tisíciletí př. n. l.)
Hospodářství
Zárodky měst
Sociální diferenciace: vybranci, vybranky a ti druzí
Egyptská společnost předstátní doby v pohřebním ritu

DOLNÍ EGYPT: MEZI FARAONEM A RUDÝM MOŘEM
Hospodářství
Osídlení
Pohřbívání
Za hranice všedních dnů: styky s asijským kontinentem

VZHŮRU NA NEPŘÍTELE: NÚBIE

POHŘBÍVÁNÍ SLAVNÝCH A MOCNÝCH NA SEVERU HORNÍHO EGYPTA: ABYDOS

HŘBITOVY JIŽNÍHO KRÁLOVSTVÍ HORNOEGYPTSKÉHO: ELITNÍ POHŘEBIŠTĚ V HIERAKONPOLI

"PROSTÍ" EGYPŤANÉ"

POČÁTKY EGYPTSKÉHO PÍSMA

ZROZENÍ EGYPTSKÉHO STÁTU

STABILIZACE PRVOTNÍHO EGYPTSKÉHO STÁTU

JAK VYPADÁ A CO DĚLÁ PRVOTNÍ EGYPTSKÝ STÁT


STAROVĚKÁ MEZOPOTÁMIE

PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ

POČÁTKY VYŠŠÍCH SPOLEČENSKÝCH ÚTVARŮ (kultura haláfská, 6.-5. tisíciletí př. n. l.)

POČÁTKY DĚJEPISECTVÍ:
SÚSY na sklonku 5. tisíciletí př. n. l.
Súské mauzoleum
Malovaná keramika ze Sús: lidé a jejich obce
Malovaná keramika ze Sús: lidé a jejich práce
Malovaná keramika ze Sús: božstva
Malovaná keramika ze Sús: proč?

SÚSY NA POČÁTKU DOBY URUCKÉ: PRVNÍ REPORTÁŽ ZE VZNIKU STÁTU (počátek 4. tisíciletí př. n. l.)
Sakrální tvář epochy: aktivace plodivých sil
Profánní tvář epochy: budování, ochrana, tradice

SUMER, JIŽNÍ ČÁST MEZOPOTÁMIE:
MEZITÍMCO TOTO SE DÁLO
Aktivace potenciálu plodivých sil
Písmo! Písmo?
Kouzlo pečetních válečků
"Nebudete jako bohové"

EJHLE, CIVILIZACE: VELEOBEC POZDNÍ DOBY KULTURY URUCKÉ (3500-3200 př. n. l.) -
EN, NIN, NAMEŠDA
Hospodářství: převládnutí redistribuce
Duchovní a političtí vůdcové: EN, NIN, NAMEŠDA
Inovace počátku 3. tisíciletí: LUGAL, NIN, NAMEŠDA
Moudrá sova Minervina vylétá za soumraku: krize 27. století a co z ní vzešlo - LUGAL, ENSI2, EN

"KONEC ZAČÁTKU": SUMERSKÝ STÁT ZÁVĚRU RANĚ DYNASTICKÉ D OBY (asi 2500-2334 př. n. l.)
Král a jeho dvůr
Mocní a vážení
Opatrní a důmyslní
"Kdo do pout jímá otroky?"

ZÁVĚR


STAROVĚKÁ INDIE

PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ

POČÁTKY V PRAVĚKU

PŘÍPRAVNÉ OBDOBÍ

KULTURA PROTOINDICKÁ (asi 2500-1900 př. n. l.)
Hospodářství
Život v městech
Mohendžodaro
Harappa
Města a městečka
Venkov
Státní organismus?
Duchovní kultura

ZÁNIK KULTURY PROTOINDICKÉ


STAROVĚKÁ ČÍNA

PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ

POČÁTKY V PRAVĚKU: "MEZOLIT-NEOLIT" -

LOVCI, SBĚRAČI A ZEMĚDĚLCI
Neolit v jižní Číně

ENEOLIT NEBOLI JIŽ SI NEJSME VŠICHNI ROVNI
Severní kraje Číny v eneolitu

POČÁTKY STÁTU
Tradiční podání čínských dějin
Erlitou
V městech a příměstských krajích prvotního státu
Zhengzhou
Anyang
Západní Čou

HOSPODÁŘSTVÍ PRVOTNÍHO ČÍNSKÉHO STÁTU

SPOLEČNOST
Jak vypadá a co dělá nejstarší čínský stát
Stát povstává z příbuzenství
A co bylo dál?
Co si vybranci a vybranky brali na poslední cestu?
Duchovní svět


JAK SE TEDY RODÍ STÁT?

NEJDŘÍVE MALÉ OHLÉDNUTÍ

OBŽIVA
Zemědělství
Řemeslo
Směna ("obchod")
Osídlení
Pohřbívání

SPOLEČNOST
Organizační ústředí eneolitické společnosti a jejich výbava
Dvořané prvních vládců: důmyslní, rozhodní a předvídaví
Dvořané prvních vládců: ti, kdož mluví s bohy
Egypt
Sumer a Akkad
Jak to bylo s božstvím mezopotamských vladařů?
Indie a Čína
Tři společenské stavy a zrod státu

METAFYZIKA
Lidský svět, prostor, čas a jejich povaha
Ne-lidský svět
Skládá se svět kolem nás z živlů?
Nadsvětní síly
Umění

ZÁVĚR

PŘÍLOHA: STÁT V NOUZI
Egypt
Mezopotámie
Indie
Čína

English Summar y: The bir th of the state
Literatura
Rejstřík

Recenze

Spis Petra Charváta představuje systematický výklad vzniku a vývoje starověkých civilizací a států městského typu (disponujících písmem) v Egyptě, na Předním a Dálném východě a na indickém subkontinentu. Názory na dané jevy a entity opírá autor o nejnovější poznatky, hypotézy a teorie jak relevantních disciplín sociálních a humanitních (archeologie, sociální a kulturní antropologie, sumerologie, egyptologie, indologie, sinologie aj.), tak i disciplín přírodovědných (ekologie, geologie, geografie aj.) sloužících zde zejména k rekonstrukci přírodního a životního prostředí.
Právě ovlivňování přírodního procesu člověkem vedlo ke vzniku zemědělství a dobytkářství, jež tehdejší "lidstvo" odpoutalo od bezprostřední závislosti na přírodě a vytvořilo předpoklady pro vznik státních útvarů. Obě základní činnosti zajišťující obživu měly dalekosáhlé demografické důsledky. Již v pravěku ve zmíněných oblastech vznikala první stálá sídliště, která postupně získávala podobu vesnic. Na příhodných místech (například v palestinském Jerichu již od konce 9. tisíciletí př. n. 1.) vesnice bohatly a měnily se na sídliště městského typu. Člověk se prací také "emancipoval", prudce se urychlilo tempo rozvoje tvořivosti, došlo k zmnožení a uplatňování nových objevů a vynálezů a časem se pozvolna měnil i charakter společnosti. Například starý Přední východ na sklonku pravěku a na úsvitu dějin tvořilo několik samostatných oblastí, kde vznikly svérázné kultury a civilizace. Jedna z nejstarších se počala rozvíjet v Mezopotámii, v rozsáhlé kotlině a v povodí mezi řekami Eufrat a Tigris. Zde vznikala od 4. tisíciletí př. n. 1. první města s hradbami a později i se správními středisky -paláci a chrámy. Obyvatelé měst se setkali s novými problémy. Dostávali se často do konfliktů se svými sousedy: o právo na vodu, o vstup na cizí pozemek, o novou půdu ... Přitom v nejúrodnějších oblastech, v záplavových údolích Eufratu a Tigridu, mohli v zemědělství dosáhnout trvalých úspěchů jen stavbou a udržováním hrází a kanálů, což vyžadovalo práci a úsilí mnoha lidí. Také museli vést a rozvíjet obchod. Takové problémy už nemohli vyřešit bez specializace a bez vyspělé správy. Bez písma...
To jsou základní rysy, které jsou společné pro vznikání prvních civilizací a států. Existovala ovšem specifika daná odlišnými přírodními podmínkami i předchozím sociokulturním vývojem, který autor výstižně popisuje, stejně jako další vývoj sociokulturních struktur v rámci prvních států.
Spis Petra Charváta představuje pro danou problematiku významný odborný přínos (opřený do značné míry o autorovy vlastní výzkumné práce zejména v oblasti starověkého Předního východu) jak v českém prostředí, tak v prostředí mezinárodním.

Z recenzního posudku: prof. PhDr. Jaroslav Malina, CSc.

Autor sleduje vedle Mezopotámie obdobný vývoj vzniku státu v Egyptě, v protoindické civilizaci a v Číně, podává velké množství detailních informací o archeologických kulturách daných oblastí a také o písemných dokumentech, pokud jsou dostupné; tedy především z Mezopotámie a Egypta.
Ve všech těchto diskutovaných oblastech podává autor užitečné přehledy současného stavu znalostí v daných oblastech, získané pečlivou četbou mnoha studií a syntetických přehledů. Vzhledem k jeho jazykovým znalostem zřejmě nebylo problémem proniknout do několik různých struktur přístupů v dané otázce, které je jiné v anglo-americké vědě, v hodnocení obvyklém ve francouzské i německé komunitě specialistů. Z těch přístupů si autor vybral, co bylo pro zodpovězení dané otázky nezbytné, ale také vzhledem k svému vlastnímu přístupu, onomu Heideggerovskému Stimmung.
Vznik státu chápe autor jistě správně jako mnohoznačný proces, který měl nejen důvody ekonomické, ale i řadu dalších. Vůbec bych sám chápal lidské dějiny spíše ve smyslu Toynbeeho jako organický vývoj, kde jsou mezi různými aspekty lidské kultury nejenom kausální vztahy, ale také v rámci holistického systému. Autor v přístupu k těmto otázkám pokročil proti svým prvním pracím o dané oblasti a také oproti předchozím pracím Jiřího Proseckého a nedávno zesnulého Blahoslava Hrušky; pečlivě sleduje jednotlivé fasety příběhu vzniku státu a dokáže se vypořádat s mnoha problémy. Vyzdvihnout lze i přílohy původních textů v českých překladech; ty jsou velmi dobře vybrány a vhodně ilustrují některé autorovy these.
V závěrech knihy se někdy projevilo pesimistické naladění: ideální se nikdy neuskutečnilo, zůstalo jen v hlavách filosofů, Realpolitika se všude prosadila, a jiné řešení nebylo nikdy na delší dobu nalezeno. Lze uvítat ovšem, že jakkoli je tento přístup jedním z oprávněných, autor se s ním nespokojil a snaží se i o pohled z jiné strany. Mnohá zlepšení situace se přece jen od počátku státu uskutečnila. Morální zásady, jakkoli porušované, sociální cítění, odpovědnost vlády lidu a další pozitivní prvky státní politiky se prosazovaly neméně často než ono špatné; I v otázce theokratických států procházela hranice mezi dobrem a zlem přes všechny jejich varianty, a mnoho zásad starověku, jako egyptské Ma'at, dnes propagované dnes zejména Asmanem, neztratilo na významu. To se týká i pozitivních podnětů tzv. chrámového hospodářství, vztahu soukromého a obecného (veřejného) vlastnictví, které byly ve starých státních systémech tolerovány vedle sebe.
...

Z recenzního posudku: prof. dr. Jan Bouzek