tištěná kniha
K novověkým sociálním dějinám VI. Sociální dějiny dnes.

K novověkým sociálním dějinám VI. Sociální dějiny dnes.

Čechurová, Jana

témata: historie, sociologie

brožovaná, 252 str., 1. vydání
vydáno: březen 2004
ISBN: 80-246-0723-9
doporučená cena: 210 Kč

E-shop

Anotace

Publikace obsahuje šestnáct samostatných studií, které se věnují vybraným historiografickým problémům sociálních dějin. V úvodní části jsou nejprvé studie metodologické. Následují příspěvky věnované agrárním dějinám a výzkumu sociální struktury. V poslední části jsou studie, které čtenářům představují současný sociálně-historický výzkum.

Obsah

Úvodem (Jana Čechurová)
Jiří Šlaif: Sociální dějiny 19. století a jejich interpretační možnosti na prahu 21. století
Pavel Kladiwa: Komunální elity druhé poloviny 19. století a počátku 20. století v českých zemích - stav bádání a možnost využití metodologických podnětů z německé a rakouské literatury
Michal Pullmann: Zneuznání, konflikt, revoluce. Místo hodnotových orientací a praktického jednání historických aktérů v dynamice sociálních hnutí
Bronislav Chocholáč: Poddaní na Moravě a jejich ekonomické jednám v 16. a 17. století
Jaroslav Čecnura: ?člověk není dřevo" (Studujme tradiční kulturu raného novověku)
Aleš Stejskal: Sbližování makro- a mikrohistorických přístupů ve výzkumu vrchnostenské byrokracie počátku raného novověku?
Milan Vojáček: Subjektivní pohled na fungování velkostatku [Využití korespondence V. Červinky adresované F. L. Riegrovi při studiu života na velkostatku Malec v 2. polovině 19. století)
Zdeněk Kárník: Poznámky k vývoji sociálních skupin, vrstev, stavů a tříd v dobách první republiky (Krátká úvaha)
Jiří Matějček: Analýza kronik a ?staré" střední vrstvy v českých zemích (1750-1850)
Jiří Bareš: Jablonecká industrie - sociální skladba a ekonomicko-sociální podmínky manufakturního dělnictva v 2. polovině 19. století na příkladu Jablonecka
Drahomír Jančík - Eduard Kubu: Malé zamyšlení nad sociálním inženýrstvím. (Dva projekty změny sociální struktury nastolené v českých zemích ve čtvrtém a pátém decenniu 20. století)
Jana Čechurová: Poněkud pootočený gender pohled. Role otce a matky v konkrétním historickém kontextu
Jana Burešová: Význam a postavení ženských spolků ve společnosti první Československé republiky
Jakub Rákosník: Sociální politika jako předmět historického zkoumání
Lukáš Fasora: Vztah komunálních elit k otázce modernizace obecní infrastruktury na příkladu brněnské aglomerace v letech 1880-1914
Jiří Dvořák: K problematice českého, resp. československého meziválečného regionalismu z pohledu moderních sociálních dějin
Závěrem (Jiří Štaif)
Zusammenfassung

Recenze

Předkládaný sborník ?Sociální dějiny dnes" se skládá ze 16 studii, které zahrnuji široké spektrum témat od doby raného novověku až po první polovinu 20. století. Tento editorský počin navazuje na předcházející sborníky (šest dílů) K novověkým sociálním dějinám, které byly k vydání připraveny seminářem sociálních dějin Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK. Předkládaná publikace" je tentokrát výsledkem odborného semináře, uspořádaného v Praze 8. listopadu minulého roku. Cílem této konference byla diskuse o tématech, na něž se podle mého soudu v naší historiografii zatím koncentruje poměrně malá pozornost - totiž o teoretických otázkách, metodologických postupech a badatelských důrazech, uplatňovaných v sociálních dějinách.
První blok studií, obsažených ve sborníku, - proto představuje sondy do metodologie. Základní vhled do současného stavu interpretačních možností sociálních dějin 19. století v našich podmínkách poskytuje úvodní studie Jiřího Štaifa, v níž velmi přehledně osvětlil nejnovější tendence a názorové debaty, přičemž zároveň analyzoval vztahy mezi historickou antropologií a sociálními dějinami. Pavel Kladiwa podal informačně bohatý komparativní přehled o možnostech výzkumu komunálních elit s využitím výsledků německého a rakouského bádání. K zajímavým příkladům nového a objevného pohledu na mnohokrát zpracovanou problematiku patří studie Michala Pullmanna, v níž se věnoval zmapování vztahu hodnotových orientací a kolektivního protestu u aktérů velkých sociálních hnutí ve střední Evropě poválečného období (revoluce ve Vídni, Berlíně a Praze).
Dokladem zvýšeného zájmu o problematiku raněnovověkých dějin v 90. letech jsou hned tři studie, které zpracovávali tuto etapu z různých úhlů pohledu. Shodným rysem je zde zájem o venkovské milieu. Tématem jsou jednak dějiny mentalit a ekonomického chováni poddaných na Moravě (Bronislav Chocholáč), diskuse o vymezeni pojmu tradični kultura a možnosti jejiho studia na našich pramenech (Jaroslav Čechura) a používáni makro- a mikrohistorických postupů ve výzkumu vrchnostenské byrokracie na počátku raného novověku především na rožmberských panstvích (Aleš Stejskal). K těmto třem příspěvkům se rádi tématicky - byť chronologicky pojednává mladší období - ještě mikrohistorická sonda Milana Vojáčka, která zpracovává každodennost na velkostatku na Malci v době druhé poloviny 19. století na základě korespondence mezi správcem Václavem Červinkou a majitelem F. L. Riegrem.
Opomenut ve sborníku nezůstal ani výzkum sociální struktury, kdy se Drahomiř Jančik a Eduard Kubů věnovali pokusům totalitních moci o její změnu v podobě nacistické likvidace židovského etnika a komunistický útok na střední vrstvy, sociálních vrstev.(analýza středních vrstev na základě kronik v perspektivě století (1750-1850) od Jiřího Matějčka a reflexe postaveni středních vrstev v době Prvni republiky od krátká Zdeňka Kárnika), a socio-ekonomické vztahy v době počátků průmyslové výroby - na přikladu textilní výroby v jednom ze severočeských regionů (Jiří Bareš).
Na otázky významu ženských spolků ve společenské skladbě meziválečného Československa hledá odpověď Jana Burešová. Podnětné zamyšleni nad sociálními rolemi muže a ženy v rodině na přikladu rozboru korespondence Aloise Rašina s manželkou v době jeho vězněni za prvni světové války přinesla ve své studii Jana Čechurová. Zastoupeny jsou i příspěvky k historiografické reflexi sociální politiky (Jakub Rakosnik) , výzkumu komunálních elit a jejich podílu na modernizačních trendech na přelomu 19. a 20. století - přiklad Brna (Lukáš Fasora) či k historiografickému zpracováni regionalismu (Jiří Dvořák).
Obsažené studie podle mého soudu reflektují danou problematiku velmi zasvěceně a posouvají poznání v oblasti sociálních dějin výrazně dál. Autoři totiž vycházeli při zpracování tématiky mnohdy z neprozkoumaných pramenů a jejich studie dokumentují i pluralitu metodických přístupů k sociálněhistorickému výzkumu. Podařilo se zde rovněž shromáždit příspěvky, které vyšly z různých pracovišť, přičemž autoři se v hojné míře rekrutovali rovněž z mimopražských institucí (Masarykova univerzita v Brně, Univerzita Palackého v Olomouci, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Ostravská univerzita ad.).
Závěrem lze konstatovat, že předkládaný rukopis plní beze zbytku záměr editorů. Sborník představuje pozitivní přínos k dalšímu rozvoji bádání a současně dokládá možnosti tvůrčí aplikace moderních postupů západní historiografie sociálních dějin do našeho prostředí. Jak jsem již předeslal na začátku, v našem prostředí teoretický rámec historiografického bádání, a to nejen sociálních dějin, nenachází zatím velký ohlas. O to více je třeba tento počin ocenit. Publikace vytváří kvalitní integrovaný celek a poslouží nepochybně jako odrazový můstek k dalším debatám na dané téma.

Z recenzního posudku: Mgr. Jaroslav Šebek, Ph.D