Neklidné století

Historik Jaroslav Čechura se dlouhodobě věnuje každodennímu životu na jihočeském venkově, v předkládané monografii se zaměřuje na období třicetileté války. Turbulentní události z všednodennosti sedláků a selek na gruntech třeboňského panství popisuje autor díky práci s několikerým typem pramenů, pozemkovými a jiterními knihami, poddanskými soupisy, matrikami, populačními seznamy, výhosty, urbáři, egodokumenty či robotními seznamy. Pečlivá heuristika mu dovoluje nejen představit osudy konkrétních aktérů, ale zároveň vyvodit z jejich jednání obecnější vzorce chování tehdejších poddaných i správy panství.

Autor se zabývá především zničujícím dopadem dlouhotrvajících bojů na venkov, propadající se do všeobecné zkázy. Opakovaně se vrací k postavení sedláka v oněch děsivých dobách, vysvětluje, co vlastně obnášel termín „člověčenství“, které na poddané dopadalo, obhlíží bezpočet zpustlých gruntů i zběhlých hospodářů. Přibližuje sociální zvyklosti sedláků, nucených vyrovnávat se s nepříznivým společenským vývojem. Naznačuje, že situace na vesnicích se proměňovala, jiná byla v první půli 17. století, kdy válečné ohně vzplanuly nejmohutněji, jiná se vyvinula v mírové druhé polovině téhož věku, kdy se již pracovalo na odstranění škod. Stačí srovnat počty obyvatel: roku 1600 mohlo na třeboňském panství žít až 10 000 lidí, o půlstoletí později – poté, co se s konečnou platností přehnaly válečné vichry – klesl jejich počet na polovinu (v tomto případě se ovšem nezapočítávaly děti mladší sedmi let). Nalezneme i přehledné tabulky s obchodními aktivitami.
A s potěšením se zase vnoříme do poutavé závěrečné kapitoly, která se opět věnuje archivním pramenům. Dovíme se, že informace lze čerpat ze široké nabídky: vedle pozemkových knih se vynořují soupisy poddaných, robotní seznamy, matriky, výhosty a zhosty (pokud netušíte, oč se jedná, vysvětlení přirozeně naleznete v knize), dále účetní materiály, urbáře a také záznamy o dluzích, půjčkách a nedoplatcích. Rovněž nalezneme listiny, které se týkají živelních pohrom a vojenských aktivit, neboť válčení potřebovalo další a další šiky mladých mužů. Ve stručnosti je přiblížena tříšť jmen a osudů především poddanského obyvatelstva.
Jan Jaroš (Kultura21.cz)

Kniha Neklidné století: Třeboňsko v proměnách válečného věku (1590–1710) je syntézou pojednávající o srdci českého jihu vyznačujícím se společenskou a sociální kontinuitou, neboť je dlouhodobě vlastnily pouze dva šlechtické rody – Rožmberkové a Schwarzenbergové. Komplexní devizou publikace je důkladná analýza dobových reálií vzdálených časů, které nám však mohou být bližší, než si lze domýšlet. Příběhy lidí odehrávající se na jejích stránkách jsou totiž svým způsobem totožné s našimi příběhy prožívanými v současnosti, neboť podstata lidského bytí zůstává … mění se jen dějinné kulisy.
Stanislav Vaněk (Deník, 24. 5. 2021)