tištěná kniha e-kniha
Závažná těla

Závažná těla

Butlerová, Judith

témata: filozofie, gender
edice: Limes

brožovaná, 344 str., 1. vydání
překlad: Fulka, Josef
vydáno: listopad 2016
ISBN: 978-80-246-3325-1
doporučená cena: 390 Kč

E-shop

Anotace

V knize Závažná těla se filosofka a genderová teoretička Judith Butlerová vyrovnává s námitkami, které jí byly adresovány po vydání spisu Potíže s rodem (Gender Trouble, 1990). Ty se týkají především otázky tělesnosti jakožto materiality, otázky, která se jejím kritikům zdála v raném pojetí performativní konstituce genderu, jak jej Butlerová rozpracovává, nedostatečně zohledněny. Butlerová se v reakci na tyto námitky snaží ukázat, jakým způsobem je sama otázka tělesnosti jakožto materiality od samého počátku podmíněna symbolickými mechanismy. Závažná těla jsou ale mnohem víc než jen polemický text, už jen proto, že Butlerová své pojetí rozpracovává i s pomocí skutečného dialogu jak s jinými feministickými teoretičkami (Luce Irigarayová, Julia Kristeva), tak s významnými filosofy druhé poloviny dvacátého století (Michel Foucault, Louis Althusser, Jacques Derrida) a s psychoanalýzou (Sigmund Freud, Jacques Lacan), ale i prostřednictvím exkursů do literatury (Nella Larsenová, Willa Catherová), politické teorie (Ernesto Laclau, Slavoj Žižek) i gay a lesbické subkultury. Už jen kvůli tomuto interdisciplinárnímu záběru patří tato kniha mezi její nejvýznamnější práce.

Obsah

PODĚKOVÁNÍ

PŘEDMLUVA

ÚVOD

I.
1. Závažná těla
2. Lesbický falus a morfologické imaginárno
3. Fantasmatická identifikace a převzetí pohlaví
4. Gender je v plamenech: otázky přivlastnění a subverze

II.
5. "Přechod životu nebezpečný": mužská jména u Willy Catherové
6. Passing, queering: Nella Larsenová a její psychoanalytická výzva
7. Debatování s reálnem
8. Kriticky queer

DOSLOV K ČESKÉMU VYDÁNÍ

Od konstrukce k etice: Závažná těla a jejich kontext

JMENNÝ RESJTŘÍK

Recenze

Konstrukty Judith Butlerové
Závažná těla filosofky a genderové teoretičky Judith Butlerové jsou teprve třetím dílem, které se českým (či slovenským) překladem zpřístupnilo československým čtenářům. První překlad byl věnován jednomu z nejpodstatnějších děl autorky Gender Trouble, jeho slovenská varianta byla nazvána Trampoty s rodom. Českého překladu se dočkaly Rámce války a v roce 2016 pak i zde probíraná Závažná těla v překladu Josefa Fulky. Závažná těla (Bodies that matter) jsou ve své podstatě reakcí na knihu Gender Trouble a snahou o vysvětlení některých kontroverzí, jež toto dílo vyvolalo.
Autorka se již v úvodu nejnověji přeložené knihy odvolává na kritické reakce vznesené vůči knize Gender Trouble vyšlé v roce 1990, např. v případě nepochopení jejího konceptu performativu. Butlerova tímto konceptem navazuje na myšlení J. L. Austina a jeho teorie o performativních výpovědích, jejichž prostřednictvím člověk činí to, co říká. Zde je možné vzpomenout klasický příklad svatebního ano jakožto mocenské změny jedincova stavu prostřednictvím řečového úkonu. Podobně pak genderový performativ popisuje situace opakovaného vytváření genderové identity svým každodenním naplňováním role muže či ženy. Jak autorka upozorňuje, bylo by chybou vnímat performativitu jako nahodilé a voluntativní zacházení s genderem jako například s artiklem oblečení, tedy "obleču si svetr, nebo halenku" v případě genderu "budu dnes ženou, zítra mužem". Sehrávání genderové role je totiž velmi striktně řízeno očekáváním společnosti, a tak je bytí ženou/ mužem dáno správným naplňováním (hraním) konkrétních genderových očekávání, tedy normalizovaným "děláním" mužství či ženství. Naznačenou teorií Butlerova rovněž upozorňuje na nesmyslnost genderové binarity, kterou popírá konstruktivistická povaha individuálního ztvárňování genderových rolí.
Značný reakční prostor věnovala Butlerová i výtkám ohledně absence hovoru o tělesnosti. To je patrné ze samotného názvu, který je v českém jazyce o to transparentnější. Název závažná těla je důkazem expertízy Josefa Fulky, neboť v sobě zahrnuje jednak abstraktní vážnost, jednak fyzickou "zvážitelnost" lidské tělesnosti. V titulu knihy se rovněž nachází indicie v podobě "uvozovkovaného" pohlaví, neboť Butlerová v knize rozebírá nejen konstruovanost genderu, ale tvrdí, že je i pohlaví (a další kategorie) společenským konstruktem. Pohlaví je dle autorky jistým regulačním ideálem ve foucaultovském slova smyslu, je tedy ideálem materializujícím se v čase na základě kulturních norem. Autorka tak tvrdí, že pohlaví je společným dílem lékařské interpelace, jak o ní hovoří Louis Althusser, a společenského očekávání o vzhledu pohlaví. Konstruovanost pohlaví tak může být patrná u intersexuálních jedinců, kterým se dříve připisovala pouze jedna z genderových identit, a to na základě předem daných tělesných měřítek (např. dle velikosti vnějších pohlavních orgánů). V současnosti je již možné existovat s intersexuální identitou bez inklinace
k jednomu z genderů. Teoretizace o konstruovanosti pohlavní identity, jak o ní Butlerova hovoří, je příkladem radikálního jazykového konstruktivismu, jež po vzoru Jacquesa Derridy tvrdí, že není nic mimo jazyk a vseje podmíněno symbolickým řádem, jak by dodal další z jejích inspirátorů Jacques Lacan.
Z předchozích odstavců je patrná komplexnost teorií a úvah Judith Butlerové, které spolu s jejím složitým jazykovým projevem znamenají pro mnohé neprostupnou bariéru vedoucí k nepochopení. Vzhledem k faktu, že autorčin styl psaní je silně polemický, je klíčem k pochopení jejích teorií znalost autorských osobností, na něž reaguje. V případě Závažných těl tedy Jacquesa Lacana, Michela Foucaulta, Jacquesa Derridy nebo třeba Louise Althussera. I nepoučený čtenář je schopen na bazálne konceptuálni rovině teorie Butlerové vnímat, jejich kontextualizace inspiračními teoriemi však vede k mnohem hlubšímu porozumění a schopnosti s koncepty dále nakládat. I přes komplexnost a formální nepřístupnost, již možná zbytečně adoptoval i český překladatel, je pak poučeným čtenářům patrný značný význam uvažování Butlerové. Není totiž možné o ní hovořit pouze jako o genderové teoretičce, její filosofie díky své konstrukcionistické povaze jasně poukazuje na společenskou determinovanost všech lidských kategorií včetně rasy a pohlaví. Jejím stěžejním přínosem, velmi transparentním v této knize, jsou proto úvahy o subjektu jako tvoru sociálním, jež nezbytně reprodukuje očekávání společnosti v nejrůznějších ohledech. Základní otázkou této knihy proto není tělesnost, gender či pohlaví, ale zejména cele konstruované lidství.

Iveta Jansová, protimluv, Revue pro kulturu, 4/2017, str. 77-78

Nejnovější tituly v edici