tištěná kniha e-kniha
Ženy s mentálním postižením v roli matek

Ženy s mentálním postižením v roli matek

Bernoldová, Jana Strnadová, Iva Adamčíková, Zdeňka

témata: lékařské vědy, sociální práce, psychologie

brožovaná, 118 str., 1. vydání
vydáno: červenec 2019
ISBN: 978-80-246-4329-8
doporučená cena: 170 Kč

E-shop

Anotace

Monografie seznamuje čtenáře s tím, jakým způsobem prožívají ženy s mentálním postižením mateřství, a s faktory, které toto prožívání ovlivňují. V první části knihy jsou prezentovány současné vědecké poznatky o prožívání těhotenství a porodu ženami s mentálním postižením i o jejich zkušenostech se zdravotní péčí. Autorky také analyzují současné pohledy na vytváření vlastní mateřské identity a představují úspěšné zahraniční programy a metody práce používané při podpoře žen s mentálním postižením v jejich mateřské roli. Zvláštní pozornost je věnována právním úpravám, které se dotýkají rodičovství osob s mentálním postižením. Druhá část monografie vychází z výzkumu, do něhož bylo zapojeno 19 žen s mentálním postižením a 504 odborníků z oblasti zdravotní péče a sociální práce v České republice. Pro hlubší vhled a dokreslení problematiky zprostředkovává monografie také konkrétní zkušenost paní Evy zpracovanou do obsáhlé případové studie, která čtenáře seznamuje i s praktickými ukázkami postupů, pomůcek a metod práce, které byly použity při podpoře její rodičovské role.
Tato kniha je nezbytným průvodcem sociálních pracovníků, speciálních pedagogů, pracovníků neziskového sektoru, psychologů a všech, kteří chtějí přispět ke zkvalitnění podpory matek s mentálním postižením. Monografie je určena také pro vysokoškolské pedagogy a studenty středních a vysokých škol, podnětná však může být i pro širší veřejnost.

Recenze

Být rodičem je jednou ze základních lidských zkušeností. Přesto kompetence žen a mužů s mentálním postižením k rodičovství patří dosud k málo prozkoumaným dimenzím života lidí s tímto druhem zdravotního znevýhodnění. Práva, která se týkají explicitně rodiny a rodičovství, byla postulována ve všech významných mezinárodních úmluvách o právech osob s postižením jako poměrně nový institut. Přes toto posílení jejich lidských práv možnost přivést na svět dítě je u lidí s mentálním postižením nadále zpochybňována, často i popírána. Určitá nejistota panuje i mezi odborníky, jak nalézt soulad mezi právem těchto lidí na svobodnou reprodukci a právem dítěte na rodiče, kteří jsou schopni plně rozvinout jeho rozumové schopnosti a uspokojit jeho sociální a duševní potřeby.
Zahraničních i domácích výzkumů tematizujících různorodost potřeb při realizaci rodičovství osob s mentálním postižením je zatím citelný dostatek. Proto je velmi cenné, že předkládaná monografie přináší v prvních třech kapitolách vysoce kvalitní kompilaci zahraniční literatury a výzkumů zabývajících se rodičovstvím žen s mentálním postižením a možnostmi jejich podpory. Autorky tím prokazatelně přispěly k poznání nových dimenzí dospělosti žen s mentálním postižením, konkrétně k porozumění jejich mateřské role.
Kapitola čtyři a pět jsou věnovány legislativě. Zejména kapitola pět je zpracována tak, že její vysokou odbornou úroveň dokáží ocenit zejména odborníci s právním vzděláním, pro speciální pedagogy i další odborníky pomáhajících profesí (pro něž je zamýšlená monografie určena především) považuji za užitečnou zejména její poslední část - podkap. 5.6 Některé další praktické otázky.
(...)
V kapitole šest pak dotazníky zaměřené na znalosti a zkušenosti zdravotníků a sociálních pracovníků s osobami s mentálním postižením měly za cíl rozpoznat jejich postoje k mateřství žen s mentálním postižením. Toto považuji za mimořádně cenné, neboť základním předpokladem pro komplexní podporu lidí s mentálním postižením při naplňování jejich sociálních rolí včetně případného rodičovství je společné úsilí rozličných profesí vytvořit společensky příznivější náhled na schopnosti, dovednosti a kompetence těchto lidí a neorientovat se výhradně na jejich případné deficity.
Kapitola sedm je zaměřena na prožívání mateřské identity u matek s mentálním postižením. Předkládaná monografie přináší skutečně komplexní pohled na život matek s lehkým mentálním postižením. Výpovědi samotných žen s mentálním postižením jasně dokládají, že stereotypy, předsudky a malá míra rozvinutosti služeb jsou hlavní příčinou případného selhávání těchto žen v jejich mateřské roli. Autorky se zde mj. zamýšlejí i nad tím, jakou formou mají být informace užitečné pro podporu matek s mentálním postižením těmto ženám předávány, aby jim byly schopny porozumět. Autorky zde také zdůraznily, že představy o rodičovství těchto matek musí být brány vážně.
Závěr:
Zjistit, za jakých podmínek mohou být matky s mentálním postižením úspěšnými rodiči a jaké společenské předpoklady (a s tím spjaté zejména speciálně pedagogické intervence v těchto rodinách) jsou k tomu nezbytné, byl stanovený cíl této knihy. Z předložené monografie jasně vyplývá, že matky s mentálním postižením a jejich děti potřebují dlouhodobou, zcela individuálně zaměřenou podporu. Z mého pohledu se jedná o závažné, aktuální, ale doposud opomíjené téma, zejména na poli českého výzkumu. Autorky k němu přistoupily se značnými teoretickými znalostmi a dokázaly zúročit i vlastní zkušenosti s podporou osob s mentálním postižením. Případová studie citlivě dokresluje výzkumná zjištění autorek a dává představu o skutečných niterných prožitcích matky s mentálním postižením.

Z recenzního posudku: Monika Mužáková