tištěná kniha e-kniha
Spinoza a politika

Spinoza a politika

Balibar, Étienne

témata: filozofie
edice: Myšlení současnosti

brožovaná, 118 str., 1. vydání
překlad: Petříček, Jan - Drbohlav, Jakub
vydáno: červen 2017
ISBN: 978-80-246-3670-2
doporučená cena: 190 Kč

E-shop

Anotace

Étienne Balibar (1942), žák Louise Althussera, je jedním z nejvýznamnějších politických myslitelů dneška. Jeho kniha Spinoza a politika (1985) představuje přehledný úvod do filosofie Barucha Spinozy a za své východisko si bere problémy Spinozovy politiky. Balibar se postupně zabývá třemi velkými Spinozovými díly, Teologicko-politickým traktátem, Politickým traktátem a Etikou, a rozebírá řadu jejich klíčových motivů: Spinozovu obhajobu svobody myšlení a demokratického zřízení, jeho teorii státu a práva nebo jeho politickou antropologii. Spolu s tím zasazuje Spinozovy spisy do historického kontextu a zkoumá, jakým způsobem jimi Spinoza vstupoval do dobových politických sporů. Vůdčím tématem celé knihy je problém vztahu mezi filosofií a politikou. Balibar tedy nejen vykládá Spinozovo myšlení, ale uvažuje rovněž o politické úloze filosofa a na Spinozově příkladu prokazuje neoddělitelnost filosofických a politických otázek.

Obsah

Předmluva

1. SPINOZOVA STRANA
"Strana svobody"
Náboženství, nebo teologie?
Predestinace a svoboda rozhodování: konflikt náboženských ideologií
Církve, sekty, strany: krize Holandské republiky

2. TEOLOGICKO-POLITICKÝ TRAKTÁT: DEMOKRATICKÝ MANIFEST
Právo suveréna a svoboda myšlení
Demokracie jako "nejpřirozenější" stát
Filosofie dějin?
Dědictví teokracie

3. POLITICKÝ TRAKTÁT: VĚDA O STÁTU
Po roce 1672: nová problematika
Osnova Politického traktátu
Právo a moc /66 "Politické těleso"
Duše státu: rozhodnutí

4. ETIKA: POLITICKÁ ANTROPOLOGIE
Sociabilita
Co je to poslušnost?
"Etika" a komunikace

Bibliografie
Chronologie
Poznámka překladatelů
Věcný rejstřík

Recenze

Z předmluvy:
"Spinoza a politika": jak paradoxně na první pohled působí toto prosté spojení! Jestliže politika patří do řádu dějin, zde máme co do činění s filosofem, jehož celý systém se jeví být rozvinutím myšlenky, že poznávat znamená poznávat Boha a že Bůh je totožný se samotnou přírodou. Jestliže politika patří do řádu vášní, zde před sebou máme filosofa, který si klade za cíl poznávat (intelligere) lidské žádosti a činy způsobem, "který je obvyklý v geometrii (...), jako by šlo o zkoumání čar, ploch a těles" (E, III, předmluva). A jestliže politika zaujímá pozici v přítomné situaci, moudrost a nejvyšší dobro spočívají podle Spinozy v chápání jednotlivých věcí "pod zorným úhlem věčnosti" (sub aeternitatis specie; E, V). Co nám může tento myslitel říct o politice, aby to nebylo čirou spekulací?
Spinoza sám nicméně ve spojení rozumu s přesvědčením a pojmu s praxí žádný rozpor neviděl, právě naopak. V úvodu Politického traktátu se vrací k výrazům užívaným v Etice a klade si za cíl dospět k "závěrům, které se nejlépe shodují s praxí" tak, že je vyvodí "ze samotného stavu lidské přirozenosti (...) se stejnou svobodou ducha, na kterou jsme zvyklí v matematice". Za tím účelem hodlá lidské činy poznávat (intelligere) skrze jejich nutné příčiny namísto toho, aby se jim "vysmíval, lamentoval nad nimi nebo je proklínal" (TP, I, § 4). A Teologicko-politický traktát, první ze Spinozových velkých zralých děl, byl nástrojem boje, filosofickým a politickým manifestem, v němž by ostatně nebylo obtížné nalézt jisté známky ironie nebo znepokojení, ne-li dokonce přímé odsudky. A skutečně se proto někteří pozorní čtenáři cítili oprávněni soudit, že Spinoza nebyl schopen dostát svým úmyslům či že primát přiznávaný pojmu u něj ve skutečnosti představoval masku příliš lidských vášní...
V této útlé knížce se inspiruji touto klasickou obtíží a předkládám jistý experiment: pokusím se poskytnout úvod do Spinozovy filosofie, jehož východiskem budou problémy jeho politiky, a zkoumat přitom jednotu obou oblastí. Tento úvod bude mít podobu řady komentářů a výkladů, jež se budou postupně zabývat třemi základními díly, která právě byla zmíněna.

Nejnovější tituly v edici