e-kniha
„Jeden za všechny, všichni za jednoho!“

„Jeden za všechny, všichni za jednoho!“

Bund der Deutschen a jeho předchůdci v procesu utváření „sudetoněmecké identity“

Balcarová, Jitka

témata: historie – 20. století

e-kniha, 1. vydání
vydáno: listopad 2013
ISBN: 978-80-246-2411-2
formáty e-knihy PDF
doporučená cena: 250 Kč

E-shop

Anotace

Nacionální "obranné" spolky sehrály v německé společnosti českých zemí 19. a 20. století významnou roli. Jako podstatná komponenta německého nacionálního hnutí podněcovaly ve veřejném prostoru ideovou a politickou radikalizaci na bázi xenofobního nacionalismu. Vyhrocená "nacionalizace" ústící do absurdních představ o nadřazenosti a světovládě "germánské rasy" s německým jádrem v čele však měla hluboké kořeny sahající do 19. století i dále do minulosti. Právě spolkové prostředí bylo jedním z míst, kde se tyto ideje koncentrovaly, nabývaly na razanci a v různé formě se šířily do širokých vrstev německé populace. Staly se jedním z prvků formování identity "sudetského Němce" první poloviny 20. století. Autorka na základě analýzy a interpretace rozsáhlé pramenné základny z českých a zahraničních archivů odkrývá jejich podstatu, ideovou platformu a pestrou škálu jejich aktivit.

Recenze

Základem recenzované monografie je dizertační práce "Jeden za všechny, všichni za jednoho!" Role Bund der Deutschen a jeho předchůdců ve veřejném prostoru českých zemí 1918-1938 vedená prof. PhDr. Eduardem Kubů, CSc. V září 2012 byla obhájena na Ústavu hospodářských a sociálních dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Monografie se zabývá jednou ze zásadních součástí německého nacionálního hnutí - německými nacionálními "obrannými" spolky. Analytickému zkoumání byly podrobeny hospodářské "obranné" spolky (wirtschaftliche "Schutzvereine") budované na podporu a rozvoj "hospodářské nacionální državy". Jejich institucionální základnu tvořily tzv. regionální svazy Němců, od roku 1934 Bund der Deutschen (Svaz Němců). Nacionální "obranné" spolky napomáhaly ideové a politické radikalizaci, jež vycházela z principu konfrontace v rámci antislovanského a antisemitského kontextu.
Cílem výzkumu byla snaha proniknout do struktur německého nacionálního hnutí prostřednictvím spolkových aktivit, vysvětlit mechanismy jejich fungování, včetně objasnění procesů nacionalizace a politizace německého veřejného prostoru v českých zemích, "které ve spolkovém pojetí probíhaly v intencích radikalizujícího se německého ,nacionálního zájmu', tj. požadavku "ve jménu národa" (s. 12). Nové přístupy k interpretaci pramenů spolkové provenience, dokumentující hlavně jejich rozsáhlou činnost, autorce umožnily nahlížet do ideového světa Němců žijících v českých zemích a odhalit jádro jedné z nejdůležitějších organizačních struktur německého nacionálního hnutí - její ideovou platformu a metody práce. Ideologickým působením, vytvářením vymezujícího se kolektivu (z tzv. "dobrých Němců") a pocitu sounáležitosti se spolky pozvolna stavěly do role spolutvůrců nacionální identity "sudetoněmecké" - "sudetoněmectví" - "Sudetendeutschtum" (s. 12).
Vycházejíc ze zkoumaného materiálu, autorka zformulovala základní otázky - v jakém historickém kontextu se zrodil fenomén nacionální "obranné" práce, jaké podoby nacionalismu spolky reprezentovaly, jakými metodami a nástroji ovlivňovaly, příp. vyplňovaly veřejný prostor, jakou roli v něm zaujímaly a jaké kolektivní obrazy o sobě samých a o druhé skupině (ne-Němcích) působily ve spolkovém, nacionálně definovaném prostředí, jak ideologie ovlivňovala spolkovou participaci na výstavbě "sudetoněmeckého hospodářství" apod. Fundované odpovědi na položené dotazy čtenář nalezne v jednotlivých kapitolách.
Monografie je rozdělena do šesti kapitol doplněných exkurzem. Jsou členěny tak, aby fenomén německé nacionální "obrany" mohl být prezentován z hlediska hospodářského, sociálního a kulturně výchovného. Úvodní kapitola je rozdělena na dvě hlavní části. První z nich je věnována stavu výzkumu a analýze literatury. Z ní je zřejmé, že se do popředí badatelského zájmu v oblasti česko-německých vztahů dostávají výzkumná témata snažící se objasnit na příkladech hospodářských, sociálních, politických a kulturních aktivit spolků a zájmových sdružení (reprezentantů kolektivních identit), německé kultury, školství a biografiích německých nacionálních elit formování a fungování německého názorového spektra v českých zemích na rozdíl od dosud preferovaných politických dějin a dějin politických stran. Základním informačním zdrojem práce byly primární prameny spolkové provenience, jež autorce zprostředkovaly pohled do "zákulisí" nacionální práce spolků a sdružení, jejich strategií a metod. Analyzováním těchto pramenů nalézala kořeny, zdroje a povahu společenských stereotypů a ideologií, jimiž se inspirovala spolková činnost. Z textu je zřejmé, že si uvědomovala faktory limitující práci s prameny spolkové provenience, jimiž byly oficiální ráz materiálů, jednostranné vnímání a interpretace vlastního působení i činnosti ostatních nacionálních komunit. Vedle spolkových materiálů čerpala z archivních materiálů německých politických stran (DNP, DNSAP, NSDAP, SdP, SHF), díky nimž mohla objasnit aktivity a členství spolkových a stranických funkcionářů v politických a spolkových strukturách. Na základě pramenů ze zahraničních archivů ( fondy německých ministerstev a organizací na podporu Němců v zahraničí) objasnila místo německých nacionálních spolků v českých zemích v německém nacionálním prostoru a jejich materiální a ideové zdroje. Pozůstalosti aktivistů nacionální "obrany" posloužily mimo jiné jako korektiv pramenného materiálu institucí, spolků a politických stran. Aby téma nebylo viděno jednostranně, pouze spektrem pramenů německé provenience, použila autorka též materiál vzniklý činností československé státní správy a českých nacionálních "obranných" spolků, čímž dotvořila obraz vztahu (interakce) nacionálních rivalů.
Druhá část úvodní kapitoly přehledně informuje o souborech použitých metod a o důvodech jejich aplikace na příslušném materiálu. Dále přináší pro toto téma důležité pojmové instrumentárium, v němž autorka vysvětlila použité německé pojmy a zasadila je do časového, regionálního, sociálního a politického kontextu. I když německé a české nacionální "obranné" spolky vznikaly ve vzájemné interakci a v mnoha ohledech si byly vzorem, analýza vybraných pojmů užívaných v německém prostředí dokládá, že německé a české spolky nacionální "obrany" nebyly kopiemi. Zjistila, že většina německých pojmů nemá české ekvivalenty, a pokud je má, nejsou obsahově identické. Na základě analýzy německých pojmů sestavila žebříček hodnot německé nacionální "obrany".
Druhá kapitola je stručným historickým úvodem ke zpracovávanému tématu, v němž autorka upozornila na společensko-ekonomické procesy ovlivňované geografickými podmínkami českých zemí, které formovaly hospodářskou a sociální strukturu českých a německých jazykových oblastí s různou intenzitou a různým způsobem. Jazykově německá, převážně horská příhraniční území získala v době první industrializační a modernizační vlny určitý náskok rozvojem textilního průmyslu a sklářství. Ten však první podnikatelská generace s příchodem další industrializační a modernizační vlny v druhé polovině 19. století nedokázala udržet, natož rozšířit, neboť se stále orientovala na již perspektivu ztrácející textilní průmysl. Proto jen část německého obyvatelstva žila v dynamicky se rozvíjejících průmyslových oblastech a ve městech. Jazykově česká teritoria byla v době první industrializační a modernizační vlny o jednu až dvě generace opožděna. Počínaje 80. léty 19. století však česká národní společnost rychle zmenšovala ekonomický, sociální a kulturní německý náskok, který dále zredukovaly hospodářské krize v první polovině 20. století. Úspěšná emancipace neněmeckých národů a pracovní migrace slovanského obyvatelstva z venkova do německých průmyslových oblastí vyvolávaly u části německé společnosti "pocit ohrožení nacionální državy" a "dosavadního hegemonního postavení". "Tendencím omezujícím exkluzivnost německého elementu měly čelit aktivity ,obranného boje'"(s. 92) Rozpad strany německých liberálů v průběhu 70. let umožnil vznik nových politických stran, které začaly vytvářet platformu pro spolkovou strukturu na úrovni nepolitické i politické. Občanská varianta všeněmectví Georga von Schönerera prezentovaná jako nacionální "obranná" práce hrála neopominutelnou roli. Za kolébku německé nacionální "obranné" práce uvádí jižní Tyroly, kde německé obyvatelstvo, údajně trpící hospodářskou nouzí a kulturním ohrožením ze strany Italů, položilo za pomoci německých kněží základy nacionální "obranné" práce Němců v Předlitavsku. Vývoj "obranných" spolků v Předlitavsku autorka rozdělila do tří časových úseků: 1880-1894, 1894-1904, 1904-1914. Od 80. let byl prototypem "obranného" spolku Schulverein. V 90. letech na něj navázaly další organizace Bund der Deutschen in Böhmen, Bund der Germanen ad. Po roce 1900 bylo spektrum "obranných" spolků rozšířeno i do regionů. Jejich rozvoj byl přerušen první světovou válkou.
Rozsáhlá třetí kapitola sleduje postavení a proměny svazů Němců v nacionálně definovaném prostoru. V souvislosti s tím analyticky zpracovává cíle, stanovy, pracovní programy a programová prohlášení spolků, v nichž se odrážela dynamika sociálněekonomického a mocensko-politického vývoje nejen v českých zemích. Významná část kapitoly se zabývá organizační strukturou svazů a spolků, profesní a sociální analýzou spolkového členstva a funkcionářských sborů a finančními záležitostmi. Svazy a spolky se svými organizačními články propojovaly s dalšími strukturami nacionálně definované společnosti, čímž vytvářely neformální sociální sítě s obecní a městskou samosprávou, politickými stranami, hospodářskými institucemi apod. Spolky proto mohly fungovat jako integrující článek v mnoha společenských sítích a staly se společnou platformou těch, kteří se ztotožnili s nabídkou německé nacionální identity. V části věnované profesní a sociální analýze spolkového členstva a funkcionářských sborů autorka stanovila na základě výsledků analytického výzkumu záznamů o členstvu profil "typického člena" svazů Němců a německých nacionálních "obranných" spolků. Obdobným způsobem postupovala i v případě funkcionářů. Texty doplňují četné přehledné tabulky. Posledním oddílem v této části třetí kapitoly jsou finanční záležitosti. Text doprovázený přehlednými tabulkami informuje o finančních zdrojích a o jejich vynakládání na jednotlivé aktivity svazů a spolků. Výsledkem analýzy příslušných pramenů je zjištění, že i přes výkyvy či krátkodobou stagnaci se spolky kontinuálně rozvíjely ve všech sledovaných ukazatelích, tj. v počtu členů, odboček, příjmů i výdajů. Dokládá též, že "nacionální idea" byla přijímána neustále se rozšiřujícím členstvem a že ve veřejném prostoru sílil její význam.
V dalších pěti částech třetí kapitoly je objasňována role spolků a svazů, kterou sehrály jako formálně nepolitické organizace v politické rovině meziválečného Československa, a jejich poměr k německým politickým strukturám nejen v republice. Politici si uvědomovali jedinečnost potenciálu, jenž spočíval v těchto organizacích. Svazy přispěly k upevnění pozic negativistických stran DNP a DNSAP a Henleinova hnutí BdD. Nástup nacionálních socialistů k moci v Německu podpořil nacionální radikalizaci československých Němců. Ta vedla k předefinování ideového obsahu spolků a jejich struktury a dále k integračnímu procesu svazů a k vzniku organizace Bund der Deutschen. Záhy získal ideovou a finanční podporu z Německa a Rakouska. V závěru autorka sleduje vývoj svazu v Říšské župě Sudety v době tzv. druhé republiky a Protektorátu Čechy a Morava, kdy se spolkové struktury staly nástrojem nacionálně socialistické násilné unifikace a spolutvůrcem Hitlerova "vůdcovského mýtu".
Čtvrtá kapitola je věnována projektování "sudetoněmeckého hospodářství", nedílné součásti konstruktu "sudetoněmecké identity", a zkoumá ideová východiska spolkových hospodářských konceptů v kontextu dobového ekonomického myšlení. Jsou zde zodpovězeny otázky, jak ideologie ovlivňovala spolkovou participaci na výstavbě "sudetoněmeckého hospodářství" a jak principy formování "sudetoněmeckého hospodářství" narušovaly ekonomiku ČSR. Výzkum dokládá, že se spolková participace na budování "sudetoně-meckého hospodářství" děla za silného až agresivního působení nacionálních hesel, což vedlo k hospodářskému a sociálnímu bojkotu neněmeckých, ale též některých německých subjektů. Autorka dospěla k závěru, že spolkové představy o hospodářství se pohybovaly zcela vně reality moderní industriální společnosti. Spolky nedosáhly takové úrovně, aby mohly účinně zasahovat do demokratického systému kapitalistického hospodářství první republiky, přestože o to usilovaly. Hospodářství pro ně bylo prostředkem "národnostního boje" a zároveň "bojištěm", na němž se rozhodovalo o budoucnosti sudetských Němců. V rámci této kapitoly je též řešena problematika osidlování a populační politiky, která s ekonomikou úzce souvisí.
Pátá kapitola přibližuje sféru podpůrného působení spolků. V letech hospodářské krize byly kromě státem organizovaných akcí nezaměstnanému obyvatelstvu realizovány podpůrné projekty iniciované německými "obrannými" spolky. Autorka se zabývala projekty Brüder in Not (Bratři v nouzi), podporující německé děti a mládež, a Sudetendeutsche Volkshilfe (Sudetoněmecká národní pomoc), který byl nejvýznamnějším počinem. V rámci Sudetendeutsche Volkshilfe byla organizována Der Sudetendeutsche Freiwillige Arbeitsdienst (Sudetoněmecká dobrovolná pracovní služba), jejíž kořeny sahají do období před první světovou válkou. Vzorem k tomuto projektu byla Říšská pracovní služba. Československá státní správa ji považovala za hnutí s nebezpečnými militaristickými cíli. Dalším zkoumaným projektem, organizovaným pod hlavičkou Sudetendeutsche Volkshilfe, byl Kinderhilfswerk. K jeho hlavním úkolům náleželo poskytování teplého zimního oblečení, dalšího potřebného materiálního zabezpečení a bezplatné teplé stravy. V létě k nim přibyly ozdravné prázdninové tábory organizované na území ČSR i v zahraničí. Samostatnými projekty pak byly péče o sirotky, pracovní zprostředkovatelny, podpora "sudetoněmecké turistiky" a domácké výroby. Na základě dostupných pramenů autorka zkoumala efektivnost sociálně podpůrné činnosti a agitační funkce spolků pro myšlenky "nacionální pospolitosti" a "nacionální ideje". Dospěla k závěru, že nacionálně agitační funkce spolků jednoznačně převyšovala reálný účinek sociálně podpůrných projektů.
V šesté kapitole je prezentována výchova k národní jednotě považovaná za nejdůležitější ve vytváření nové myšlenkové orientace československých Němců. Spočívala v systematické nacionální lidovýchově/osvětě německého obyvatelstva, kterou koncepčně usměrňovaly a kontrolovaly svazy, především Bund der Deutschen. Úkolem nacionální osvěty bylo vychovat "nového Němce", který žije v duchu zásady "obecné blaho má přednost před zájmem individua", respektuje princip "vůdcovství" a "poslušnosti", odmítá liberalismus a kapitalismus, ctí teorii "krve a půdy" apod. K ovlivňování veřejného prostoru svazům a spolkům sloužil tisk (tradiční spolkovou a velice oblíbenou publikací byly kalendáře) a nejrůznější veřejné akce (kulturně vzdělávací, oslavy starogermánských, křesťanských i lidových svátků, výroční sjezdy svazů, národní slavnosti, spolkové akce). Systém nacionální výchovy, prezentovaný svazy Němců, byl "jedním ze zásadních prostředků mentálního výcviku čs. Němců k toleranci převážně nedemokratického myšlení a nacionálně radikálního němectví" (s. 14).
Exkurz přinášející biogramy třiceti významných aktivistů nacionální "obrany" částečně nahrazuje jmenný rejstřík. Vybrané "národní pracovníky" autorka definovala jako elitní seskupení převážně vysokoškolsky vzdělaných příslušníků střední třídy, kteří reprezentovali intelektuální, politické, finanční, podnikatelské a hospodářské kruhy a působili na různých úrovních územních organizací politické správy v Říšské župě Sudety.
Silnou stránkou recenzované monografie je detailní znalost pramenného materiálu vztahujícího se k tématu a pečlivé zpracování získaných informací nejen po stránce odborné - koncepce, metodologie, výběr dat, sestavení příloh apod., ale též po stránce grafické. Dobře napsaný text je vybaven bohatým poznámkovým aparátem. Jednotlivé kapitoly autorka uzavřela pro čtenáře vstřícným shrnutím základních poznatků a závěrů, k nimž dospěla. Součástí monografie je resumé v němčině a rozsáhlý seznam použitých pramenů primárních, čerpaných nejen z českých a moravských archivů, ale též z archivů zahraničních v Mnichově, Berlíně, Koblenci a Norimberku a tištěných publikací (české a cizojazyčné edice, především německá, méně česká periodika, výroční zprávy zpracovávaných spolků apod.). Obdobně bohatý je i soupis literatury. Vhodně zvolené obrazové přílohy emotivně dokreslují autorčino líčení dané situace. Analytické kapitoly doplňují přehledně zpracované tabulky.
Monografie Jitky Balcarové náleží k těm českým a německým publikacím, které za pomoci moderních metod historické práce (hermeneutický výklad snažící se o vysvětlení složitých mnohovrstevnatých česko-německých dějin v prostoru českých zemí, eventuálně Československa) a dobře zvládnuté heuristiky dokázaly nově interpretovat mnohdy známé a již používané prameny, a tím postupně revidovat z tradice a nacionalismu vycházející obraz "toho druhého". Téma zpracované v recenzované monografii neztratilo s léty na důležitosti a monografie je fundovaným příspěvkem k stále aktuálnímu česko-německému diskurzu.

Jana Malínská, časopis Střed/Centre (Masarykův ústav a AV ČR), 1/2015, str. 157-164