tištěná kniha
Rozšířením NATO ke globálnímu vládnutí

Rozšířením NATO ke globálnímu vládnutí

Americký pohled na vstup České republiky, Polska a Maďarska do aliance.

Anděl, Petr

témata: politologie a mezinárodní vztahy

brožovaná, 232 str., 1. vydání
vydáno: květen 2012
ISBN: 978-80-246-2004-6
doporučená cena: 230 Kč

E-shop

Anotace

Tato kniha přibližuje americký pohled na jeden z klíčových okamžiků naší zahraniční politiky, přijetí České republiky do NATO. Zamýšlí se nad tím, co tento krok znamenal pro Spojené státy americké. Dne 12. března 1999 došlo k dlouho očekávanému rozšíření Severoatlantické aliance o tři země bývalého Varšavského paktu. Zároveň došlo i k hluboké vnitřní proměně aliance, která se měla stát aktivním politickým nástrojem formování nové Evropy a jejího okolí. Pro Českou republiku, Polsko a Maďarsko byl vstup do aliance nejvyšší prioritou, měl jim přinést především hodnověrné záruky vlastní bezpečnosti. Rozšíření aliance však záviselo na postojích a zájmech jejích stávajících členů, zejména pak na postoji Spojených států, nejvlivnějšího a nejsilnějšího ze spojenců. Pochopení amerického postoje k rozšíření aliance v roce 1999 pak umožňuje porozumět nejen pokračujícímu procesu rozšiřování NATO, ale i nové roli této organizace v postbipolárním světě.

Obsah

PŘEDMLUVA
ÚVOD
Zhodnocení pramenů a literatury
Stav poznání v oboru moderní dějiny
Metodologie
Hypotéza

1. VOJENSKÉ ALIANCE - TEORETICKÉ ZÁZEMÍ
1.1 Teorie fungování vojenských aliancí
1.2 Teorie vzniku vojenských aliancí

2. STRUČNÁ HISTORIE NATO 1949-1989
2.1 Vznik NATO a jeho postavení v systému mezinárodních vztahů
2.2 NATO a jeho rozšiřování v období studené války
2.3 Varšavský pakt a NATO

3. VÝVOJ NATO PO ROCE 1989

4. ROK 1989, ZHODNOCENÍ SÍLY A VÝZNAMU NATO

5. BUDOUCNOST AMERICKÉ VOJENSKÉ PŘÍTOMNOSTI V EVROPĚ PO ROCE 1989-1990
5.1 Provázanost americké zahraniční politiky a vojenské přítomnosti v Evropě
5.2 Úvahy Ronalda Asma

6. NOVÁ "GRAND STRATEGY" SPOJENÝCH STÁTŮ
6.1 Neoizolacionizmus
6.1.1 Kritika neoizolacionizmu
6.2 Selektivní angažovanost
6.2.1 Kritika selektivní angažovanosti
6.3 Kooperativní bezpečnost (multilateralizmus)
6.3.1 Kritika kooperativní bezpečnosti
6.4 Prosazování americké převahy ve světě (unilateralizmus)
6.4.1 Kritika strategie převahy
6.5 Shrnutí

7. SJEDNOCENÍ NĚMECKA, POTVRZENÍ ŽIVOTASCHOPNOSTI ALIANCE A PRECEDENT PRO ROZŠÍŘENÍ NATO
7.1 Sjednocení Německa a NATO
7.1.1 Záruka dalšího nerozšiřování NATO, či nedorozumění mezi SSSR a Západem?
7.1.2 Význam německého členství v NATO pro USA a pro Německo
7.1.3 Nutné změny v alianci, definitivní konec nepřátelství mezi NATO a Varšavským paktem
7.2 Strategické úvahy spojené se sjednocením Německa
7.2.1 Propojení německého a amerického strategického smýšlení
7.2.2 Veřejné mínění v Německu

8. ZROD MYŠLENKY NA ROZŠÍŘENÍ SEVEROATLANTICKÉ ALIANCE
8.1 Únik zemí střední Evropy ze sovětské sféry vlivu
8.2 První oficiální reakce USA na návrh rozšířit alianci

9. ROZŠÍŘENÍ NATO A RUSKO
9.1 Priorita navazování dobrých vztahů s Ruskem - první ucelený koncept zahraniční politiky USA po skončení studené války
9.2 Postupná proměna ruského stanoviska k rozšíření NATO ve stanovisko zamítavé
9.3 Americký pohled na Rusko
9.3.1 Teoretický odhad poměru sil mezi NATO, Ruskem a Čínou
Mělo se NATO obávat aliance Ruska a Číny?
9.4 Závěr

10. ROZHODOVACÍ MECHANIZMY VE SPOJENÝCH STÁTECH
10.1 Státní úředníci, kompromis a tvorba politických rozhodnutí
10.2 Charakter prezidentského rozhodování
10.2.1 Politik či prodavač? Lobbisté-obchodníci s idejemi?

11. THINKTANKY
11.1 Teorie vlivu thinktanků
11.2 RAND a proměna Evropy

12. ROZŠÍŘENÍ NATO V CLINTONOVĚ ADMINISTRATIVĚ
12.1 Rozšíření si získává Clintonovu pozornost
12.1.1 Prezidentův soukromý názor na rozšíření
12.1.2 Názory klíčových ministrů

13. FORMOVÁNÍ CLINTONOVY ZAHRANIČNÍ POLITIKY
13.1 Pokus administrativy vytvořit jednotné stanovisko
13.1.1 Odvážné úvahy tří analytiků z RANDu
13.2 Debata na ministerstvu zahraničí

14. PARTNERSTVÍ PRO MÍR
14.1 Příprava iniciativy
14.2 Interpretace Partnerství pro mír
14.3 Silný odpor vůči Partnerství pro mír ve střední Evropě a obavy na Východě

15. ROZHODNUTÍ PADLO
15.1 Vliv domácí politické situace
15.1.1 Do funkcí jsou jmenováni zastánci rozšíření
15.1.2 Studie o rozšíření NATO
15.2 Vliv zahraniční politiky

16. PROSAZENÍ PREZIDENTOVA ROZHODNUTÍ
16.1 Boj republikánů v Kongresu za rozšíření NATO
16.2 Kdo bude přijat? Souhlas spojenců
16.2.1 Rozšiřování NATO jako nástroj demokratizace střední a východní Evropy? Vyloučení Slovenska z první vlny rozšíření
16.3 Cena za rozšíření aliance
16.3.1 Cena rozšíření pro kandidátské země - účast v mírových misích?
16.4 Debata o rozšíření a zájem lobbistů
16.5 Souhlas Senátu Spojených států amerických
16.5.1 Kancelář pro schválení rozšíření NATO (NATO Enlargement Ratification Office)
16.5.2 Senátní pozorovací komise pro NATO (Senate NATO Observer Group)

ZÁVĚR
Počátky amerických úvah o rozšíření aliance - jejich strategické důvody
Partnerství pro mír - klíč k přeměně NATO
Prezidentovo rozhodnutí
Byrokratický kompromis - podíl úředního aparátu na rozhodnutí o rozšíření aliance
Debata o rozšíření NATO
Vliv thinktanků
Strategické souvislosti rozšíření NATO
Rozšíření NATO a teorie asymetrických vojenských aliancí
NATO po roce 1999

TABULKY
PŘÍLOHY
SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY
RESUMÉ

Recenze

Petr Anděl se v této monografii zabývá problematikou postoje Spojených států k rozšíření Severoatlantické aliance o země střední Evropy. Zabývá se tedy první etapou rozšíření aliance po skončení studené války, která vyvrcholila v roce 1999 přijetím nových členů do NATO. Rozhodnutí Spojených států podpořit myšlenku na rozšíření NATO je zde důkladně zkoumáno a analyzováno, a to v nejširších souvislostech, vzhledem k tomu že názory uvnitř americké administrativy nebyly tehdy zdaleka homogenní.

Práce se opírá o kvalitní primární a sekundární prameny. Přináší i podrobný popis rozhodovacích mechanizmů amerických institucí podílejících se na rozhodování o budoucnosti aliance. To vše je zasazeno do souvislostí s nutnou proměnou NATO i s proměnou evropské bezpečnostní politiky po skončení studené války.

Přínos rozšíření aliance pro vstupující země spolu s nutností proměny NATO z období bipolárního rozdělení světa v organizaci schopnou pružně reagovat na nové bezpečnostní výzvy je zřejmý. Tato práce však důkladně přibližuje především přínos rozšíření aliance pro Spojené státy, které představují faktického vůdce aliance a garanta bezpečnosti celého euroatlantického prostoru. Práce tak přispívá významně k pochopení základních principů procesu rozšiřování a fungování NATO. Tato etapa rozšiřování NATO byla jedním z klíčových procesů vývoje mezinárodních vztahů v 90. letech a velký význam měla i pro následující dvě kola rozšíření. V této práci jsou detailně přiblíženy mechanismy prosazování, propojování a slučování zájmů dominantního spojence se zájmy ostatních členů aliance.

Z recenzního posudku: Ing. Adam Fireš