Memorandum Svazu Čechů-židů v Republice československé postoupené vládě během přípravy národnostního statutu v roce 1938

The number of suggestions submitted to the government by the representatives of ethnic minorities during preparation of the nationality statute in 1938 included one enterprisingly submitted by a Jewish union. The authors analyse the Memorandum prepared by the Union of Czech Jews in the Czechoslovak Republic, the highest institution of the Czech Jewish assimilationist movement. Although we do not have a response from government bodies to this document, we can state that it reflected the strong self-confidence of the Czech Jewish movement and simultaneously its exceptional loyalty to the Czech nation and the Republic. The Memorandum also demonstrates the permanent optimism of the movement, which continued in its sharply defined stance against the rival Zionist movement. The awareness of the danger to the republic evidently overrode the awareness of the danger to the Jewish minority. The Czech Jewish movement based its reasoning on sources from the last decade of the 19th century, the corner stone of which was the Czech Jewish understanding of the term “nation”, which combined the traditions of Judaism, enlightenment and romanticism. A new aspect was the willingness of the Czech Jewish movement to cooperate with orthodoxy, while its efforts to present its own reasoning as being in the state and national interest and its abiding trust in the institution of the state were “traditional”.

1. BĚLINA, P. – POKORNÝ, J. (red.). Dějiny zemí Koruny české II. Praha: Paseka, 1992.

2. BIHL, W. Die Juden. In: Wandruszka, A. – Urbanitsch, P. (eds.). Die Habsburgermonarchie 1848-1918. Die Völker des Reiches. Band III/2. Wien, 1980, s. 880-948.

3. BOHMANN, A. Das Sudetendeutschtum in Zahlen. Handbuch über den Bestand und die Entwicklung der sudetendeutschen Volksgruppe in den Jahren von 1910 bis 1950. Die kulturellen, soziologischen und wirtschaftlichen Verhältnisse im Spiegel der Statistik. München, 1959.

4. COHEN, G. B. Němci v Praze 1861–1914. Praha: Univerzita Karlova, Nakladatelství Karolinum, 2000.

5. ČAPKOVÁ, K. Uznání židovské národnosti v Československu 1918–1938. Český časopis historický. 2004, 102, 1, s. 77–103.

6. ČAPKOVÁ, K. Češi, Němci, Židé? Národní identita Židů v Čechách 1918 až 1938. Praha – Litomyšl: Paseka, 2005.

7. GEBHART, J. – KUKLÍK, J. Druhá republika 1938–1939. Svár demokracie a totality v politickém, společenském a kulturním životě. Praha – Litomyšl: Paseka, 2004.

8. HAVRÁNEK, J. Sociální struktura pražských Němců a Čechů, křesťanů a židů ve světle statistik z let 1890-1930. Český časopis historický. 1995, 93, 3: 470-479.

9. KÁRNÍK, Z. České země v éře První republiky (1918–1938). Díl třetí. O přežití a o život (1936–1938). Praha: Nakladatelství Libri, 2003.

10. KASPEROVÁ, D. Židé a školství v prvorepublikovém Československu. In: Kasper, T. – Kasperová, D. (eds.). Češi, Němci, Židé v národnostním Československu. Pohledy na školství a vědu. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2006, s. 45–54.

11. KIEVAL, H. J. Formování českého židovstva. Praha – Litomyšl: Paseka, 2011.

12. KLIMEK, A. – Kubů, E. Československá zahraniční politika 1918–1938. Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1995.

13. Konfliktní společenství, katastrofa, uvolnění. Náčrt výkladu česko-německých dějin od 19. století. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1996.

14. KOŘALKA, J. Češi v habsburské říši a v Evropě 1815–1914. Praha: Argo, 1996.

15. KREJČOVÁ, H. Českožidovská asimilace. In Rybár, C. Židovská Praha. Glosy k dějinám a kultuře. Průvodce památkami. Praha: TV Spektrum ve spolupráci s nakladatelstvím Akropolis, 1991, s. 108–156.

16. KRUŽÍKOVÁ, J. Židovské náboženské obce a ortodoxní Židé v Československé republice ve dvacátých letech 20. století. In: Soukupová, B. – Zahradníková, M. (eds.). Židovská menšina v Československu ve třicátých letech. Praha: Židovské muzeum v Praze, 2003, s. 98–105.

17. KŘESŤAN, J. Židovské spolky a česká společnost. In: Křesťan, J. – Blodigová, A. – Bubeník, J. Židovské spolky v českých zemích v letech 1918–1948. Praha: Nakladatelství Sefer, Institut Terezínské iniciativy, 2001, s. 15–76.

18. KŘESŤAN, J. – BLODIGOVÁ, A. – BUBENÍK, J. Židovské spolky v českých zemích v letech 1918–1948. Praha: Nakladatelství Sefer, Institut Terezínské iniciativy, 2001.

19. KUKLÍK, J. – NĚMEČEK, J. Od národního státu ke státu národností? Národnostní statut a snahy o řešení menšinové otázky v Československu v roce 1938. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Karolinum, 2013.

20. KURAL, V. Konflikt místo společenství? Češi a Němci v Československém státě (1918–1938). Praha: R ve spolupráci s Ústavem mezinárodních vztahů, 1993.

21. MACHAČOVÁ, J – MATĚJČEK, J. Sociální pozice národnostních menšin v českých zemích 1918–1938. Opava: Slezský ústav Slezského zemského muzea, 1999.

22. MÍŠKOVÁ, A. Židé v Sudetech. Od Schönerera ke genocidě. Roš chodeš. 1998, 60, 3, s. 8–9.

23. OLIVOVÁ, V. Dějiny první republiky. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2000.

24. PASÁK, T. Český fašismus 1922–1945 a kolaborace 1939–1945. Praha: Práh, 1999.

25. PĚKNÝ, T. Historie Židů v Čechách a na Moravě. Praha: Sefer, 2001.

26. PEROUTKOVÁ, M. Židovské identity v Československu před 2. světovou válkou a po ní. Praha: Nakladatelství Libri, 2016.

27. PETRÁŠ, R. Menšiny v meziválečném Československu. Právní postavení národnostních menšin v první Československé republice a jejich mezinárodněprávní ochrana. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2009.

28. SOUKUPOVÁ, B. Česká společnost před sto lety. Identita, stereotyp, mýtus. Praha: Sofis, 2000.

29. SOUKUPOVÁ, B. Český sebevědomý sen a evropská realita. Reflexe Německa, Rakouska a českých Němců v české demokratické společnosti první republiky. Část II: 1933–1938. Praha: Sofis, 2001.

30. SOUKUPOVÁ, B. Čeští Židé: deziluze jako impuls k vyprofilování sebevědomého českého židovství. In: Soukupová, B. – Salner, P. Modernizace, identita, stereotyp, konflikt. Společnost po hilsneriádě. Bratislava: Zing print, 2004, s. 31–68.

31. SOUKUPOVÁ, B. Identita Čechů židů v nové evropské realitě. In: Pojar, M. – Soukupová, B. – Zahradníková, M. (eds.). Židovská menšina v Československu ve třicátých letech. Praha: Židovské muzeum v Praze, 2004, s. 36–47.

32. SOUKUPOVÁ, B. Několik poznámek k počátkům sionistického modelu výchovy za první republiky. In: Kasper, T. – Kasperová, D. (eds.). Češi, Němci, Židé v národnostním Československu. Pohledy na školství a vědu. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2006, s. 55–68.

33. SOUKUPOVÁ, B. Peroutkova Přítomnost, židé a Židé (1924–1939). Lidé města. 2000, 4, s. 36–79.

34. SOUKUPOVÁ, B. Rakousko-Uhersko, Němci a Německo v Peroutkově Přítomnosti I. (do příchodu nacistů k moci v Německu roku 1933). Československá demokracie a etnické stereotypy. Lidé města. 1999, 1, s. 67–103.

35. SOUKUPOVÁ, B. Reflexe Mnichova a českožidovské strategie v období tzv. druhé republiky. In: Zoufalá, M. – Holý, J. (eds.). Rozpad židovského života. 167 dní druhé republiky. Praha: Academia, 2016, s. 164–197.

36. SOUKUPOVÁ, B. Spolek českých akademiků-židů, "Kapper" a SAŽ v zápasech proti antisemitismu. In: Jelínek, T. – Soukupová, B. (eds.). Bílá místa ve výzkumu holokaustu. Praha: Spolek akademiků Židů, 2014, s. 297–325.

37. SOUKUPOVÁ, B. Velké a malé českožidovské příběhy z doby intenzivní naděje. Bratislava: Zing print, 2005.

38. TÓTH, A. – NOVOTNÝ, L. – STEHLÍK, M. Národnostní menšiny v Československu 1918–1938. Od státu národního ke státu národnostnímu? Praha: Togga, 2012.

39. Archiv města Prahy, fond Policejní ředitelství.

40. Národní archiv Praha, fond Prezidium ministerské rady (dále jen NA, fond PMR), kart. 3217 - Memorandum.

41. NEUMANN, E. Práce, program a cíl Svazu Čechů-židů v ČSR. Praha: [s.n.], 1937.